Kvůli povodním se může vyvlastňovat, schválili poslanci

Ve jménu ochrany proti povodním se může i vyvlastňovat. Myslí si to většina poslanců. Povodňovou novelu vodního zákona, která umožňuje vyvlastňovat pozemky pod hrázemi poldrů, schválilo dnes ve třetím čtení 159 poslanců. Jestliže ji posvětí senátoři i prezident, vodohospodáři budou mít v ruce mocný nástroj proti lidem, kteří brzdí plánovaná protipovodňová opatření.

Zemědělec z Mělčan. První oběť?

Jedním z nich je i sedmdesátiletý Zdeněk Žďárek z Mělčan u Dobrušky. Na mělčanských polích hospodařil už jeho děda. Ovšem jen do té doby, než pozemky padly za oběť komunistickému zemědělství. Žďárek je na to, že v odkazu svých předků pokračuje náležitě hrdý. Úrodná pole odmítá směnit s Povodím Labe za jakékoli jiné pozemky. "V podstatě ho velmi dobře chápu, bohužel musím uznat, že on by mohl být klasickým příkladem, kde bychom byli nuceni užít institut vyvlastňování," připustil mluvčí Povodí Labe Václav Jirásek.

Retenční prostor by podle vodohospodářů před velkou vodou ochránil nejen Dobrušku, ale celé území až k Třebechovicím na jedné a k Českému Meziříčí na druhé straně. Ochrana tak velkého území je bezesporu veřejným zájmem, míní Jirásek. O nádrži či poldru u Mělčan se intenzivně jedná od ničivé povodně v roce 1998.

Bič vyvlastnění by vodohospodáři mohli použít i na dalších místech republiky. V Uherském Hradišti padl plán na poldr kvůli 120 různým vlastníkům pozemků. V Rájci-Jestřebí odmítlo poldr do územního plánu zahrnout zastupitelstvo města. V Mělčanech kromě Žďárka požadují také další majitelé pozemků přemrštěné ceny.

Povodňová novela

- Definuje území k řízenému rozlivu vody při záplavách - takzvané poldry

- Pod hrázemi poldru umožňuje vyvlastnit pozemky pro stavbu hrází a komunikací (10-20% rozlohy poldru)

- Zemědělci hospodařící na "dně" poldru budou mít nárok na úhradu škod na úrodě a porostech po řízeném zaplavení

- Budou mít nárok také na úhradu vrácených dotací z evropských fondů (80-90% rozlohy poldru)