Krušné hory: Dvě stě větrných elektráren

Česko zatím patří k "větrným trpaslíkům", například v Sasku již fungují desítky elektráren poháněných větrem.

Do dvou let by se na hřebenech Krušných hor měly roztočit vrtule dvou set větrných elektráren.

Pokud tento záměr společnosti Proventi vyjde, bude to zásadní průlom v tomto energetickém odvětví. V Česku stojí jen pár větrných elektráren a jejich celkový výkon je takřka zanedbatelný - necelých šest megawattů. Přitom v sousedním Sasku, na druhé straně Krušných hor, byly jen letos postaveny obří větrníky o výkonu 92 megawattů.

"Krušné hory jsou u nás nejperspektivnější oblastí pro větrné elektrárny," říká Josef Štekl, předseda České společnosti pro větrnou energii. Dodává, že v Krušných horách fouká příznivý vítr.

Vítr za tři koruny

Pro podnikatele jsou od letošního roku podmínky pro výrobu elektřiny z větru mimořádně příznivé. Distribuční závody jsou povinny vykupovat veškerou elektřinu z obnovitelných zdrojů. Za každou kilowatthodinu vyrobenou ve větrné elektrárně navíc odběratel musí zaplatit tři koruny, tedy zhruba třikrát tolik, co za elektřinu například z uhelné elektrárny. "Tak příznivé podmínky tady dosud nebyly," řekl zástupce společnosti Proventi Antonín Rais pro časopis Euro, který o záměru firmy informoval první.

Pozemky neprodáme

Raisova kolegyně Eva Kubíčková řekla, že firma už od Pozemkového fondu a soukromníků nakoupila první pozemky a příští rok v květnu chce začít stavět první stožáry.

O zakoupení dalších pozemků a vybudování haly na výrobu stojanů a dalších komponentů jedná Proventi s radnicí v Chomutově. Technologii, jakýsi mozek elektrárny, by měla dodávat dánská firma Neg Micon, jeden z největších světových výrobců větrných elektráren.

Chomutov však zatím žádné parcely na stavbu stožárů s vrtulemi prodávat nechce. "Dáváme dohromady veškeré potřebné údaje o pozemcích na hřebenech Krušných hor, ale zatím je nehodláme individuálně prodávat," říká mluvčí chomutovské radnice Michaela Lehnertová.

Proventi ale věří, že se mu podaří záměr dotáhnout do konce. Počítá, že na projekt bude potřeba téměř dvanáct miliard korun a že se peníze vrátí do deseti až jedenácti let. Kubíčková uvedla, že peníze získá její společnost z českých i zahraničních zdrojů, podrobnosti však odmítla sdělit. "Teď se o tom jedná," řekla.

O plánované stavbě dvou set stožárů pochybuje Jan Horník, starosta Božího Daru. Právě tato obec v Krušných horách postavila jako první v republice větrnou elektrárnu. Nyní tamní radnice plánuje stavbu malé větrné farmy o pěti stožárech. "Představa o dvou stech větrných elektrárnách mi připadá hodně megalomanská," soudí Horník.

"Není to megalomanské, projekt se vyvíjel už od devadesátých let, máme to spočítané," reaguje Kubíčková z Proventi.

Zatím není jasné, co dvě stě větrných elektráren udělá s domácím trhem, kde je nadbytek elektřiny, a ČEZ musí stále víc energie vyvážet.

Vláda chce zákon

Plán na stavbu větrných elektráren se zamlouvá ochráncům přírody. "Je to dobře. Podporujeme každou výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů," říká mluvčí Ministerstva životního prostředí Karolína Šůlová. Dvě stě elektráren v Krušných horách by mělo mít zhruba stejný výkon jako uhelná elektrárna Prunéřov I.

Česko má v rozvoji větrné energetiky a dalších alternativních zdrojů energie co dohánět. Zatímco v Evropské unii je průměrný podíl obnovitelných zdrojů na domácí hrubé spotřebě energií přibližně šest procent - a do roku 2010 by se měl zdvojnásobit, v Česku nedosahuje ani dvou procent. Nová vláda se zavázala, že připraví zákon o podpoře obnovitelných zdrojů, který by měl garantovat výhodnější výkupní ceny elektřiny z těchto zdrojů.