Kjótský protokol prodloužen do 2020

Kjótský protokol bude platit až do roku 2020. Hlavním úkolem je snižování emisí skleníkových plynů. Na prodloužení platnosti se dohodli delegáti na konferenci o změnách klimatu v Dauhá. Překvapením není, že státy EU protokol podepsaly, USA a Čína však nadále nikoli.

Kjótský protokol II, jenž by měl začít platit příští rok, podle agentury AFP odmítá Rusko, podle něhož byla dohoda vynucena silou. "Je to poprvé, co jsem svědkem takového precedentu," řekl ruský delegát poté, co předseda konference katarský vicepremiér Abdalláh bin Hamad Attijá oznámil schválení příslušných dokumentů.

Státy se mimo jiné dohodly, že druhé období Kjótského protokolu začne již příští rok a skončí v roce 2020. K novému Kjótskému protokolu se kromě 27 členských států EU připojí zhruba desítka dalších zemí jako například Austrálie a Norsko. Nadále mezi nimi chybí například Spojené státy a Čína, největší znečišťovatelé ovzduší na světě.Dohromady tak na spolupracující státy připadá jen 15 procent celosvětových emisí CO2.

Prodloužení Kjótského protokolu je pokládáno za důležitý symbol a příklad pro další země. "Kjótský protokol jistě není perfektní, přesto lze ocenit země, jež tváří v tvář nezájmu ostatních velkých znečišťovatelů v rozvinutém světě přijaly další závazky," komentoval výsledky konference Jan Doležal z analytického centra Glopolis.

V končícím Kjótském protokolu se 35 vyspělých zemí v roce 1997 zavázalo snížit do roku 2012 emise skleníkových plynů o pět procent pod úroveň roku 1990.

Bližší informace o Kjótském protokolu naleznete ZDE.