Kachny a kapři zvyšují hodnotu rybníků

HN - 28.4.1999

Kachny a kapri zvyšují hodnotu rybníku

* Vodní nádrže jsou nemovitost jako každá jiná. Jako každá jiná je ocenována podle zákona a stejne jako s jinými nemovitostmi se s nimi neustále obchoduje.

* Investovat je možné i do chovných rybníku

(hpv) - Rybníky se již za dob našich predku nekupovaly pro svou krásu, ale predevším pro jejich výnosy. Kupovaly se tedy vetšinou rybníky chovné (urcené pro chov ryb a vodní drubeže), ale výjimkou nebyly ani nádrže, které sloužily jako stavební soucást pivovaru apod. Své puvodní poslání si rybníky s malými zmenami ponechaly dodnes.

Rybníky se tedy i dnes kupují prevážne jako investice, od které je ocekávána urcitá míra návratnosti (koupe je vetšinou spojena s konkrétním podnikatelským zámerem).

Ceny rybníku se dnes pohybují v širokém intervalu. Podle soudních znalcu je možné koupit rybník za nekolik desítek tisíc korun, stejne tak jako za nekolik set tisíc. Obecne pak lze ríci, že ceny rybníku jsou o asi 20 % vyšší, než je cena vyhlášková. Ta je v základu 0,50 Kc/m2. Výsledná cena je však ovlivnena radou faktoru. Mezi ne predevším patrí hloubka rybníka, zásoby vody, podmínky výlovu, koncentrace cizorodých látek apod. Tyto skutecnosti se ve vyhlášce sice zohlednují, ve skutecnosti však mají na cenu techto nemovitosti vetší dopad.

Na cenu rybníku má však vliv predevším to, zda-li jde o o rybník s chovem ryb, ci vodní drubeže. Nejlépe obchodovatelné jsou práve chovné rybníky v Jižních Cechách, a to predevším v rybníkárské oblasti Trebonska a Blatné.

Stejne tak jako u každé jiné nemovitosti je v prípade prevodu nutné zaplatit dan z jejího prevodu. Ta se platí ve výši pet procent, podle zákonem daných pravidel. Jedinou výjimkou, která dan neplatí jsou (také podle zákona) prímí príbuzní.

Základní faktory ovlivnující cenu rybníku je-li je rybník chovný nebo není úrodnost rybníka v souvislosti s chovem ryb príslušnost k povodí stavebne technický stav hráze stavebne technický stav samotného rybníka vodohospodárský význam zásoby vody hloubka rybníka možnosti manipulace s vodou možný prístup mechanizace (sjezd pro nákladní automobily) podmínky výlovu prístupové cesty koncentrace cizorodých látek kvalita prítokové vody rozsah zabahnení velikost vodní plochy i pozemku s rybníkem souvisejících kvalita okolních pozemku (stromoví apod.) existence elektroprípojky existence obtokové stoky zaclenení rybníka do vodní soustavy Provoz rybníka je spojen s radou nákladu. Ty mohou být v konecném dusledku mnohonásobne vyšší, než je kupní cena. Mezi základní provozní náklady patrí neustálá údržba vodního zdroje (odbahnení, oprava vodní hráze apod.), náklady spojené s chovem ryb apod. Pro lepší ilustraci uvedme, že napr. náklady na odbahnení rybníka na metr krychlový se pohybují kolem 200 až 400 Kc. U nekterých rybníku stací dno odbahnit jednou za dvacet let, u odbahnení lovišt muže být interval jenom ctyri roky.

Majitel chovného rybníka je také podle zákona povinen platit dan z nemovitosti. Aby byl rybník chápán jako chovný, musí na nej být vydáno samostatné rozhodnutí referátu životního prostredí príslušného okresního úradu, jako na tzv. rybníky intenzifikacní. Z rybníku, které nejsou chovné, se dan neplatí.

Dan z nemovitosti je stanovena následujícím zpusobem. "Základní sazba je ve výši 2 Kc/m2 za rok. Ta se vynásobí množstvím metru ctverecních vodní plochy. Z takto vypocítané cástky se platí dan ve výši 0,25 % rocne," uvádí reditelka odboru majetkových daní z Ministerstva financí v Praze Alena Rohlícková.

Pokud majitel nechce nebo se nemuže o rybník starat, muže ho pronajmout. Ceny pronájmu, stejne tak jako ceny prodejní, jsou závislé na nekolika faktorech. Duležitou roli zde hraje i príslušnost k povodí a tzv. úrodnost. Podle výrobne obchodního reditele Rudolfa Provázka z Rybárství Trebon se pronájmy pohybují kolem intervalu 1500 až 3000 Kc za hektar rocne.

V prípade pronájmu je jistejší obrátit se na príslušné rybárské podniky, které v daném regionu pusobí, než vyhledávat soukromou osobu. Ta by totiž mohla díky své neznalosti zpusobit radu neodborných kroku, které by ve svém dusledku mohly vést až k znehodnocení, a tím i k snížení ceny pronajatého rybníka.

V této souvislosti je nutné uvést, že návratnost koupe rybníka je dána predevším výnosem z prodaných ryb v porovnání s celkovými náklady na jeho provoz. Napríklad náklady na 1 kg kapra se pohybují kolem 33 Kc. Z prumerného výlovu rybníka, který probíhá jednou rocne, je možné na 1 ha získat až 700 kg živé váhy. Prodej se dnes pohybuje od 40 do 60 Kc/kg. Náklady je však nutné propocítat i na ryby malé, které nejsou soucástí výlovu. Doba, za kterou ryby vyrostou do tržní velikosti, je 3 až 4 roky.

V prípade, že se majitel jakékoli vodní nádrže rozhodne o prevedení již existujícího, ale nechovného rybníka na rybník chovný, musí dodržet urcitý postup. "Prvním krokem je, že vlastník, pokud budou v rámci vodní nádrže probíhat i stavební úpravy, potrebuje zpracovaný projekt. Pri jeho príprave je nutné získat vyjádrení od ochranáru (podle zákona o ochrane prírody). Zpracovaný projekt se predkládá na okresní úrad na referát životního prostredí (nebo na stavební úrad) se žádostí o stavební povolení (v prípade rozsáhlejších stavebních úprav prípadne i o územní rozhodnutí).

Koupe rybníka je krásná záležitost, bohužel ne vždy výhodná. O výhodných nákupech se dá mluvit pouze v prípade, že rybník má vysokou kvalitu a je chovný.

V prípade budování rybníka nového nebo pri velkých investicích do stavebních úprav je koupe vodních nádrží spojena pouze s malou návratností penežních prostredku.