K zálohovému systému na PET/plechovky - reakce na článek
18.09.2019 | Mattoni 1873
S údivem sledujeme postup odpůrců záloh, kteří místo aby zpracovali vlastní vědecké analýzy, které by posoudily jimi navrhovanou cestu intenzifikace sběru a třídění odpadu, nad nimiž bychom mohli všichni společně seriózně debatovat, tak žádný dialog vést nechtějí a jen vytahují další a další neprofesionální elaboráty, navíc prostřednictvím nastrčených subjektů jako je Spotřebitelské fórum.
Vůči tvrzením, která zazněla na Spotřebitelském fóru 13.9., uvádím tyto naše konkrétní argumenty:
1) Nejčerstvější průzkumy od IPSOS a KANTAR ze září 2019 (zveřejněné 12.9.) prokázaly podporu záloh na PET lahve a plechovky v ČR, i když dotazovaným bylo velmi pečlivě vysvětleno, že cena bude navýšena o zálohu, lahve se musejí vracet do obchodů a to nezmačkané. Argument odpůrců záloh ohledně výzkumů tedy neplatí. Stejně tak závěry oponentů záloh klamou a zbytečně straší spotřebitele tvrzením, že lahve a plechovky bude možné vracet jen do velkých obchodů. Přitom v zahraničí je běžné a studie iniciativy Zálohujme počítají s tím, že bude možné vracet je prakticky všude.
2) Studie LCA (Life-Cycle Analysis, tedy analýza environmentálních dopadů) je jediným validním a komplexním nástrojem, který umí porovnatelně posoudit dopad na životní prostředí tím, že porovnává všechny aspekty v průběhu celého životního cyklu obalu včetně dopravy. Studii LCA pro iniciativu Zálohujme odpovědně zpracovali vědci na VŠCHT Praha, kteří při výpočtech pracovali vždy s takovými variantami čísel, které byly vůči dopadu zavedení záloh kritičtější (např. vliv vzdáleností v dopravě). Navíc odpůrci záloh dosud žádnou LCA studii, která by analyzovala jimi prosazovanou cestu intenzifikace sběru a třídění z pohledu dopadů na životní prostředí, nepředložili.
3) Odpůrci záloh zmiňují možné zneužívání systému záloh, např. dvojité vracení stejné lahve atd. Faktickou výhodou zálohového systému naopak je, že každá lahev je po celou dobu svého oběhu evidována a je tedy velmi snadné zkreslování čísel odhalit. I proto se na podobné věci v zálohových systémech přišlo takřka okamžitě, zatímco do detailních čísel současného systému nikdo nevidí.
4) Fabulace o tom, že by zálohový systém měl nějak poškodit stávající systém sběru – nic takového se nepotvrdilo v žádné ze zemí, kde je zálohový systém zaveden, jedná se tedy o pouhou spekulaci. Často uváděný příklad poklesu sběru v Německu nesouvisel se zavedením zálohového systému, ale byl důsledkem časové souhry několika různých nařízení, které v případě ČR není nutné opakovat.
Alessandro Pasquale
Generální ředitel Mattoni 1873
Reakce na článek: http://www.agris.cz/clanek/206032
Další články v kategorii Ekologie
- Stát dluží zemědělcům na náhradách za šetrné hospodaření (29.09.2026)
- Společné hodnoty sedláků a katolické církve jako potenciál potřebné spolupráce na venkově (28.09.2026)
- Evropská podpora pomůže zvýšit bezpečnost obyvatel Karlovarského kraje. Začíná výstavba společného operačního střediska SOS 112 (25.09.2026)
- Zemědělská půda je z 50 procent ohrožena vodní erozí a z více než 30 pct větrnou (25.09.2026)
- Státy EU chtějí do roku 2030 zastavit rušení přebytečných emisních povolenek (25.09.2026)
- Akademický ústav pokračuje ve sledování bělozubky tmavé (24.09.2026)
- Lidstvo překročilo sedm z devíti mezí bezpečné planety. Stav se nadále zhoršuje, říká nová zpráva (24.09.2026)
- Vláda schválila plán adaptace na změnu klimatu. Zaměří se na vodu, odolnou krajinu, připravenost obcí a nový portál s informacemi o rizicích (23.09.2026)
- Na jižní Moravě vznikly stovky tůní, příklady dobré praxe prý ale chybí (23.09.2026)
- GRAB Autumn School 2026 ukáže, jak může mezinárodní vzdělávání přispět ke klimatickým řešením (23.09.2026)

Tweet



