K výsadbě stromů a porostů v honitbách

Výsadba lesních dřevin, doplňování a zakládání remízků, vytváření rozptýlené zeleně v krajině patřilo vždy k nevýraznějším aktivitám mysliveckých sdružení. Uvedená činnost byla vždy výrazným prvkem zvyšování biodiverzity v honitbách, zvlášť významná v zemědělské krajině. Výsadby byly však často spíše živelné, necílené, sledovaly logicky zejména myslivecké zájmy, zlepšování prostředí pro zvěř, takže občas docházelo k výsadbě stanovištně i jinak nevhodných dřevin. Přesto to byla, a i dnes stále je, vysoce záslužná činnost, pro níž v centrálně řízeném hospodářství stačilo často jen nadšení myslivců a dohoda s lesním či zemědělský personálem. V současné porevoluční době se tato aktivita dostává do jiné polohy související s diferenciací pozemkové držby a uplatněním práv vlastníků pozemků. Tento moment může při výsadbách v honitbě přinést mysliveckým sdružením i značné potíže, kterých je třeba se vyvarovat.

V prvé řadě je třeba si připomenout známý, ale často opomíjený fakt, že čištění remízků a lesních ploch (výřez keřů a dřevin), stejně tak jako výsadba stromků, nesouvisí s výkonem práva myslivosti. Jedná se o hospodářskou činnost, k níž má výhradní práva vlastník majetku, případně osoba (fyzická či právnická), kterou vlastník na základě smluvních vztahů touto činností prověří. Pakliže tedy členové mysliveckého sdružení bez souhlasu vlastníka výřez dřevin a keřů či výsadbu provedou, porušují tím legislativní rámce ochrany vlastnických práv a mohou být citelně finančně postiženy. Dále je třeba vzít v potaz fakt, o jaký pozemek se jedná, kde má být výsadba provedena. Pokud se jedná o zemědělskou půdu (zanedbaná pole, louky. úhory), případně ostatní půdu, jedná se při rozsáhlejší výsadbě lesních dřevin o změnu kultury, což se v podstatě řeší ve správním řízení, jehož kardinálním účastníkem je vlastník, nikoli myslivecké sdružení. Pokud se jedná o pozemky určené k plnění funkce lesů, (ve smyslu Lesního zákona č. 289/1995 Sb.), je nutná pouze dohoda s vlastníkem, který ví kde a jaká výsadba je možná (vlastní lesní hospodářský plán či osnovu, které mu tyto záležitosti doporučují). A ještě jeden moment je v kontextu uvedeného zásadní, obecně na pozemcích určených k plnění funkcí lesa mají legislativní rámec (provádění vyhlášky k uvedenému lesnímu zákonu a další). Z tohoto rámce je nejdůležitějším momentem otázka volby dřevin pro výsadby v závislosti na přírodních podmínkách území. Pokud bychom tuto záležitost zjednodušili a zobecnili, můžeme říci, že struktura, složení a kvalita použitých dřevin při výsadbě se řídí určitými pravidly, jejichž nedodržení sebou může logicky rovněž přinést finanční postih z pozice orgánů státní správy lesů.

Jak tedy postupovat, abychom v této přínosné a účelné aktivitě, kterou výsadba dřevinné zeleně v krajině jistě je, mohli v rámci mysliveckých sdružené pokračovat a zároveň se vyhnuli možným komplikacím z nichž některé byly naznačeny.

V prvé řadě, je třeba si pro běžný rok, ale s dlouhodobou perspektivou vytvořit svoji představu o úpravách dřevinné zeleně plánovaných výsadbách atd. Při vytváření této představy jistě rádi pomohou lesníci, kteří často členy sdružení bývají. Pak je třeba vstoupit do jednání s vlastníky majetku, dohodnout postup a podmínky a uvedenou záležitost řešit nejlépe písemnou dohodou. Před realizací, a zejména při výsadbách plošně významných je jistě vhodné tuto záležitost projednat s orgány ochrany přírody a orgány státní správy lesů. Tato záležitost pomůže odstranit případný legislativní nesoulad záměru a je možné v klidu přistoupit k realizaci. Při ní je však třeba si zajistit ještě jednu záležitost, na kterou bych chtěl upozornit. Vhodnost materiálu pro výsadbu se posuzuje mimo jiné i podle původu a tak se i kontroluje. Z tohoto důvodu je třeba při nákupu sazenic požadovat kopii tzv. průkazu původu sadebního materiálu. O tom jakým způsobem a kdy provádět výsadby a jak je ošetřovat není třeba hovořit, v mysliveckém sdružení jsou s tímto bohaté zkušenosti.

Nerad bych, aby naznačená úskalí výsadby stromků a porostů v honitbách odradila myslivecká sdružení od rozvoje této aktivity. Vždyť myslivci jsou často jedinými, kteří v odloučených drobných lesních částech tuto komerčně neatraktivní činnost vykonávají. Chtěl jsem jenom poskytnout několik informací a doporučení, jejichž cílem bylo pomoct zabránit vzniku možných potíží, případně i finančních, které mohou vzniknout, pokud by se našel žalobce, což, jak všichni víme, je záležitostí reálnou.

Jaroslav SIMON

Tisk

Další články v kategorii Ekologie

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info