Jsou myslivci odborníci nebo škodná?

Rozdílné názory provázejí přijetí a projednávání nového zákona o myslivosti. Schválili ho již poslanci, čeká se ještě na jednání senátorů i podpis prezidenta. Podle mnohých se kontroverzní zákon přiklonil na stranu myslivců. Snad žádný zákon nevzbudil v poslední době takový ohlas a polemiky jako právě ten o myslivosti. Naši zpravodajové se zajímali, jak se na celou problematiku dívají myslivci i majitelé půdy.

MUDr. Ambrož Homola, místopředseda MS Zelený háj Smidary: "Text dosud nevyšel ve sbírce zákonů, řada myslivců ho tedy ještě nečetla, takže je těžké se k němu vyjadřovat. Já osobně jsem rád, že v něm zůstalo ustanovení o rozloze honitby 500 hektarů, uvidíme, co to přinese."

Josef Dvořák, soukromě hospodařící zemědělec, Nahořany na Náchodsku: "S novým mysliveckým zákonem podle dostupných informací moc spokojen nejsem. Vypadá to, že myslivecké spolky budou mít vůči majitelům zemědělské půdy pramalé povinnosti. Vlastníci půdy by měli mít určitý podíl na výkonu mysliveckého práva i na jeho výnosu, a to už z toho důvodu, že zvěř se během celého roku na jejich polích krmí a spotřebuje nemalé množství potravy. Uznávám, že myslivci se o zvěř starají v zimě či za obzvlášť krutých podmínek, ale jejich péče je odjakživa nazývána přikrmování, a to už samo sebou vyjadřuje, kdo jsou hlavní živitelé. V první řadě příroda a pak samozřejmě pěstitelé zemědělských plodin."

Miloš Kovář, předseda myslivecké komise OMS Jičín a správce lesů rodiny Schliků, má obavy, že návrh nového znění zákona o myslivosti nebude mít příznivý dopad. Podle něho bude složité vytvářet nové honitby. Dříve soukromníci pronajali družstvu pozemky s právem myslivosti. "Nový zákon to neumožní, honební společnost si bude muset od každého vlastníka pozemku opatřit výpis z geodézie. Současná honitba má dvanáct set vlastníků, je skoro nemožné od všech získat potřebné dokumenty."

Jan Egon Kolowrat Krakowský obavy z připravovaného mysliveckého zákona nemá, protože ačkoliv je vlastníkem půdy, zároveň je i myslivcem. Podobně na tom je i Miroslav Kaplan z Merklovic na Rychnovsku, který si na svém pozemku zřídil honitbu, a tudíž ho zákon nijak neomezuje.

Petr Vávra z polesí Latovo údolí na Trutnovsku: "Otázka je předčasná, protože zákon nebyl definitivně schválen. Domnívám se, že všechno je v lidech a bude záležet na vzájemné domluvě mezi myslivci a vlastníky pozemků. Je pochopitelné, že nebudeme moci vstoupit jen tak někomu na jeho pozemek a respekt k soukromému vlastnictví je podle mne nutné dodržet. Zákon na to jistě pamatuje."

Josef Kostelecký, jednatel Okresního spolku ČMMJ, Svitavy: "Nevím, jaké změny byly prosazeny do původního návrhu. Doufám ale, že neodborných zásahů nebude hodně. Snad to nebude takový paskvil, jaký je náš parlament schopný někdy vytvořit."

Josef Kurča, jednatel Okresního mysliveckého spolku Pardubice: "Nový zákon o myslivosti asi potřeba je. Starý špatný není, ale něco neodpovídá nové době. Jde hlavně o úpravy majetkových vztahů, výčet lovné zvěře a výměry honiteb. V parlamentu návrh prošel, teď se čeká na Senát a prezidenta. Předpokládám, že bude schválen."

Karel Solnička, člen mysliveckého sdružení v Kunvaldu na Ústecku: "Podle mě většina lidí neví, co v zákonu vlastně je. Nechápu, že někdo konstatuje, že zákon jde proti lidem. Vstup na pozemek? Tak jednou do roka při honu, když tam spadne, nebo se dostane třeba postřelená zvěř, jinak soukromý pozemek není honební prostor. Většina myslivců jsou slušní lidé, není dobré je napadat."

Jan Průcha, místopředseda Okresního mysliveckého spolku Chrudim: "V zákoně je zakotveno, že veškerá půda by měla být začleněna do nějaké honitby. Nelze, aby vlastník řekl, že nechce, aby se na ní "hospodařilo" především kvůli veterinárním předpisům. Za snížení velikosti honiteb z původních 500 hektarů na 300, 250, případně na 100 lobují vlastníci takto velkých pozemků. Ti by si chtěli vytvořit své honitby. Tento záměr by kvůli velké migraci zvěře vedl k jejímu úplnému vystřílení."