Jen silné zemědělství může dbát i o zvelebování krajiny

OTÁZKA: Jiří Neudörfl, ředitel Zemědělské společnosti Dobříš, s. r. o., okres Příbram:

Na Příbramsku většinou nejsou příznivé podmínky pro další výraznější rozvoj rostlinné výroby. O nějaké konkurenci třeba vůči Polabí už vůbec nemůže být ani řeči. Ovšem biomasu z polí a luk u nás můžeme dobře zužitkovat v živočišné výrobě. Proto se v okrese více orientujeme například na chov skotu. Aby však byl ekonomicky rentabilní a nezanikl, musí se, s čím je třeba se smířit, dál koncentrovat. Pokud by se totiž v okrese zemědělská výroba úplně utlumila, kdo jiný by se pak místo zemědělců plošně staral o tvorbu a ochranu krajiny? Ovšem nepodceňoval bych ani ono rekreační zázemí Prahy. V okrese je řada lokalit, které už jsou takto využívány po celá desetiletí. Dokonce si myslím, že zemědělství za jistých podmínek vůbec nemusí být v rozporu s rekreační a odpočinkovou funkcí krajiny.

OTÁZKA: Josef Kubiš, viceprezident Agrární komory ČR, předseda představenstva a ředitel AGRO Jesenice u Prahy se sídlem v Hodkovicích, okres Praha-západ:

Pro mě je odpověď vcelku jasná. Středočeský kraj co do objemu produkce má ze všech krajů největší zemědělskou výrobu, avšak co do výšky hrubého domácího produktu na hlavu je naopak nejchudší. Jinými slovy řečeno: Zemědělství v kraji hraje dost podstatnou roli. Myslím, že by se zemědělství mělo ubírat oběma směry. V oblastech, které intenzívní zemědělské výrobě vyhovují, je nutné ji zachovat a rozvíjet. Protože jedině tak se tam bude vytvářet zisk, což zabrání odchodu obyvatelstva, udrží se tam služby a bude se moci i investovat do ochrany životního prostředí. Ve prospěch zachování zemědělské výroby bych však mohl uvést i další argument, a to konkrétně z naší firmy: Na daních z DPH, z příjmu, na zdravotní a sociální pojištění za každého z 260 zaměstnanců ročně v průměru odvádíme státu kolem 150 tisíc korun. Pokud by kraj zemědělství utlumil a naše firma například musela zaniknout, stát nejenže by přišel o těchto zhruba čtyřicet miliónů korun, ale navíc by se musel postarat o všechny lidi, kteří by u nás ztratili práci. Zejména v jihozápadní části kraje, která nemá na to, aby konkurenčně soupeřila s produkčními oblastmi, jistě půjde o to, aby tam zemědělství šlo extenzívní cestou a rozvíjely se tam i rekreační funkce. Ale zdůrazňuji, že se tak musí dít za výrazné podpory státu, a to nejen Ministerstva zemědělství, ale i Ministerstva životního prostředí, protože tam půjde převážně o údržbu krajiny.

OTÁZKA: Pavel Hrdlička, předseda Krajské agrární komory Střední Čechy, předseda představenstva ZD Luštěnice, okres Mladá Boleslav:

Podle mého názoru v kraji produkční zemědělství zůstane zachováno i nadále. Jistě, k omezování zemědělské výroby v bezprostředním okolí Prahy či v oblastech, které jsou pro zemědělství méně vhodné, ve prospěch rekreace patrně bude dál docházet. Ale v takových klasických zemědělských okresech, jako je Kolínsko, Mladoboleslavsko, Nymbursko, Mělnicko či Praha-východ nebo Praha-západ, rozhodně neexistují žádné rozumné důvody k útlumu.

OTÁZKA: Václav Konvička, AGRO Javorná, s. r.o., Čistá, okres Rakovník:

Já bych v žádném případě o nějakém útlumu středočeského zemědělství nemluvil. Takové dvě třetiny kraje totiž mají dobré podmínky pro rozvoj intenzívní zemědělské výroby, jejíž konkurenceschopnost by neměla být ani ohrožena vstupem naší republiky do Evropské unie, zejména, bude-li mít také stát zájem tuto naši konkurenceschopnost podpořit. Ve zbylé části středních Čech, kde zemědělství patrně půjde extenzívní cestou, už podmínky pro rekreaci nejen obyvatel Prahy jsou vytvořeny a dál se zlepšují.

OTÁZKA: Dagmar Mocová, ředitelka Okresní agrární komory Mladá Boleslav:

Umíme-li v produkčních okresech dobře a také ekonomicky efektivně pěstovat obilí, cukrovku či třeba zeleninu, pak nevidím důvod, proč v tom nepokračovat, zvlášť když už jsme se dokázali přizpůsobit dynamice doby. Ve vyšších polohách kraje, jako na Příbramsku, Berounsku či Benešovsku či dejme tomu i na Kladensku, bude zase více živočišné výroby, k níž tam už nastartovali specializaci. Souhlasím ovšem s tím, aby tam, kde je to vhodné, se programověji vytvářely podmínky pro rekreační a oddechové zázemí nejen metropole. Koneckonců tak lze do zpravidla chudších oblastí, které se většinou kryjí s oblastmi s extenzívní zemědělskou výrobou, přinést peníze, řešit tam nezaměstnanost, rozvíjet služby apod.

OTÁZKA: Jiří Škvor, Společnost pro zemědělskou výrobu, Ostředek, okres Benešov:

Jsme tu hlavně od toho, aby zemědělství k něčemu vypadalo a dělali je na takové úrovni, jak se patří a jaká je v západní Evropě. Pochopitelně i ve středních Čechách jsou oblasti, kde se vyplatí zemědělství tlumit a rozvíjet tam třeba rekreaci. Ale takových oblastí v plošném vyjádření je v podmínkách kraje skutečně málo. Má-li středočeské zemědělství přežít, a já věřím, že tomu tak bude, pak je však třeba využít všech možností, které v kraji jsou k jeho dalšímu rozvoji a ne je uměle brzdit. Jen silné zemědělství může i účinně dbát o životní prostředí a tvorbu krajiny. Pro příklad nemusíme chodit daleko, protože stačí nahlédnout k sousedům za západní hranicí. Tam zemědělci nemusí tak palčivě jako u nás řešit otázku svého přežití a mají možnost i zdroje na to, aby se mohli zabývat třeba právě životním prostředím.

OTÁZKA: Rudolf Kučera, ředitel Okresní agrární komory Benešov:

Rozhodně by byla škoda tlumit zemědělskou výrobu v té intenzitě, která v kraji už existuje. Šlo by totiž nejen o plýtvání penězi, které již do rozvoje středočeského zemědělství byly vloženy, nýbrž i o plýtvání lidským potenciálem. Zemědělci si sice mohou vyrobit pouze tolik obilí, masa nebo mléka, kolik sami spotřebují, ale musí si také vytvářet prostředky pro svůj další rozvoj. Čili mluvit je třeba o intenzifikaci a nikoliv o útlumu výroby. Rekreační využití je samozřejmě také velmi důležitou funkcí krajiny, což my na Benešovsku ostatně víme velmi dobře. Ale o tuhle funkci se mohou starat zase pouze ekonomicky silné subjekty v zemědělské výrobě. Takže já bych rekreaci Pražanů, ale ani obyvatel dalších měst zase tolik proti rozumně založenému a vedenému rozvoji intenzívního zemědělství, které bere ohledy na životní prostředí, nestavěl.