Jed ohrožuje hlavně srdce a mozek
15.02.2000 | Lidové noviny
LN 15.2.2000
Jed ohrožuje hlavne srdce a mozek
PRAHA Kyanidová skvrna šírící se z Rumunska zpusobila rozsáhlou ekologickou katastrofu i v dalších zemích. Po proudu rumunského toku se otrávená voda dostala do Madarska a Jugoslávie, kde pronikla i do Dunaje.
Katastrofa nedozírných následku
Ekologictí odborníci se shodují, že tato katastrofa bude mít pro další život vodních organismu postižených rek i pro lidi a zvírata v jejich nejbližším okolí nedozírné následky. Ke kyanidovému loužení pri težbe zlata se používají dva typy kyanidu, kyanid draselný a kyanid sodný. Obe slouceniny jsou vysoce toxické a dobre se rozpouštejí ve vode. Pri vysoké koncentraci jsou schopny zcela vymýtit vše živé, s cím prijdou do styku. Tyto jedovaté látky jsou pri vysokých dávkách považovány za mutageny a za látky toxické pro reprodukci. V zásade existují dve cesty otravy kyanidem. Zaprvé požitím potravin ci vody obsahující kyanid, za druhé vdechnutím vzduchu, který obsahuje vetší množství kyanovodíku. Plynný kyanovodík vzniká pri styku kyanidu s kyselým prostredím. Tento plyn je bezbarvý a je cítit po horkých mandlích. I krátkodobé vystavení vysoké koncentraci kyanidu ve vzduchu ohrožuje srdce a mozek a muže vyvolat kóma i smrt. Dlouhodobé vystavování nižším koncentracím kyanidu má za následek dýchací obtíže, zvracení, srdecní problémy, bolesti hlavy, zmatenost a jiné obtíže. Kyanid také dráždí pokožku. Smrt muže zpusobit také požití vysoce koncentrovaného kyanidového roztoku. Pri akutní otrave kyanidem pomuže pouze co nejrychleji poskytnutá lékarská péce a vcasné nasazení léku tzv. antidotu. Zvírata v rekách Tisa a Dunaj, na které pusobil kyanid ve velké koncentraci, trpela blokací tkánového dýchání, pri nemž není využíván v bunkách kyslík.
Cloveka ohrožuje jed víc než ryby
S temito nebezpecnými chemikáliemi se lépe vyrovnávají nižší vývojové typy organismu. "Ryby jsou pri úniku kyanidu otravou ohroženy mnohem více než plankton, clovek je zase ohrožen více než ryby," uvedl reditel odboru environmentálních rizik Karel Bláha z ministerstva životního prostredí. Jak dlouho vydrží kyanid v životním prostredí? "Akumulace látek v tkáních zasažených organismu nebude vysoká. Dlouhodobé pretrvávání ci ukládání kyanidu v organismech je nepravdepodobné. Toxicita v postižených rekách se navíc bude postupne snižovat, masivní vstup do potravního retezce nehrozí," uvedl Bláha. Organismy uhynulé na základe vysoké koncentrace kyanidu ve vode jsou ale pochopitelne nepoživatelné.
lin
Další články v kategorii Ekologie
- V Jeseníkách sčítali sovy a slyšeli i vlk (24.04.2024)
- Botanik: Cizokrajné rostliny mohou mít problém zvládat nynější noční mrazy (23.04.2024)
- Obce se zlepšují v třídění komunálního odpadu, ukazují data MŽP (23.04.2024)
- Agrovoltaika by v Česku mohla vzniknout na více než 70 000 hektarech půdy (23.04.2024)
- Obaly na ovoce z papíru i želé kostky. Firmy hledají alternativy k plastům (22.04.2024)
- Zbývá šedesát sklizní (22.04.2024)
- Krkonoše po 20 letech ČR v EU balancují mezi ochranou přírody a rozvojem obcí (22.04.2024)
- Výhodnějšími podmínkami v programu LIFE motivujeme zájemce. Nově jde na přípravu a spolufinancování projektů rekordních 100 milionů (19.04.2024)
- Moravská firma vyrábí zařízení, které plastový odpad rozkládá na vodík a využitelné části (17.04.2024)
- Význam třídění kuchyňského odpadu (15.04.2024)