Jak by měla vypadat česká krajina, aby lépe odolávala klimatickým změnám?

Agrolesnictví je pravděpodobně nejstarším způsobem využití půdy a je od nepaměti spojeno s domestikací rostlin a živočichů. Podstatou je souběžné využívání půdy pro zemědělskou výrobu a pěstování dřevin, tedy jednoduše řečeno začlenění dřevin do zemědělské krajiny. O agrolesnictví v podmínkách mírného klimatu je toho známo poměrně málo a velmi sporé jsou informace ze středoevropského prostoru; v České republice tato dříve běžná praxe vymizela.

Předpokladem úspěšné aplikace agrolesnictví může být například prospěšnost společného pěstování plodin a stromů. Přesto si zemědělská kultura a stromy také vzájemně konkurují. V české krajině se vyskytují fragmenty dřevinné vegetace, jako jsou meze s dřevinami, větrolamy nebo břehové porosty, jež jsou hodny pozornosti a zaslouží si podrobněji prozkoumat jejich význam v krajině i vzájemné vazby jednotlivých prvků.

Na meze s dřevinami zaměřili svůj výzkum vědci z Výzkumné stanice Opočno, VÚLHM, v. v. i. Své výsledky publikovali v článku Vliv pásů dřevin na produkci a druhové složení travního porostu a vlastnosti prostředí, který vyšel v časopise Zprávy lesnického výzkumu 3/2022.

Vědci si vybrali výzkumnou plochu ležící v předhoří Orlických hor v katastrálním území Velkého Uhřínova v nadmořské výšce 590 m. Vegetační poměry naznačují lesozemědělské využití trvající až do 2. světové války. Od jejího konce tady probíhala pastva a méně svažité části byly orány. Od 80. let minulého století jsou zde pouze nehnojené louky. V místě pásů dřevin je patrný mírný terénní zlom mající původ v předchozí historické orbě půdy (do roku 1948).

V České republice převažuje zemědělství, které maximalizuje produkci mechanizací prací a intenzivní péčí o úrodnost půdy. Tomuto způsobu využití půdy nemohou agrolesnické systémy přímo konkurovat. Prioritní orientace na produkci je také pravděpodobně důvodem, proč v oblastech mírného pásu historicky došlo k ústupu od agrolesnického hospodaření.

Významným argumentem proti agrolesnickým postupům je obava z nárůstu množství složité práce, nákladů a byrokratické zátěže. Častými důvody odstraňování dřevinné vegetace z pozemků je chápání dřevin jako překážek pro mechanizaci a nepřímo i nastavení dotační podpory, nebo farmářům chybí znalosti o možném propojení se zvířaty a plodinami.

Při dnešních úvahách o tom, jak by měla vypadat česká krajina, aby lépe odolávala klimatickým změnám, se opět vrací otázka výhod širší aplikace agrolesnictví. Opětovné zavedení agrolesnických systémů v mírném klimatickém pásu má význam v souběhu produkčních a environmentálních funkcí krajiny. Cílem by měla být úprava krajiny do podoby pestré mozaikovité struktury složené z jednotlivých krajinných prvků.

Jsou to právě environmentální benefity plynoucí z existence agrolesnických systémů, co činí zemědělce ochotné zakládat a provozovat takové způsoby hospodaření na své půdě. Menší farmáři vnímají environmentální benefity stromů a také návrhy týkající se nové zemědělské politiky počítají s dotacemi na podporu agrolesnictví.

Mezi významné environmentální dopady aplikace agrolesnictví patří například ukládání uhlíku v biomase dřevin nebo půdoochranná a vodoochranná funkce. Agrolesnické systémy také přispívají k pokrytí poptávky po dřevu u rostoucí lidské populace.

Výhodou kombinovaného využití půdy je souběh produkčních funkcí podporujících udržitelnost hospodaření, environmentálních funkcí podporujících biodiverzitu a také zachování kulturní, esteticky funkční krajiny.

Vědci studovaný extenzívní agrolesnický systém u Velkého Uhřínova tyto parametry splňuje např. i díky možné diverzifikaci obmýtí jednotlivých složek v pásech dřevin; typickými krajními případy mohou být líska poskytující obživu živočichům (biodiverzita) a palivo (produkce) a potom javor klen schopný produkce kvalitních sortimentů, což představuje dlouhodobou investici.

Vedle toho je lokalita složena nikoliv z jednoleté a víceleté části, ale ze dvou mozaikovitě uspořádaných trvalých částí jako je trvalý travní porost a trvalý pás dřevin.

Na podobných lokalitách mohou být s výhodou agrolesnické systémy aplikovány. Cílem může být podpora postupů hospodaření šetrnějších k životnímu prostředí, zlepšení podmínek na klimaticky či terénně extrémních stanovištích anebo čistě finanční profit plynoucí z pěstování mimořádně kvalitního dřeva, představující pro farmáře dlouhodobou investici.

Článek „Vliv pásů dřevin na produkci a druhové složení travního porostu a vlastnosti prostředí“ vznikl během řešení projektu QK1810415 „Vliv dřevinné skladby a struktury lesních porostů na mikroklima“.

Autoři článku: Jan Bartoš, Ondřej Špulák, Dušan Kacálek, Jan Leugner, Jarmila Martincová, VÚLHM, v. v. i., Výzkumná stanice Opočno, e-mail: bartos@vulhmop.cz článek je ke stažení zde: https://www.vulhm.cz/files/uploads/2022/10/670.pdf Připravil: Ing. Jan Řezáč, e-mail: rezac@vulhm.cz