Investice do zateplení ušetří až tisíce ročně

Investujte do opatření, která sníží spotřebu energií, radí domácnostem odborníci. Podle nich lze touto cestou ušetřit nemalé finanční prostředky. U domácností jde o několik stovek až tisícikorun ročně, u podnikatelů a firem až o statisíce.

Všeobecně největší energetické ztráty vznikají domácnostem při úniku tepla z nedostatečně odizolovaných objektů. Těm sice nelze zcela zabránit, ale dají se citelně omezit a srazit na přijatelnou úroveň.

Zateplením daného objektu rovněž dojde ke snížení potřeby energie na vytápění, a tak je možné využít například výkonově menší zdroj tepla. Zefektivní se topný systém, což se projeví v provozních nákladech bytu, popř. rodinného domku.

Ztráty tepla přes obvodové stěny stropy, střechy a půdy a sklepy celkově dosahují zhruba padesáti až šedesáti procent z celkových tepelných úniků. V závislosti na řešení celého problému, tedy použití izolačních materiálů a dalších opatření, lze tyto ztráty snížit o pětadvacet až pětatřicet procent. Je ale zapotřebí počítat s poměrně vysokými investicemi řádově ve statisících korun a dlouholetou dobou návratnosti.

Zateplení obvodových stěn vyjde u klasického panelového domu o rozloze 70 metrů čtverečních na zhruba osmdesát tisíc. Ve většině případů jsou však peníze vložené do zateplení spojeny s celkovou regenerací panelového domu. Z toho výdaje na vnější zateplení obvodového pláště se pohybují v rozmezí tisíc až 1,2 tisíce korun za m2.

U rodinného domku lze počítat s daleko většími náklady, a to od čtvrt miliónu korun. Jde o investici s poměrně dlouhou návratností, a to minimálně dvacet až pětadvacet let. Jak rychle se vložené peníze vrátí, záleží i na tom, jaké se při vyhřívání objektu používá palivo. Všeobecně lze říci, že čím dražší je topné médium, tím větších finančních úspor lze odizolováním objektu dosáhnout.

Velké množství tepla uniká střechou. Ta u rodinných domků představuje patnáct až dvacet procent a zhruba pět až osm procent u bytových nájemních objektů z celkové ztráty objektu. V závislosti na původní výchozí stav konstrukcí mohou být sníženy na polovinu. Ještě před jejich realizací je nutné se rozhodnout, jakým způsobem mají být půdní prostory dále využívány. Nejčastěji se k izolaci používá polyuretanová pěna, která se nanese na podlahy půdních prostor.

Mnoho uživatelů rodinných domků a dalších budov zapomíná na skutečnost, že náklady na vytápění může citelně zvednout i špatně odizolovaný sklep. Z něj utíká volně do vzduchu až deset procent z celkové spotřeby tepla v rodinných a obytných domech. Ztrátám lze zabránit tepelným odizolováním stropu sklepních místností. Průměrné náklady se pohybují kolem 500 korun na metr čtvereční stropu.

Okna se podílejí na celkových ztrátách objektu z dvaceti až čtyřiceti procent, jejich utěsněním na požadovanou minimální mez větrání můžeme v závislosti na výchozím stavu dosáhnout pěti až osmi procent celkové spotřeby tepla.

Při výměně starých oken za nové je nutné počítat s cenou od pěti do šesti tisíc korun za metr čtvereční u nového, v současné době u nejpoužívanějšího plastového okna. Návratnost investice je ještě delší než u vnější tepelné izolace stěn, přesahuje nezřídka i třicet let.

Aby byla úsporná opatření co nejúčinnější, je podle doporučení odborníků nejlepší obrátit se přímo na nezávislého energetického auditora, který přesně spočítá energetické ztráty objektu a navrhne nejúčinnější opatření, jak je co nejefektivněji snížit. Cena za energetický audit včetně návrhu nejvýhodnějšího řešení pro daný objekt vyjde u rodinného domku na deset tisíc korun a výše, u velkého panelového domu se jedná o částky od sta tisíc korun. Vždy je zapotřebí dát pozor na to, aby byl auditor skutečně nezaujatý, a ne zaměstnanec některé z dodavatelských firem. V takovém případě nelze zaručit jeho úplnou nezávislost nadřazenou nad zájem jeho mateřské společnosti. Informace lze získat mimo jiné i v informačních střediscích rozvodných energetických firem, popřípadě České energetické agentury.

Velké tepelné ztráty vnikají domácnostem i při nesprávném větrání v době topné sezóny. Většina obyvatel daného objektu otevře každé ráno minimálně na půl hodiny okno, čímž sice dojde k výměně vzduchu, ale zároveň i k ochlazení stěn, na kterých se pak v podobě kapek kondenzuje okolní vlhkost a při častějším opakování vznikají plísně. Opětovné vytopení místnosti na přijatelnou teplotu je pak velmi energeticky náročné. V této souvislosti doporučují odborníci ztlumit zdroj tepla na minimum, otevřít okna a rychle "vyhnat" starší vzduch ven během několika málo minut. Poté okna opět uzavřít. Během takového postupu nedojde k ochlazení stěn, vytopit místnost již netrvá tak dlouhou dobu, a nestojí tudíž tolik peněz.