INVENTARIZACE ŠKOD ZVĚŘÍ V ROCE 2000

01.03.2002 | Lesnická práce

Martin Černý, Jana Beranová, Šárka Holá

Působení zvěře na les je dlouhodobým problémem lesního hospodářství. Ministerstvo zemědělství proto již dvakrát (v roce 1995 a 2000) zadalo projekt, jehož cílem bylo zjistit reprezentativní údaje o rozsahu poškození lesních porostů zvěří v České republice. Zodpovědným řešitelem projektu byl v obou případech Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s.r.o. Ten také připravil metodiku a zpracoval a vyhodnotil výsledky šetření. Podklady k lokalitám vybraným pro šetření připravil a vlastní venkovní šetření uskutečnil Ústav pro hospodářskou úpravu lesů, Brandýs nad Labem.

V následujícím textu jsou uvedeny hlavní výsledky šetření roku 2000 v porovnání s údaji z roku 1995. Celý rozsáhlý soubor výsledků vyhodnoceného šetření je k dispozici u řešitele projektu.

METODIKA PROJEKTU

Řešení bylo založeno na metodě statistické inventarizace pozemním šetřením v soustavě dočasných inventarizačních ploch rozmístěných na území celé České republiky. Metoda byla zpracována tak, aby umožnila opakované šetření pro účely posouzení vývojových trendů. Způsob výběru porostů pro venkovní šetření roku 2000 i metodika hodnocení rozsahu a intenzity poškození lesních porostů zvěří respektovaly metodický postup použitý v šetření roku 1995 (podrobněji Černý et al., Lesnická práce č. 7, 1997). Zvláštní pozornost byla navíc věnována melioračním a zpevňujícím dřevinám (MZD).

Výběr lokalit, parametry hodnocení

Venkovní šetření proběhlo na 234 lokalitách; každá z nich měla rozlohu 4 km2 (1.4 km x 2.8 km). Všechny porosty na těchto lokalitách tvořily výchozí soubor, z něhož byl metodou stratifikovaného náhodného výběru vybrán soubor porostů pro venkovní šetření. Předběžná stratifikace výchozího souboru porostů byla provedena na základě údajů LHP o dřevinné skladbě a věku. Poškození zvěří se hodnotilo u hlavních dřevin - smrku, borovice, buku a dubu. Jedle byla hodnocena společně se smrkem a modřín společně s borovicí. Podle věku byly porosty rozděleny na kultury, porosty středního věku a porosty dospělé.

Při venkovním šetření se hodnotil okus terminálního vrcholu, okus bočních výhonů, škody loupáním a škody vytloukáním. Rozlišovala se intenzita a stáří poškození. Souběžně s hodnocením škod zvěří se zjišťovalo také poškození lesních porostů mechanizací.

Celkem bylo v rámci inventarizace na území České republiky hodnoceno přes 2 300 porostů o celkové rozloze téměř 32 000 ha. Inventarizace byla koncipována tak, aby poskytla reprezentativní údaje pro území České republiky, jejím cílem nebylo poskytnout údaje pro vyhodnocení na úrovni menších územních celků. Při případném požadavku zjištění stejných údajů pro menší územní celky by bylo nutné doplňkové šetření. Metoda může být použita beze změny, ale inventarizační síť musí být zahuštěna.

Výsledky hodnocení v terénu byly statisticky zpracovány pro téměř 150 kombinací věkových kategorií, dřevin a druhů poškození. Přitom kromě základních kombinací byly vyhodnoceny i kombinace souhrnné, např. "jakékoliv poškození” zahrnující poškození staré, nové nebo opakované, způsobené okusem, loupáním i mechanizací. Při hodnocení kategorie "jakékoliv poškození nové nebo opakované” je zahrnuto jakékoliv poškození, ke kterému došlo po ukončení růstu v roce 1999.

Výběr statistických veličin

Pro každou z kombinací bylo vyhodnoceno rozdělení porostní rozlohy podle podílu poškozených stromů v porostu a byly vypočteny statistiky charakterizující toto rozdělení. Protože tvar rozdělení v řadě případů neodpovídá normálnímu rozdělení, není vhodné používat aritmetický průměr, protože ten neposkytuje dobrou představu o střední hodnotě podílu poškozených stromů v porostu. Pro lepší interpretaci výsledků byl kromě průměru použit medián (percentil 50). Údaj mediánu je třeba interpretovat tak, že na polovině celkové porostní rozlohy je podíl poškozených stromů v porostu menší, než udává hodnota mediánu, a na druhé polovině je větší. Jestliže je například medián podílu poškozených stromů v porostu v kategorii okusu bočních výhonů u kultur smrku roven 24,2 %, pak to znamená, že na polovině porostní rozlohy v České republice je podíl poškozených stromů menší než tato hodnota a na druhé polovině je naopak větší. Podrobněji tvar rozdělení charakterizuje minimální a maximální hodnota a percentily 25 a 75.

Kromě grafů rozdělení porostní rozlohy a výpočtu základních statistik byly výsledky zobrazeny v mapách. Pro některé kombinace byly s využitím geostatistických metod zpracovány interpolované mapy.

KULTURY

V nejmladší věkové kategorii došlo k výraznému nárůstu poškození. Zdrojem nárůstu je především okus vrcholu a bočních výhonů. Údaje dokumentuje tabulka 1 a mapy. Mapy udávají pro jednotlivé lokality v barevné škále podíl poškozených stromů v porostech, resp. rozdíl tohoto podílu mezi rokem 2000 a 1995. Vrstva vybarvených lokalit je doplněna interpolovanou mapou zobrazující stejný údaj v plošném vyjádření.

Při hodnocení na úrovni jednotlivých lokalit lze při srovnání hodnot z roku 1995 a 2000 pozorovat zřetelný pokles v oblasti Jeseníků a nárůst ve východní části Českomoravské vysočiny.

V kategorii jakéhokoliv poškození kultur (viz tab. 1) je v průměru poškozeno zvěří 39,8 % stromů v porostu. Medián v této kategorii je 37,1 % stromů. Nové nebo opakované poškození bylo zjištěno v průměru u 22,4 % stromů, medián je 15,8 %. Nárůst mezi roky 1995 a 2000 dokumentuje například medián kategorie jakéhokoliv poškození všech dřevin, který z 23,0 % vzrostl na 37,1 %. Meliorační a zpevňující dřeviny měly v souboru všech hodnocených stromů v kulturách zastoupení 15 %. Zpravidla byly poškozeny méně než hlavní dřevina. Průměrné zastoupení poškozených stromů MZD je 12,4 %.

POROSTY STŘEDNÍHO VĚKU

V porostech středního věku se až na výjimečné případy nevyskytuje poškození okusem bočních výhonů a okusem terminálního vrcholu. Podstatnou část poškození představují škody loupáním. Kromě toho se však v této kategorii porostů objevují také škody vzniklé při těžbě a transportu dříví, tzv. škody mechanizací.

Oproti roku 1995 došlo v porostech středního věku jen k malým změnám. Loupání kmene zůstalo na stejné úrovni. U některých dřevin došlo k mírnému zlepšení (viz tab. 2 a 3). Ve smrkových porostech středního věku je poškozeno loupáním v průměru 34,5 %, medián je 20 %. Mechanizací je poškozeno v průměru 3,8 % stromů, medián je 1,7 %. Celkem je ve smrkových porostech poškozeno zvěří nebo mechanizací v průměru 39,3 %, medián je 32,1 % stromů. Meliorační a zpevňující dřeviny v porostech jsou poškozeny méně než hlavní dřeviny. Průměrné zastoupení poškozených stromů MZD je 5,2 %.

DOSPĚLÉ POROSTY

V dospělých porostech klesá podíl stromů poškozených zvěří, což je zřejmě důsledek výchovných zásahů. Avšak jiným důsledkem výchovných zásahů je zvyšující se podíl stromů poškozených při těžbě a transportu dříví. Oproti roku 1995 došlo v rozsahu poškození pouze k malým změnám (viz tab. 4 a 5). V dospělých porostech smrku bylo loupáním poškozeno v průměru 14,9 % stromů, medián je 1,3 %, mechanizací v průměru 11,6 % stromů, medián je 10,0 %. Celkově bylo zvěří nebo mechanizací poškozeno v průměru 25,7 % stromů, medián je 18,3 %.

V dospělých porostech ostatních dřevin bylo loupáním poškozeno pouze 1 % až 7 % stromů, medián je 0 %. Škody mechanizací byly poměrně vysoké v bukových porostech, kde bylo poškozeno 16,9 % stromů, medián je 14,0 %.

SOUHRNNÁ KATEGORIE BEZ ROZDÍLU DŘEVIN A VĚKOVÝCH KATEGORIÍ

U souhrnné kategorie jakékoliv poškození zvěří nebo mechanizací všech dřevin a všech věků došlo k nárůstu mediánu z 13,3 % na 16,7 % (viz tab. 6). Podstatné při tom je, že pouze 12 % rozlohy porostů je bez poškození.

ZÁVĚR

Výsledky opakované inventarizace poškození lesních porostů zvěří ukazují, že oproti roku 1995 se situace nezlepšila. V kulturách je v průměru o 10 % více nově nebo opakovaně poškozených stromů. Navýšení poškození tohoto typu není v rámci republiky rovnoměrné.

Poškození v ostatních věkových kategoriích zůstává bez podstatných změn. Varujícím signálem pro lesní hospodářství ČR je ovšem skutečnost, že jakékoliv poškození zvěří nebo mechanizací má v průměru 27 % hodnocených stromů, na polovině porostní rozlohy je poškozeno více než 16,7 %.

Použitá metoda statistické inventarizace škod zvěří je efektivní metodou pro zjištění celorepublikových reprezentativních údajů. Po zahuštění inventarizačního šetření se tato metoda osvědčila i na regionální úrovni (VLS Mimoň, 1996).

Metoda statistické inventarizace nemůže zachytit likvidaci nejmladších stádií obnovy a proto je velmi vhodná kombinace tohoto způsobu šetření s metodou monitoringu v systému kontrolních a zkusných ploch (KZP) /viz LP 12/2001 - poznámka redakce/.

Kompletní závěrečnou zprávu výsledků šetření škod způsobených zvěří je možno získat v digitální formě u autorů článku.

Foto na straně 101 Jan Kozel.