Informace o sledování cizorodých látek v potravních řetězcích resortu zemědělství

Vážení uživatelé,

I v letošním roce pro vás Ministerstvo zemědělství připravilo informaci o sledování cizorodých látek v potravních řetězcích resortu zemědělství. Výsledky roku 2000 jsou uvedeny pouze na Internetu a budou vystaveny na stránce MZe po dobu jednoho roku, nejpozději do konce roku 2002.

V souladu s usneseními vlády ČR č. 408/1992 (systém organizace a financování monitoringu cizorodých látek v potravních řetězcích v ČR), č. 369/1991 (monitoring zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí), č. 810/1998 (Akční plán zdraví a životního prostředí) a některých zákonů, jako např. zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, č. 166/1999 Sb., o veterinární péči, č. 91/1996 a č. 244/2000 Sb., o krmivech, a č. 156/1998 Sb., o hnojivech provádí resort zemědělství sledování cizorodých látek v potravinách, surovinách pro výrobu potravin, krmivech, napájecí vodě, a v těch složkách životního prostředí, které kvalitu vyráběných zemědělských surovin, potažmo potravin mohou ovlivnit. Plánované sledování cizorodých látek získává další rozměr v době, kdy se přehodnocuje systém bezpečnosti potravin v Evropě, a tedy i v ČR. Do popředí se dostává otázka sledování nezávadnosti potravin ve vertikále "od farmy po vidličku”.

Správnost vyhodnocených výsledků je zajištěna použitím platných metodik pro odběr vzorků v akreditovaných laboratořích a vyhodnocením výsledků patřičnými statistickými metodami.

Zpráva zohledňuje závěry prací především resortních organizací, přičemž data uváděná ve zprávě byla vyhodnocena těmi organizacemi, které monitorovací práce prováděly.

Na monitorovacích pracích v roce 2000 spolupracovali: Česká zemědělská a potravinářská inspekce (ČZPI), Státní veterinární správa (SVS ČR), Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ), Zemědělská vodohospodářská správa (ZVHS), Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy (VÚMOP), Výzkumný ústav rostlinné výroby (VÚRV), Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM). V rámci státní zakázky spolupracovala Veterinární ošetřovna pro drobná zvířata a zvěř na rámcové studii sledující výskyt určitého kontaminantu ve volně žijící zvěři.

ČZPI monitoruje potraviny především rostlinného původu. Potraviny živočišného původu sleduje pouze v případech mimo sféru dohledu SVS, která se vedle jiných činností zabývá sledováním cizorodých látek v surovinách a potravinách přednostně živočišného původu.

Informace obsahuje výsledky sledování v oblasti:

1/ potravin a surovin určených k výrobě potravin,

2/ agrárních ekosystémů,

3/ vodních ekosystémů,

4/ lesních ekosystémů.

1/ Monitoring potravin a surovin určených k výrobě potravin

Nedílnou součástí systému zajištění zdravotní nezávadnosti potravin je monitoring cizorodých látek v potravinách a surovinách určených pro výrobu potravin, který je opakovaně prováděn každým rokem, přičemž je sledován konstantní rozsah analytů, jenž je rozšiřován na základě poznatků FAO/WHO, požadavků legislativy Evropské unie a případných nestandardních situací (jako jsou průmyslové havárie, přírodní katastrofy apod.)

V roce 2000 provedla ČZPI 31 981 vyšetření na cizorodé látky z toho jen 0,08% vyšetření bylo nadlimitních. SVS ČR provedla 73 113 vyšetření, ze kterých jen 0,18% bylo nadlimitních.

U potravin rostlinného původu byly v případě chemických prvků zjišťovány ve většině případů nálezy srovnatelné s předchozími lety. Výjimkou je pouze arzén v rýži, kdy z celkového počtu analyzovaných vzorků byla zjištěna přítomnost tohoto prvku v 97% případů a kdy hygienickým limitům nevyhověly 2 vzorky (země dovozu: Španělsko). Další překročení hygienických limitů bylo zaznamenáno pouze u olova v jednom vzorku mouky (ze 47 odebraných vzorků) a jednom vzorku chleba (ze 46 odebraných vzorků).

Spektrum sledovaných reziduí pesticidů odpovídalo rozsahu předchozích let, tak jak jej doporučuje FAO/WHO a legislativa Evropské unie. Nejvyšší frekvence nálezů reziduí pesticidů v matricích rostlinného původu byla zaznamenána u reziduí pesticidů na bázi bromidů, používaných k ochraně skladových zásob, dithiokarbamátů, používaných proti mykózám, a organochlorovaných pesticidů - hexachlorbenzenu a DDT. Dithiokarbamáty byly sledovány v bramborách, jablcích, mouce, rýži, ale pouze v zelí bylo zaznamenáno vysoké procento pozitivních nálezů, tj 90,9% vzorků. Bromidy byly pozitivně zjištěny v čaji (44,8% vzorků), v koření (37,9%), v kakau (28%) a ve skořápkovém ovoci (29,6%). V případě bromidů byl hygienický limit překročen pouze u jednoho vzorku skořápkového ovoce (z 27 odebraných vzorků) . Vzorky s pozitivními nálezy, které nepřekračují limitní hodnoty (ve výše uvedených případech k překročení nedošlo), nejsou považovány za zdravotně závadné a jsou ponechány v oběhu. Případně, při vyšším výskytu takových vzorků může být na určitou komoditu zaměřena cílená kontrola.

Polychlorované bifenyly, chlorované insekticidy, biogenní aminy a některé těkavé uhlovodíky byly sledovány především v potravinách živočišného původu. Nadlimitní nálezy nebyly zjištěny ani v mléce ani v másle. Průměrné nálezy polychlorovaných bifenylů v mléčných výrobcích mají trvale klesající charakter. Stejně tak dochází ke stálému poklesu výskytu DDT v těchto komoditách. Problematičtějším se jeví výskyt biogenních aminů v sýrech. Bylo zjištěno 9 vzorků s nadlimitním výskytem tyraminu. Nejvyšší naměřenou hodnotou překračující hygienický limit (=200 mg.kg-1) bylo 936 mg.kg-1. Vzorky s nadliminí hodnotou jsou z oběhu vyloučeny. Novou komoditou zahrnutou do sledování na obsah biogenních aminů byly v roce 2000 ovocné šťávy. Přestože i v této komoditě byl zaznamenán pozitivní výskyt tohoto kontaminantu, hygienický limit v této komoditě překročen nebyl.

V roce 2000 nebyl zjištěn nadlimitní výskyt mykotoxinů. Pozitivní zjištění byla uskutečněna pouze u aflatoxinu ve 3 vzorcích cukrovinek (z 24 odebraných vzorků) a u ochratoxinu v jednom vzorku obilninové dětské kaše (ze 3 odebraných vzorků).

Vzorky reprezentující suroviny a potraviny živočišného původu, především mléko a mléčné výrobky, masné výrobky včetně dovážených, dále vejce a med, měly nízký obsah reziduí pesticidních látek, chemických prvků, mykotoxinů a zbytků léčivých a doplňkových látek. Výjimkou byl jeden nevyhovující obsah kadmia v dvouplísňovém sýru a několik nadlimitních hodnot kadmia a olova u masných výrobků. Jeden nevyhovující nadlimitní nález olova byl prokázán ve vzorku uzeniny z Rakouska.

U dovážených surovin z moře pro další technologické zpracování v tuzemsku, ale i u surovin a výrobků z moře bylo zaznamenáno podstatné zlepšení v četnosti nadlimitních nálezů a zvláště v průměrných hodnotách chemických prvků a reziduí organochlorových látek oproti minulým letům. Lze to bezesporu přičíst lepšímu výběru suroviny a jejich nákupu v méně rizikových oblastech s dostatečnou garancí kvality a zdravotní nezávadnosti. Pouze ve vzorku tresčích jater z Německa byl prokázán dvojnásobně zvýšený obsah DDT (limit je 0.5 mg.kg-1) a mírně zvýšený obsah arzénu (7, 33 mg.kg-1 ve srovnání s limitem 5 mg.kg-1) v 1 vzorku sardelové pasty z tuzemska.

V roce 2000, stejně jako v minulých letech, nebyla prokázána rezidua nepovolených hormonálních látek u jatečních zvířat. Pokud byly ojediněle zjištěny zbytky veterinárních léčiv a látek ze skupiny antikokcidik, šlo o hodnoty výrazně nižší než je stanoven maximální limit reziduí. Výjimkou byl obsah sulfadiazinu ve svalovině jednoho telete, který přesahoval maximální reziduální limit hodnotou 0,757 mg.kg-1. (Tato hodnota byla důsledkem nedodržení ochranné lhůty po aplikaci léčiva.) Maso jatečních zvířat neobsahovalo nadlimitní koncentrace chemických prvků a organochlorových sloučenin s výjimkou jednoho vzorku vodní drůbeže (husa) s nadlimitním obsahem polychlorovaných bifenylů (PCB). V orgánech jatečních zvířat byly ojediněle zjištěny nadlimitní koncentrace olova a kadmia v hodnotách těsně nad limit (pro kadmium 2,0 mg.kg-1 a pro rtuť 0,1 mg.kg-1). V případě sladkovodních ryb byly příznivější nálezy než v minulých letech. Prakticky jen jeden vzorek dravé ryby obsahoval nadlimitní koncentraci arzénu (1,28 mg.kg-1), všechny ostatní hodnoty u všech druhů vyšetřovaných ryb vyhověly hygienickým limitům.

Studie o výskytu arzénu na Kutnohorsku potvrdila, že zajíc polní v této lokalitě je tímto prvkem více zatížen, než v porovnávaných průmyslových okresech Strakonice, Litoměřice a Pardubice. Ani na Kutnohorsku však nebyl prokázán nadlimitní nález tohoto kontaminantu v konzumovatelných orgánech a svalovině lovené zvěře

U černé zvěře byly ve čtyřech případech zjištěny nadlimitní koncentrace DDT (v hodnotách od 1,5 do 3,2 mg.kg-1). Zjištění těchto reziduí u černé zvěře bylo i v loňském roce a předchozích letech a svědčí o přetrvávání tohoto již více jak 20 let nepoužívaného pesticidu a jeho rozpadových produktů v prostředí. U ostatní spárkaté zvěře byly v játrech a ledvinách v několika případech prokázány nadlimitní hodnoty kadmia (v hodnotách od 0,54 do 3,31 mg.kg-1, přičemž vyšší hodnoty se vyskytovaly v ledvinách) , podobně jako v minulých letech.

Výrobky kojenecké a dětské výživy byly ve všech sledovaných parametrech zdravotní nezávadnosti zcela vyhovující.

Vyšetření kontaminace surovin a potravin živočišného původu radioizotopy 134 Cs a 137 Cs je zavedeno SVS od roku 1986, od doby černobylské havárie. Po celou dobu sledování je situace příznivá a naměřené hodnoty jsou hluboko pod hodnotou 370 Bq.kg-1.

Celkově lze hodnotit zdravotní nezávadnost surovin a potravin živočišného původu z pohledu obsahu cizorodých látek ve srovnání s minulými lety jako neustále se zlepšující.

2/ Monitoring agrárních ekosystémů

V rámci agrárního ekosystému, kterému je z hlediska prevence věnována významná pozornost, se sledují: krmiva, napájecí voda, půda a vstupy do půdy.

Pozornost při sledování krmiv byla zaměřena na jejich různé druhy: Vzorky krmných obilovin, minerálních krmiv a krmných surovin živočišného původu včetně dovážených surovin prakticky ve všech případech stanovení cizorodých látek vyhověly našim požadovaným limitům. Také v případě kompletních krmiv a krmných směsí byly výsledky vyšetření na chemické prvky příznivé. Z těchto byly sledovány především arzén, kadmium a olovo. Bylo zjištěno pouze nadlimitní překročení obsahu arzénu u dvou vzorků hořečnatých surovin z 28 odebraných vzorků. Hodnoty aflatoxinů a ochratoxinu A nebyly prokázány. Sledované vzorky vyhověly i stanoveným limitům pro chlorované pesticidy a PCB.

S cíleným systematickým sledováním znečišťujících doplňkových látek v kompletních a doplňkových krmivech bylo započato v roce 1996. V roce 2000 byla provedena tato zjištění: Sledován byl průnik doplňkových látek, které se používají při výrobě krmných směsí do těch druhů krmných směsí, pro které tyto látky nejsou povoleny.

Z celkového počtu 349 analyzovaných vzorků byl zjištěn obsah sledovaných látek (ze skupin stimulátory růstu, antikokcidika a chemoterapeutika) ve 30 vzorcích, tj. v 8,6%. V porovnání s předchozími lety došlo opět k významnému snížení pozitivních nálezů (r. 1999 - 10,7%, r. 1998 - 20,1%, r. 1997 - 37,7%).

Napájecí vody používané k výživě hospodářských zvířat stále vykazovaly vyšší obsah dusitanů i dusičnanů. Na rozdíl od předchozích let se vyrovnává dříve výrazný rozdíl v obsahu těchto iontů mezi vodami z vlastních studní zemědělských farem a vodou z veřejných vodovodních zdrojů. Vody z faremních studní obsahovaly vyšší koncentrace dusíkatých látek (9,8 % nálezů z celkového počtu 399 vzorků odebraných na vyšetření dusičnanů bylo nadlimitních s nejvyšší hodnotou 234,1 mg.l-1, v případě dusitanů to bylo 2,1% z celkového počtu 386 vzorků s nejvyšší hodnotou 0,989 mg.l-1), ale i amonných iontů (4,5% nadlimitních ze 198 vzorků), chloridů (4,8% nadlimitních z 249 vzorků) a síranů (1,1% nadlimitních ze 180 vzorků). Oproti předchozím letům se však situace nezhoršila.

Výsledky bazálního monitoringu půd umožňují vyhodnocení v návaznosti na odběry z celé pozorovací plochy monitoringu a v návaznosti na plošné šetření v rámci registru kontaminovaných ploch. Dále poskytují informace o distribuci prvků v půdním profilu, což umožňuje identifikaci přirozených a antropogenních zdrojů.

Z výsledků vyplývá že: u fosforu dochází v podpovrchovém horizontu k výraznému poklesu obsahu, kdežto u draslíku, vápníku a hořčíku obsahy s hloubkou mírně rostou.

U mikroelementů (mangan, molybden, měď, zinek) dochází v podorničním horizontu k mírnému poklesu obsahu. Příčinou vyššího výskytu v povrchovém horizontu je přísun atmosférickou depozicí a hnojivy. U síry je pokles v podorničí velmi výrazný a zůstává na stejné úrovni i u substrátu. U rizikových prvků lze sledovat trend poklesu s hloubkou u arzénu, kadmia, olova a zinku, tedy u prvků, které se dostávají na povrch půdy v důsledku zvýšené antropogenní aktivity. Naopak trend nárůstu s hloubkou nebo vyrovnaný stav je patrný u berylia, chromu, niklu, thalia, což dokumentuje, že podstatným zdrojem obsahů v půdě je geologický substrát.

Při zohlednění potenciálních rizik jako kontaminantů zůstávají významné arzén, olovo a kadmium. Ve vztahu k potravnímu řetězci lze konstatovat, že lokality kontaminované přirozeně, resp. geogenně, obsahují rizikové prvky vázané v rostlinám méně přijatelných formách. Ani pozemky zatížené antropogenní kontaminací nejsou přímo úměrně kontaminující rostlinnou produkci, neboť plodiny mají do určité míry tendenci vyrovnat se stresem takového prostředí.

Podle šestileté časové řady sledování tří kongenerů nelze sledovat trend vzrůstu nebo poklesu obsahů PCB v půdě. V roce 2000 byl překročen limit obsahu PCB v půdě na pěti pozorovacích plochách v ornici a na dvou plochách v podorničí (ze 40 pozorovacích ploch). Ke kontaminaci přispěla opakovaná nedodržení správných postupů při aplikaci čistírenských kalů.

V průměru jsou v podorničí zemědělských půd obsahy polyaromatických uhlovodíků (PAH) přibližně na poloviční úrovni (300 m g.kg-1) než v ornicích (kolem 600m g.kg-1). Z celkem 40 pozorovacích ploch na zemědělské půdě byla překročena nejvyšší přípustná koncentrace v ornici v 16 případech ( z toho 13 z nich se týkalo subsystému kontaminovaných ploch) a v podorničí v 6 případech. Za čtyřleté období sledování nelze potvrdit statisticky významný růst, v posledním roce však byl zaznamenán vyšší počet případů překročení limitních hodnot.

Stanovení polychlorovaných dibenzo-p-dioxinů a dibenzofuranů (PCDD/F) v půdě bylo provedeno ve 20 vzorcích půd. Celkový soubor včetně vzorků odebraných v roce 1999 představuje nyní 40 vzorků půd. Tato stanovení představují u nás v rámci kontaminantů zcela nový přístup. Výběr vzorků byl proveden tak, aby reprezentoval významné typy zátěže (průmyslové zony, inundační zóny vodních toků, půdy s aplikací čistírenských kalů). Při sledování tohoto typu zátěže půd docházíme k závěru, že zvýšené hodnoty PCDD/F v půdách se vyskytují především ve fluvizemích inundačních oblastí, v některých půdách po aplikaci kalů z čistíren odpadních vod ČOV a v blízkosti významných průmyslových zdrojů znečištění (Spolana Neratovice), v omezené míře pak i v blízkosti venkovských obcí a sídel, což je pravděpodobně způsobeno spalováním tuhých a fosilních paliv v obytných domech.

V průběhu roku 2000 byla postupně doplňována databáze registru kontaminovaných ploch a to především šetřeními na pozemcích s aplikacemi kalů (ČOV). Byly analyzovány vybrané vzorky z agrochemického zkoušení půd na obsahy rizikových prvků v územích, kde dosud nebylo dokončeno zahušťování. V rámci základního plošného průzkumu bylo odebráno celkem 37 488 vzorků a zjištěno, že v 5 % vzorků z tohoto množství je alespoň jeden prvek nadlimitní. Protože v základním průzkumu pokrývají odebírané vzorky plochu zemědělského půdního fondu (ZPF) přibližně rovnoměrně, je možno toto číslo orientačně interpretovat i ve vztahu k ploše. Z velké části se však jedná o plochy s geogenně zvýšeným obsahem, kde je potenciální rizikovost relativně nízká.

V roce 2000 byly na vybraných čistírnách odpadních vod většího významu odebírány vzorky kalů ČOV. Obsahy jednotlivých prvků jsou hodnoceny podle ČSN 46 5735, jako surovina pro průmyslové komposty. V rámci kontroly kalů ČOV, jejichž produkce je uplatňována v zemědělství, bylo kontrolováno 203 čistíren odpadních vod a odebráno bylo 341 vzorků kalů. Bylo zjištěno, že nejvíce vzorků s překročením limitu se vyskytuje u arzénu (4,4% vzorků) a zinku (3,9% vzorků). Navrhovaná hodnota limitu pro obsah PCB v kalech (0,6 mg.kg-1) byla překročena za celou dobu sledování v šesti případech, v roce 2000 nebyla překročena v žádném případě.

Rostlinný biomonitoring, který sleduje přestup kontaminantů z prostředí, do plodin, probíhal na vybraných plochách základního subsystému i subsystému kontaminovaných ploch. V plodinách byly analyzovány obsahy rizikových prvků. V roce 2000 bylo u 12 vzorků z celkem 89 analyzovaných zjištěno překročení nejvyšší přípustné hodnoty. Z toho v devíti případech se jednalo o rostlinné produkty pro výrobu potravin a ve třech případech pro výrobu krmiv. Z jednotlivých prvků došlo k největšímu počtu překročení u kadmia - sedm případů překročení potravinářského limitu v zrnu obilnin a jeden případ v semeni řepky. Dále byl ve třech případech překročen limit pro zinek (pšenice, ječmen, tritikale) a jednou pro chrom (brambory). U třech vzorků došlo k překročení u dvou prvků. Kromě jednoho vzorku (chrom v bramborách) z výše uvedených 12 byly všechny nálezy učiněny v subsystému kontaminovaných ploch.

V roce 2000 byly poprvé stanovovány ve vybraných vzorcích kalů obsahy polycyklických aromatických uhlovodíků (PAH).

Pro tyto látky prozatím nejsou v návrhu vyhlášky pro použití kalů v zemědělství stanoveny limitní hodnoty. Návrh nové směrnice EU stanovuje maximální přípustnou hodnotu 6 mg.kg-1 sušiny pro sumu devíti individuálních PAH (acenaphtene, phenanthrene, fluorene, fluoranthene, pyrene, benzo(b+j+k)fluoranthene, benzo(a)pyrene, benzo(g,h,i)perylene a ideno(1,2,3-c,d)pyrene).

Stejně jako v předchozích letech, kdy byly prověřovány okresy Most, Teplice, Ústí n. L., Ostrava, Karviná, Frýdek-Místek, Kladno, Mělník, Praha-východ, Praha-západ, Beroun, Příbram se uceleně prověřovala kontaminace zemědělských půd a rostlin v dalších zátěžových okresech ČR: v roce 2000 to byl Nymburk, Mladá Boleslav a Liberec. Na základě provedených šetření výskytu rizikových prvků a perzistentních polutantů je možno konstatovat, že úroveň kontaminace zemědělských půd i rostlin je nízká. Relativně nejvýraznější výskyt rizikových prvků byl zjištěn v půdách okresu Liberec, a to arzén ve 4 vzorcích a berylium v 8 vzorcích z 50. Zvýšené obsahy perzistentních organických polutantů, především polyaromatických a monoaromatických uhlovodíků v půdách všech tří okresů, zjištěné v těsné blízkosti venkovských obcí, signalizují zvýšenou zátěž ovzduší a návazně půdy ze spalování fosilních paliv. Relativně nejvyšší počty případů překročení byly zjištěny v okrese Nymburk. Intenzivní zemědělské využívání půdy v okresech Nymburk a Mladá Boleslav se odrazilo ve výskytu několika vzorků se zvýšenými obsahy DDT a především jeho metabolitů. Vyšší zátěž půd chemickými organickými látkami vykázaly i odebrané vzorky rostlin z těchto okresů.

Atmosférická depozice byla sledována na 45 pozorovacích plochách, z toho na 15 plochách v subsystému kontaminovaných ploch až od 1. 4. 2000. Statistické vyhodnocení obsahuje výsledky ročního sledování na 30 základních pozorovacích plochách. Pro důležité makroprvky se roční vstupy za celé sledované období pohybují u dusíku od 13 do 54 kg.ha-1.rok-1, u hořčíku kolem 1 kg.ha-1.rok-1, u draslíku od 2 do 7 kg.ha-1.rok-1, u fosforu od -1.rok-1.

U nejvýznamnějších potenciálně rizikových prvků, kde by se měly sledovat kumulativní vstupy, se vstupy depozicí pohybují u olova kolem 30 g.ha-1.rok-1, u kadmia kolem 1 g.ha-1.rok-1, u arzénu kolem 5 g.ha-1.rok-1 (orientační hodnoty za celé období sledování).

V průběhu 90 let je zaznamenán trend poklesu depozice u draslíku, fosforu a síry, ale i u rizikových prvků - olovo, kadmium, nikl, chrom, arzén.

Situace s celoplošnými imisemi SO2 v ČR se v posledních třech letech stabilizovala.

Důležitou skutečností je, že rok 1998 byl finálním z hlediska desulfurizace české energetiky. I přes značný pokles imisí SO2 ve srovnání s koncem 80. - začátkem 90. let zůstávají v ČR nadále regiony se zvýšenou imisní zátěží. Jsou to: severočeský region, Mělnicko, Ostravsko a hlavní město Praha. Nejvyšší výkyvy byly zjištěny v okrese Chomutov.

Sledování vlivu imisí ozónu na rostliny nelze na rozdíl od ostatních sledovaných prvků realizovat přímou chemickou analýzou rostlin. U ozónu lze sledovat pouze reakci rostlin na jeho působení. To se odráží v různých stupních poškození rostlin.

Typické znaky vznikající působením ozónu jsou: červenohnědé až hnědočerné skvrny (tj. nekrózy) na horní straně listů, pokrývající 5-30% povrchu čepele listové a nepřecházející na jeho spodní stranu, přičemž platí, že mladší rostliny jsou k poškození náchylnější. Nejcitlivějšími rostlinami jsou: bobovité rostliny, brambory, mák, slunečnice, obiloviny. V roce 2000 došlo k největším škodám v květnu, který byl extrémně suchý a slunný, což způsobilo výskyt nejvyšších koncentrací přízemního ozónu.

3/ Monitoring vodních ekosystémů

Monitorovací síť resortu zemědělství v roce 2000 zahrnovala 91 malých vodních nádrží, 45 jejich vybraných přítoků a 43 odtoků. Ve vzorcích vody bylo stanovováno celkem 43 ukazatelů. V těchto ukazatelích bylo provedeno na nádržích 9997 rozborů, na jejich přítocích 5460 rozborů a na odtocích 5085 rozborů. Hodnoty těchto charakteristik byly vztaženy k platným mezním hodnotám daných doporučenými předpisy (ČSN 75 7221- jakost povrchové vody a NV č. 82/1999).

Monitoring drobných vodních toků, který byl v předchozích letech pravidelně sledován, podléhal v roce 2000 revizi s cílem upravit stávající odběrovou síť po dohodě s ČHMÚ na 60 sledovaných závěrových profilů.

Monitoring výskytu cizorodých látek ve vodních ekosystémech malých vodních nádrží se provádí již druhým rokem. Ukazuje se, že kromě stále dominantního znečištění vod odbouratelnými organickými látkami (BSK5 - III. třída jakosti vody , CHSKCr - III. třída a celkovým fosforem - II.třída z komunálních zdrojů), se projevuje i znečištění dusíkem (N-NO3) ze zemědělských plošných zdrojů . Znečištění vod přítoků nádrží celkovým fosforem a nutrienty způsobuje problém vysokého stupně eutrofizace mnoha nádrží. Svou významnou roli sehrává i znečištění těkavými organickými látkami. Prokázané vyšší hodnoty byly ojediněle zaznamenány zejména v případě chloroformu (III.-IV. třída jakosti), tetrachlormetanu (III. třída) a perchlorethylenu (IV.-V. třída), a to na tocích v okresech Pardubice, Mladá Boleslav, Praha-západ, Příbram, Kutná Hora, Olomouc a Zlín.

Dalším významným poznatkem vyplývajícím z vyhodnocení výsledků je vliv těchto vodních děl na jakost vody v podélném profilu vodního toku a akumulační schopnost malých vodních nádrží s ohledem na přítomnost cizorodé látky v těchto recipientech. Nejvyšší koncentrace v samotném tělese vodních nádrží vykazovaly ukazatele: biologická spotřeba kyslíku (BSK5), chemická spotřeba kyslíku (CHSKCr), celkový organický uhlík (TOC), absorbovatelné organicky vázané halogeny (AOX), arzén, kobalt, chlorofyl a. Naopak na přítoku byly nejhorší: nutrienty (dusík, fosfor), fekální koliformní bakterie, nikl, TOL a na odtoku z nádrže pak: hliník, olovo, měď, železo, mangan. Celkový setrvalý pokles od přítoku po odtok z nádrže byl zaznamenán obecně u: celkového dusíku., fekálních koliformních bakterií, chromu, niklu, těkavé organické látky (TOL) a opačný stav: u železa, manganu, hliníku a olova.

4/ Monitoring lesních ekosystémů

Monitoring cizorodých látek v lesních ekosystémech byl v roce 2000 zaměřen na zjišťování obsahu těžkých kovů v jedlých houbách, mechových bioindikátorech a organických půdních horizontech, kde se těžké kovy akumulují. Přednost při sběru hub a mechů měly plochy monitoringu a lokality, kde se měří atmosférické depozice. V roce 2000 bylo zahájeno hodnocení jakosti vody, odtékající z lesních povodí do zdrojů pitné vody a přímých malých zdrojů pitné vody, které mají význam mimo jiné z hlediska rekreačního využití.

Pro dokreslení situace výskytu rizikových prvků, především arzénu, na Kutnohorsku byla provedena studie o výskytu arzénu v zajíci polním.

V průběhu letních a podzimních měsíců bylo na 152 lokalitách ve 33 přírodních lesních oblastech sesbíráno 251 vzorků hub, reprezentujících 37 druhů. V sušených vzorcích hub byly analyzovány : arzén, kadmium, chrom, měď, rtuť, nikl, mangan, olovo a zinek. S výjimkou manganu (pro který není určen limit), byly nalezené koncentrace porovnány s hygienickými limity (Vyhláška MZ č. 298/1997 Sb. v platném znění). U sušených hub uvažujeme desetinásobek limitu určeného pro čerstvý vzorek. Tento desetinásobek byl překročen pro arzén u 2,4 % (v roce 1999- 2,3%) vzorků, pro kadmium u 11,2 % (v roce 1999 3,6%) , a pro rtuť u 33,5% (v roce 1999 39,2%) vzorků. Obsahy těžkých kovů se velice liší u jednotlivých druhů hub na stejné lokalitě, přičemž také záleží na stáří plodnice, neboli na době jakou je plodnice vystavena příjmu z prostředí. Vyšší koncentrace kovů byly nalezeny v kloboucích než v třeních. Za nebezpečné pro lidské zdraví lze považovat ty vzorky hub, kde byl limit překročen více jak desetinásobně. Dále není doporučováno konzumovat houby rostoucí kolem dálnic, ostatních frekventovaných cest, případně ve velkoměstských parcích a v okolí metalurgických závodů.

Zvýšené koncentrace arzénu, kadmia, mědi a zinku nacházející se v organických horizontech a svrchním minerálním horizontu obohaceném o vyšší podíl humusu se obvykle promítají i do obsahu v houbách. Vysoké koncentrace olova a manganu v humusových horizontech nemají na obsah těchto kovů v houbách vliv. V případě rtuti nebyl vzájemný vztah zatím prověřen.

V přirozeně kyselém prostředí naších lesních půd je uvolňování kovů v iontové podobě do půdních roztoků závislé na dalším okyselování a fyzikálně chemických vlastnostech kovu. Jako mnohem závažnější je nutno hodnotit výskyt nízkých hodnot pH, které v mnoha případech navíc korespondují s vysokým obsahem hliníku. Lze předpokládat, že hliník je uvolňován z půdního prostředí právě v důsledku okyselení a narušení pevných chemických vazeb. Z pohledu kyselosti byly nejkritičtější Jizerské hory (67 % vzorků s pH nižším než 6), Krkonoše a Krušné hory. Rovněž v lokalitě Jihočeské pánve je vysoký podíl velmi kyselých zdrojů, zde však jde především o vliv přirozeně kyselých slatinných a zrašelinělých půd zkoumaných povodí.

Z dalších prvků bylo již v mnohem menší míře zjištěno překročení normovaných ukazatelů u železa (8 %) a manganu (5 %). Hodnoty mědi, zinku, fluoridů, ani síranů nepřekročily ukazatele ČSN 757111-jakost pitné vody v žádném případě. Koncentrace rtuti byla zjišťována na omezeném souboru 44 lokalit. Ve všech případech byly výsledky negativní. Přesto jde o velmi významný údaj, neboť u analyzovaných vzorků hub bylo naproti tomu překročení obsahu rtuti zaznamenáno v řadě případů.

Koncentrace dusičnanů (NO3) byly v odebraných vzorcích poměrně nízké. Mezní hodnota 50 mg.l-1 pro pitnou vodu nebyla překročena v žádném případě a doporučená hodnota 15 mg.l-1 (pro kojeneckou vodu) byla překročena pouze v 9 % všech vzorků. Hodnoty amoniakálního dusíku (NH4) byly rovněž nízké (průměr 0,093 mg.l-1) a překročení mezní hodnoty 0,5 mg.l-1 nebylo zaznamenáno.

Dle prvních výsledků provedeného šetření lze hodnotit vodu odtékající ze zalesněných povodí jako velmi kvalitní. Z hlediska chemického složení 70 % vzorků splňuje hodnocené maximální ukazatele pro pitnou vodu přímo bez další úpravy.