I téměř miliardové Indii hrozí vážná vodní krize
22.10.1998 | Mladá fronta Dnes
MF Dnes 22.10.1998
I témer miliardové Indii hrozí vážná vodní krize
Praha, Dillí - Také druhá nejlidnatejší zeme sveta - Indie - stojí na prahu hluboké vodní krize. Predevším vyprahlé centrální oblasti zeme. Príciny extrémního tlaku na vodní zdroje jsou obdobné jako v Cíne: populacní exploze, industrializace a rozvoj závlahového zemedelství. Dále pak rostoucí znecištení vody pesticidy a deravá vodovodní potrubí. V roce 1947 pripadlo podle odborníku na každého Inda 5150 metru krychlových vody. V roce 2001 však bude jednomu cloveku v prumeru dostupná jen polovina tohoto množství. Po celé zemi, sužované povodnemi i nevídaným suchem, jsou dodnes miliony lidí nuceny pít neupravenou a zdraví škodlivou rícní vodu. Vesnické ženy se plahocí dlouhé kilometry s hlinenými džbány na hlavách, aby pro své rodiny opatrily alespon minimum životodárné tekutiny. Každý rok jim jejich cesta pripadá delší a delší. Ve mestech stojí obyvatelé slumu nekonecné fronty u vozu rozvážejících vodu. Dokonce v Dillí, hlavním meste zeme, vytéká voda z kohoutku jen nekolik hodin denne. Problém komplikuje fakt, že v Indii jsou deštové srážky casto krátké a prudké a padají na vysušenou a ztvrdlou hlínu. Vláha se tak nemuže vsáknout a doplnit zásoby podzemních vod a místo toho rychle odtéká. Odborníci volají po návratu prastarých metod na zadržování deštové vody vcetne povinné výbavy nových domu speciálními zásobníky na strechách k tomuto úcelu. "Staré techniky musí být znovu použity," uvedl indický prezident Koceril Ráman Nárájanan. Tradicní malé sberné nádrže, budované v Indii již pred více než tisícem let, se prestaly užívat v 50. letech, kdy vláda zacala stavet mohutné prehrady a vodní kanály. Experti však poukazují na to, že kvuli nedostatku penez bylo dokonceno jen ctyricet procent zamýšlených projektu. "Výsledkem je, že zeme trpí obema zly, suchem i povodnemi," ríká Sunita Narain z Centra pro vedu a životní prostredí . Experti soudí, že Indie by se mohla vyhnout akutní vodní krizi, kdyby se jejím obyvatelum podarilo zachytit alespon deset procent deštové vody.
LADISLAV KRYZÁNEK
Další články v kategorii Ekologie
- Od srpna 2026 začnou platit první klíčové povinnosti PPWR. Jste připraveni? (26.06.2026)
- Odborníci a rybáři odlovili z rybníka v Kroměříži téměř 2700 invazních sumečků (25.06.2026)
- Česká inspekce životního prostředí má nového ředitele, stal se jím Pavel Straka (25.06.2026)
- Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně slaví 30 let: Pilíř české energetiky a vyhledávaný technický unikát je ve výborné kondici (25.06.2026)
- Ochránci přírody chtějí zakázat vstup na vrch Stohánek v Ralsku, turisté ho ničí (24.06.2026)
- Prodeje fairtradové kávy v ČR loni klesly o čtvrtinu, méně se prodalo i kakaa (24.06.2026)
- Island po dvouleté pauze navzdory protestům obnovil lov velryb (23.06.2026)
- Ministerstvo životního prostředí vydalo všechna jednotná enviromentální stanoviska pro stavbu Vodního díla Nové Heřminovy (23.06.2026)
- Benátská populace plameňáků nachází útočiště v zotavujících se mokřadech (22.06.2026)
- Kjódó: Japonští vědci přeměnili vyhozené nudle udon na rozložitelný biopapír (22.06.2026)

Tweet



