Hubnutí by mohla pomoci i daň z tuku

Češi nezadržitelně tloustnou. Nyní je více než 70 procent mužů a 56 procent žen středního věku obézních. Může být řešením i daň z tuku?

Poslední statistiky ukázaly jednu velmi nepříjemnou skutečnost. Stále více lidí ve vyspělých, ale i v mnoha rozvojových zemích tloustne. Současný životní styl, nedostatek pohybu, záliba v chutných, ale tučných jídlech způsobují, že již téměř každý druhý Čech má nadváhu.

Daň z tuků není jen hloupý žert

Řada zemí se tuto nepříjemnost snaží řešit také pomocí daně z tuku, nebo o tom alespoň uvažuje. I když se na první pohled může zdát, že se jedná o pouhý vtip, není tomu tak. Například ve Velké Británii by rádi tuto daň zavedli spolu s dalšími opatřeními, která by měla pomoci v boji s obezitou.

Součástí programu by měla být též povinnost výrazně a standardizovaně označovat potraviny s obsahem tuku a rozsáhlá mediální kampaň proti nezdravým stravovacím návykům a životnímu stylu. Dalšími zeměmi, kde se o zavedení tukových daní pokoušeli nebo pokoušejí, jsou Austrálie, Švýcarsko, Německo a další.

V Německu se rozhodli jít podobnou cestou. Obézní lidé by tak dle návrhů ministra financí měli platit vyšší zdravotní pojištění. Problémem však je, jak by se výše zdravotního pojištění odvozená od nadváhy určovala. Údajně se uvažovalo o vážení jednotlivých občanů, pro potřeby určení výše pojištění, to ale působí velmi komicky a v praxi by to znamenalo velké problémy. I zde tedy nakonec získává na popularitě myšlenka tzv. "Big Mac" daně, tedy formy daně z tuků.

Tuky zatěžují zdravotnictví

Nutno říci, že nemoci související s obezitou patří mezi nejčastější příčiny úmrtí ve většině zemí světa. Spolu s kouřením je obezita příčinou srdečních a mnoha dalších nebezpečných chorob. Velkým problémem též je, že se obezita stává přímo masovou záležitostí a počet lidí s nadváhou ustále roste.

Důvody k zavádění tukových daní nejsou pouze starosti vlád o zdraví svého lidu, ale především obrovská nákladnost systému zdravotnictví. Léčení nemocí způsobených obezitou totiž stále více zatěžuje státní pokladny vyspělých zemí, včetně České republiky.

Na zdravotnictví, jehož náklady jsou ročně 140 miliard korun, a stále rostou, přispívá různou formou většina občanů České republiky. Na zdravotní pojištění odvádí každý zaměstnanec 4,5 procenta ze své hrubé mzdy a zaměstnavatel odvádí dalších devět procent.

Dalším zdrojem financí jsou přímé platby, které dnes platíme za některé nadstandardní léky a léčebné postupy, a do systému by mohla přinést peníze i uvažovaná daň z tučných potravin. Z hlediska výše výnosu se však určitě nebude jednat o podstatný zdroj pro zdravotnický rozpočet - převažující bude motivační prvek.

Čím tučnější, tím dražší

Následkem daně z tuků by tedy mělo být především přímé zdražení potravin s vysokým obsahem tuku. Zde se předpokládá, že by lidé začali omezovat nákup a spotřebu tučných potravin, a místo nich by nakupovali nezatížené potraviny zdravé, které by se staly levnějšími, a vzrostla tak jejich konkurenceschopnost.

Dalším následkem by byl tlak na výrobce k šetrnému používání tučných produktů a přísad. Peníze vybrané na dani by měly přednostně směřovat do zdravotnictví na léčení chorob způsobených obezitou. Ze zkušeností se spotřební daní však víme, že ani vyšší cena tabákových výrobků významným způsobem neodrazuje kuřáky od jejich zlozvyku. A pro opravdu razantní zdražení těchto výrobků zde chybí politická vůle.

Na závěr lze jen doplnit, že o spotřebě tučných potravin, a tedy i kvalitě zdraví, nebudou rozhodovat stát ani jeho daně, ale především odpovědnost každého jednotlivého člověka ke svému zdraví a svým nejbližším.