Geniálního šumavského projektanta proslavil kanál

ZN 18.2.2000

Geniálního šumavského projektanta proslavil kanál

Před 265 lety se v Chvalšinách narodil Josef Rosenauer, tvůrce Schwarzenberského kanálu pro plavbu dřeva

Rosenauerovo dílo překonalo život svého autora a svým významem přesáhlo do naší doby. Svědky jeho velikosti se stáváme na Šumavě - v Čechách i na rakouské straně - a jinde na jihu Čech, kde všude Rosenauer ve schwarzenberských službách pracoval. Nebyl jen vynikajícím návrhářem pozoruhodných vodních děl, z nichž Schwarzenberský kanál, vedený z lesů u Plechého, Třístoličníku a dalších vrchů podél česko-bavorské a česko-rakouské hranice, jako první stavba svého druhu na evropském kontinentu umožnil jedinečným způsobem využití ohromného lesního bohatství z tehdy nepřístupných porostů, ale ivýznačným vodním hospodářem. Základní životní údaje o Rosenauerovi zahaluje nádech tajemnosti. Důvody spočívají zčásti v jeho nelegitimním původu a zčásti ve zničení starých chvalšinských matrik při požáru v roce 1808. S největší pravděpodobností se narodil koncem února 1735. Ve třinácti letech byl dán do učení k Petru Lambacherovi, který jako myslivec měl na starosti bažantnici v Červeném Dvoře poblíž Rosenauerova rodiště. Mladý Rosenauer prokázal nadání pro lesnické povolání a snad již i pro práci geometra, takže když v roce 1758 požádal o služební povýšení, bránil jeho jmenování lesním adjunktem pouze jeho nelegitimní původ. Nakonec bylo vše napraveno listinou Marie Terezie z 20. listopadu 1758 a o rok později Rosenauer nastoupil do schwarzenberského lesního úřadu v Č. Krumlově.

VŠIML SI HO KNÍŽE

Tady si ho povšiml kníže a poslal jej na své náklady do vídně ke studiím na tzv. inženýrské akademii, kterou Rosenauer absolvoval s výborným prospěchem v květnu 1770. Poté požádal o opětné přijetí do schwarzenberských služeb a o přidělení lesního revíru. Kníže Josef Adam Schwarzenberk ho 21. 11. 1771 jmenoval knížecím lesním inženýrem. Služební postup Rosenauera, od roku 1779 přísežného zemského geometra, vyvrcholil v roce 1791 jeho jmenováním za ředitele veškeré jihočeské vodní dopravy s úkolem zajištění provozu všech plavebních zařízení panství. Soukromému životu se Rosenauer začal věnovat až v době plného existenčního zajištění, když mu bylo 37 let. 16. června 1772 uzavřel sňatek s 23letou Antonií Břeskou a stal se váženým českokrumlovským měšťanem. Když narození čtvrtého dítěte zaplatila matka životem, oženil se v roce 1778 podruhé s Alžbětou Neumannovou, tehdy 20letou, a z tohoto manželství pocházelo jedenáct dětí. Život Josefa Rosenauera skončil v jeho 69 letech 10. března 1804. Kromě vdovy po něm zůstalo osm nezaopatřených dětí. K realizaci svého stěžejního díla - unikátního průplavu v původní délce 45 km, kterým by se dopravovalo dřevo z českých svahů Šumavy až do Vídně a Lince - přistoupil Rosenauer 4. května 1789 a první polena byla do kanálu pod Růžovým vrchem vhozena 12. dubna 1791. Plavba byla tak výnosná, že již v roce 1795 se majiteli panství vrátily vynaložené investice a plavba přinesla první čistý zisk ve výši 24 tisíc zlatých. Dokončení kanálu v roce 1822 se Rosenauer sice nedočkal, avšak ještě za jeho života se mu dostalo velkých poct. Praha ho jmenovala čestným občanem. Na jedinečném technickém zařízení Šumavy se dříví plavilo nepřetržitě 170 let až do roku 1961. I když dílo postupem času ztrácelo svůj význam, začalo se již v roce 1980 s jeho některými dílčími rekonstrukcemi. Jeho nová epocha se začala psát po zpřístupnění hraničních prostor. Také v posledních letech je kanál po částech a velice pracně obnovován jak u nás, tak v Rakousku.

Geniální šumavský projektant a stavitel Josef Rosenauer, kterého proslavila především stavba unikátního Schwarzenberského kanálu.

Foto ARCHIV

Dřevo z šumavských hvozdů se Schwarzenberským kanálem plavilo až do Lince a Vídně.

Foto ARCHIV

LUMÍR KOTHERA