Etologie zvěře

ETOLOGIE ZVERE

V dnech 4. - 6. 5. 2000 se v Brne - Nových Dvorech uskutecnila již 27. etologická konference letos porádaná Ceskou a slovenskou etologickou spolecností a Veterinární a farmaceutickou univerzitou v Brne. Pro ctenáre Sveta myslivosti jsme vybrali a zpracovali tri referáty týkající se zvere. První dva referáty se týkaly problematiky chování dancí zvere v prubehu ríje, tretí referát byl venován etologii jezevce lesního.

TAKTIKA SAMCU DANKA SKVRNITÉHO (Dama dama) PRI BOJOVÉM CHOVÁNÍ V RÍJI

(L. Bartoš, B. Špinková, P. Šustr, J. Panamá, J. Víchová, J. Maletínská, V. Kšáda)

Ríjné souboje samcu jelenovitých vedou casto ke zranení, prípadne i k zabití nekterého ze soku. U jelena evropského byla popsána taktika, kterou v ríji samci používají tak, aby dokázali co nejlépe odhadnout souperovu sílu a kondici, a tím také svou šanci na vítezství v prípadném souboji (Clutton-Brock et. al. 1989).

Autori sledovali v prubehu dancí ríje 1999 v obore Brezka, zda podobnou taktiku používají také samci danka skvrnitého. Celkem získali 205 záznamu o stretnutí mezi dvema samci. Ve 31 % prípadu zacalo stretnutí tím, že alespon jeden ze souperu rochal. V 57 % prípadu, kdy bylo stretnutí zahájeno rocháním, prešli souperi do paralelního pochodu a v 61 % prípadech prešel pochod do souboje. Pokud pri rochání nenásledoval paralelní pochod, došlo k souboji jen v 17 % prípadu z toho.

V prípade, že stretnutí nebylo zahájeno rocháním, prešli samci do paralelního pochodu ve 26 % prípadu a z toho jen v sedmi prípadech došlo k souboji (54 % prípadu paralelního pochodu). Pokud samci, kterí zahájili stretnutí bez rochání, neprešli do paralelního pochodu, došlo k souboji v devíti prípadech (24 % prípadu bez paralelního pochodu).

Pokud není zvažován prubeh stretnutí, došlo souhrnne z celkového poctu 205 stretnutí k souboji jen v 39 % (n = 81), zatímco v 61 % (n = 124) se souperi souboji vyhnuli. Autori výsledky interpretují tak, že stejne jako samci jelena evropského, také samci danka skvrnitého používají úcinnou taktiku, která vede k minimalizaci možnosti zranení pri bojovém stretnutí v ríji.

PACHOVÉ ZNACKY JEZEVCE LESNÍHO VE VZTAHU K JEHO DOMOVSKÉMU OKRSKU

(T. Matyášník, V. Bicík)

Autori sledovali poblíž Krnova (okres Bruntál) umele sestavenou skupinu trí jezevcu (jeden samec, dve samice). Cílem bylo zjistit co nejvíce etologických informací prímým pozorováním jezevcu v jejich prirozeném prostredí. Jezevci byli umísteni v samostatném kotci, ze kterého mohli volne vycházet do okolí. Autori pozorovali veškerou aktivitu sledovaných zvírat a zaznamenávali prubeh, délku a promenlivost jezevcích pešin behem roku vcetne faktoru, které charakter domovského okrsku ovlivnují.

Studie ukázala, že plocha domovského okrsku jezevcu byla nejvetší na jare v mesících brezen - duben, kdy zvírata zacala vyhledávat potravu po zime. Délka jedné trasy se pohybovala od 150 m v únoru do 5,3 km v dubnu. Denní aktivita na jare byla v prumeru 6 - 7 hodin, v zimním období nebyli jezevci aktivní vubec nebo pouze nekolik minut (max. 30 minut za den).

Samec do veku približne jednoho roku do urcité míry kopíroval trasu pochuzky chovatele. Samice, které byly do skupiny zarazovány postupne, se zpocátku pohybovaly po pešinách urcených samcem.

Pachové znacení domovského okrsku, které autori zretelneji pozorovali až ke konci prvního roku života sledovaných jezevcu, nápadne ovlivnovalo prubeh jezevcích tras. I nejmladší samice mohla díky pachové komunikaci zmenit smer pohybu ostatních dvou jezevcu a privést je do míst, která predtím nenavštívili. Jezevci umístovali pachové znacky predevším v okolí nor a na pravidelne používaných pešinách, které znackovali sekretem podocasních žláz s prumernou frekvencí 6,8 znacek za hodinu. Zjištená frekvence byla vyšší v nove procházeném prostredí.

Hlavní místa defekace se vyskytovala v blízkosti nor. Autori opakovane zaznamenávali defekaci poblíž místa defekace volne žijícího jezevce, který v letním období obcas pronikal do domovského okrsku sledované skupiny.

Pachové znacení v blízkosti nor autori vysvetlují obranou pred vetrelci vlastního druhu.

JE CÍLEM SOUBOJU SAMCU DANKA SKVRNITÉHO (Dama dama) V DOBE RÍJE ZISK NOVÝCH DANEL?

(B. Špinková, L. Bartoš, P. Šustr, J. Panamá, J. Víchová, J. Maletínská, V. Kšáda)

V literature se uvádí, že souboje danku v ríji smerují ke zvýšení šance na reprodukcní úspech. Protože vlastní reprodukcní úspech se obtížne stanovuje, používá se bežne jako kritérium tohoto úspechu pocet danel v "harému", který samec kontroluje. Proto autori použili obdobného kritéria pri studiu ríjného chování danka skvrnitého, jehož cílem bylo zjistit, zda bojové chování samcu vede ke zvýšení poctu danel v "harému".

V prubehu dancí ríje v roce 1999 autori sledovali bojové chování samcu danka skvrnitého v obore Brezka a zaznamenávali, kolik danel je v harému pred a po stretnutí. Autori pozorovali celkem 80 prípadu, pri nichž bylo možné rozpoznat, který samec vyvolal stretnutí a jak toto stretnutí dopadlo, a v nichž alespon u jednoho z úcastníku byla v jeho bezprostrední blízkosti nejméne jedna danela.

Z 80 prípadu byl iniciátor stretnutí s danelami a napadený bez danel (skupina A) ve 24 prípadech (30 %), iniciátor bez danel a napadený s danelami (skupina B) ve 27 prípadech (33,75 %).

Ve 29 prípadech (33,25 %) doprovázely danely jak iniciátora, tak napadeného (skupina C). Ve skupine A nemohl iniciátor stretnutí získat žádnou danelu. Zato v této skupine došlo ve dvou prípadech ke ztráte danely v jeho neprospech. Iniciátor stretnutí mel šanci získat danely ve skupinách B a C. K tomuto zisku však došlo pouze ve skupine B a ve skupine C nezískal iniciátor žádnou danelu. Naopak v jednom prípade iniciátor danely ztratil ve prospech napadeného.

Autori na základe svých pozorování konstatují, že v daném sociálním prostredí bojová stretnutí mezi danky k bezprostrednímu zisku danel nevedou a že k výberu reprodukcního partnera dochází pravdepodobne jiným zpusobem.

Zpracováno podle sborníku abstrakt, redakce