Ekologové vyhráli, šumavské lesy zničené kůrovcem se kácet nebudou

Dlouholetý spor o to, jak by se mělo na Šumavě bojovat s kůrovcem, dostal nový směr.

Dosud se zde prosazoval trend stromy napadené tímto škůdcem vykácet. Nové vedení Národního parku Šumava ale chce s podporou ministra životního prostředí nechat napadené lesy jejich přirozenému vývoji. V praxi to znamená, že místo kácení a následného umělého zalesňování se nemocné stromy nechají odumřít. Na jejich pahýlech by časem měl vyrůst nový les.

Podobná praxe funguje na bavorské straně Šumavy. "Musíme dokázat lidem vysvětlit, že uschlé stromové pahýly jsou v chráněném lese stejně potřebné jako zelené smrky," vysvětluje svou koncepci ředitel parku Alois Pavlíčko.

Ekologové v této souvislosti podtrhují, že sousední Bavorský les, v němž jsou zakázány zásahy člověka, má dnes v přepočtu na celkovou plochu o polovinu větší návštěvnost než Šumava. "Divoká příroda je v Německu stále větším lákadlem," říká Jaromír Bláha z Hnutí Duha.

Reakce starostů šumavských obcí na nový trend se liší.

Pokud se starostové změny obávají, pak většinou v souvislosti s tím, aby rozšíření prvních zón neuzavřelo obce do jakéhosi obklíčení přísně chráněným lesem. "Já jsem pro důslednou ochranu přírody. Pokud by ale, jak jsem se někde doslechla, měly první zóny dosahovat prakticky až k některým domům, budu první, kdo proti tomu sepíše petici," uvedla například pro LN starostka Borových Lad na Vimpersku Stanislava Barantálová.

Bude více nejpřísněji chráněných území

A jak by tedy měl park podle nového vedení vypadat?

Z jedné čtvrtiny až na jednu třetinu celkové rozlohy parku by se měla v blízké budoucnosti rozšířit plocha prvních, tedy nejpřísněji chráněných zón Šumavy. Vedení SNPŠ chystá ve spolupráci s ministerstvem životního prostředí takovou změnu dosavadního rozdělení parku, která by první zóny sjednotila prakticky do jednoho velkého celku. Dosud jsou nejvíce chráněné lokality Šumavy roztříštěné na řadu menších území, často od sebe vzdálených jen několik kilometrů.

Zatímco se ale na větší ploše parku nebude smět kácet a příroda zůstane bez lidského zásahu, návštěvníci se zřejmě budou také častěji setkávat i s pohledem na uschlé pahýly stromů. A právě z toho, jak turisté přijmou pohled na suchý les, má vedení SNPŠ obavu. Přiznává, že pro mnoho lidí je pohled na uschlý les depresivní. Zvlášť na Šumavě, považované obecně za nejzachovalejší přírodní území v republice.

"Stejně jako ale není většinou pěkný pohled na umírajícího člověka, nemůže člověk něco jiného očekávat od umírajících stromů. V sousedním parku Bavorský les však patří pásy lesa, v němž malé stromky vyrůstají pod ochranou uschlých pahýlů, k vůbec nejnavštěvovanějším lokalitám, Pahýly mimo jiné vytvářejí stín, ve kterém má nový porost mnohem větší šanci na přežití než na vykácených holinách," tvrdí Alois Pavlíčko který se tak v názorech diametrálně odlišuje od minulého vedení parku i bývalého ministra životního prostředí. Ministr Miloš Kužvart totiž pravidelně uděloval výjimky k tomu, aby SNPŠ mohla kácet kůrovcem napadené stromy i v prvních, tedy ze zákona bezzásahových zónách Šumavy.