EKOLOGIE: Ropákem snadno a nakonec i docela rád

Bývalo zvykem na předávání cen zvát, byť neupřímně. Posun k lepšímu je v tom, že dneska už aktivisté upřímně nezvou. Ono by jim to totiž vzalo i to málo, co jim zbylo - dort pro oslavence. Vyznamenaný by měl provést i bilanci.

Pak tedy začnu návrhem na zmenšení Národního parku Šumava. Když poslanec zvedne hlas za lidi z Nové Pece a Horní Plané, nesmí to samozřejmě říct nahlas, alespoň ne v Praze. Na Šumavě v pohodě. Neuspěl jsem, nevadí. Dnes už hodně lidí v této zemi ale ví, že na Šumavu se dovážejí piliny, že ze 69 000 hektarů Šumavy je 5 000 na vichr a zetlení čekajících mrtvých stromů a že lyžovat se musí z druhé strany, u Rakušáků.

Podpora a prosazování výstavby D 3 je můj dlouholetý koníček. Mohl bych být rád, že se začalo, ale já nejsem. Nevím totiž, kudy od Prahy a kam do Rakous ta D 3 či R 3 půjde. To druhé chce čas, protože naše vztahy s Rakouskem jsou na bodu mrazu. Bohužel pomníčků na cestě přibývá. Proto nemohu být spokojen. Je třeba přidat.

S PET lahvemi je to složité, protože když někdo je proti vysoké míře recyklace, tak o něm automaticky říkají, že souhlasí s pohazováním lahví v přírodě. Nepohazuji lahve v přírodě a prosazuji limity, ke kterým dospěli v Evropě. Od parlamentní šarvátky uplynul nějaký čas a Evropská unie vzala závěry studie, kterou jsem obhajoval nižší procenta, za své. Mohu tedy být spokojen. Ne tak výrobci nákupních automatů na PET lahve - své zboží zatím neprodali.

Vysvětlit návrh na zrušení zákona o ochraně zemědělského půdního fondu je složitější. Zákon totiž vznikl v dobách hlubokého komunismu v 50. letech. Principiálně říká, že státní úředník může povolit a povolený musí platit za povolení. Kromě toho existuje územní plánování, kdy zastupitelstva musí dát souhlas se změnou užívání zemědělské půdy, samozřejmě, že ještě také majitel. Nebýt komunismu, tak takový zákon vůbec nemáme. Tady jsme ale neuspěl, měnit staré bolí.

Bylo to nerozhodně, nebýt Ropáka. Díky němu je bilance buď kladná nebo záporná, jak v čích očích. A tak budu nadále podporovat lidi ve městě a na venkově v boji s pražskými aktivisty, budu nadále upozorňovat, že jsou financováni z podivných účelových zdrojů, budu hledat cesty, jak omezit počet úředníků a tam, kde se rozhoduje vícekrát, snížit počet rozhodování a upozorňovat na nesmyslnosti našeho konání.

Chci totiž babičce a dědovi, kteří na malém hospodářství formovali můj vztah k přírodě, jednou v klidu říct: "Sice jsme nechali ladem uschnout přes 7% parku Šumava, ale vzali jsme si z toho ponaučení."

Miroslav Beneš