Ekologie má v očích Evropanů stejnou váhu jako ekonomika

Ochrana životního prostředí by při rozhodování evropských politiků měla mít stejnou váhu jako ekonomika a sociální věci. Alespoň si to myslí devět Evropanů z deseti dotázaných v průzkumu Eurobarometer, jehož výsledky dnes zveřejnila Evropská komise. První sonda do ekologických otázek v rozšířené EU ukázala, že "nováčci" jsou na stav svého okolí ještě citlivější než veřejnost v bývalé "patnáctce". Názor, že politici musí zvažovat ekologické dopady svých hospodářských a sociálních rozhodnutí, zastává 88 procent Evropanů (87 ve "starých" a 94 procent v "nových" zemích) a shodně 95 procent Čechů a Slováků.

Zatímco však v "patnáctce" se klimatické změny berou stejně vážně jako znečištění vod a vzduchu či průmyslové havárie, u nováčků oteplování planety skončilo až na sedmé příčce ekologických starostí. Pokud jde o žebříček největších vlivů na osobní život, čtyři pětiny shodně na první příčku daly ekonomiku, ale na roveň a druhou pozici skoro tři čtvrtiny dotázaných umístily ekologické a sociální faktory. Skoro dvě třetiny Evropanů by podle sondy dalo přednost ochraně životní prostředí před zvyšováním konkurenceschopnosti; opačně by postupovala čtvrtina dotázaných.

K vlastním zásluhám v péči o životní prostředí se hlásí čtyři pětiny Čechů (81) a Slováků (78), tedy hodnotí se skromněji než unijní průměr (85), nemluvě o 97 procentech Lucemburčanů. Nejúčinněji se dá přispět podle účastníků průzkumu tříděním odpadu, úsporami energie v domácnosti, nákupem ekologických výrobků a upřednostňováním veřejné dopravy; Češi se raději zřeknou auta, než by více utráceli za dražší ekologické zboží.

Evropané v ekologických otázkách podle průzkumu nejvíce důvěřují nevládním organizacím typu Greenpeace (42), vědcům a televizi. Naopak nejmenší důvěrou obdařili podniky (dvě procenta), odbory (tři), národní vlády (11), místní úřady a Evropskou unii (12). V Česku je pořadí obdobné, vládě v ekologii věří 15 procent a EU pětina dotázaných.