Ekologicky obhospodařovaná půda je cenným pokladem

Půda a zemědělství, to je tisíce let staré nerozlučné partnerství. Zemědělec se bez půdy neobejde. Kvalita zemědělské půdy ovlivňuje zemědělskou výrobu. O tom, že je třeba s půdou jako základním zdrojem zacházet šetrně a s úctou, není pochyb. Zřejmě o tom nepochybuje ani Organizace spojených národů, která vyhlásila rok 2015 Mezinárodním rokem půdy.

Přístup ekologických zemědělců k půdě přispívá k její ochraně. „Nejde jen o protierozní opatření, která realizují obdobně jako jejich konvenčně hospodařící kolegové, ale především o volené agrotechnické postupy,“ uvedla Kateřina Nesrstová, manažerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců. Zemědělské plochy v ekologickém režimu se postupně stávají bohatší na živiny, jejich zhutnění je menší a život „pod zemí“ je rozmanitější.

„Na ekologických polích naleznete možná více plevelů a ,škůdců‘, což ovlivňuje výnosy a je i náročnější na čištění výsledného produktu. Odměnou za to je však nezničená půda, která žije. A půda, jejíž kvalita se nesnižuje, naopak při dlouhodobé šetrné péči i zvyšuje, slibuje stabilní výnosy bez minerálních hnojiv a chemických postřiků, jejichž výroba i použití prokazatelně zatěžuje životní prostředí a je z dlouhodobého hlediska neudržitelné. Cena a kvalita půdy v ekologickém režimu tedy postupně stoupá. Nešetrné hospodaření se základním zdrojem obživy pak vede i některé vlastníky půdy k tomu, aby hledali nájemce, kteří si hodnotu půdy uvědomují a nedrancují ji ve jménu svého zisku,“ doplňuje Kateřina Nesrstová.

Podle posledních zveřejněných dat Českého statistického úřadu se v České republice výhradně v ekologickém režimu hospodaří na 403 051 hektarech farem s rostlinnou produkcí a dalších 395 504 hektarech podniků, které se věnují i živočišné výrobě. Nejvyšší plocha zemědělské půdy v ekologickém režimu leží v Jihočeském kraji, z toho činí 57 720 ha výhradně rostlinná výroba a 55 940 ha doplňuje živočišná. Naopak nejméně ploch v režimu EZ nalezneme v Jihomoravském kraji, kde patří 12 137 ha rostlinné výrobě a pouze 4 411 ha živočišné. Další plochy obhospodařované v ekologickém režimu se pak nachází na farmách se souběžnou nebo konvenční produkcí.

Orná půda v ekologickém režimu zabírá 57 220 ha, přičemž největší plocha připadá na Plzeňský kraj – 8 565 ha, za nímž následuje Jihomoravský kraj s 8 455 ha orné půdy v EZ. Na ekologicky obhospodařované orné půdě se nejčastěji pěstují obiloviny – 27 815 ha celkem (z toho největší plochy o výměře 4 356 ha jsou v Plzeňském kraji). Následují pak plodiny sklízené tzv. „nazeleno“, tedy např. pícniny, které se pěstují na  21 209 ha. Olejniny jsou ekologicky pěstovány na 2 955 hektarech. Jen o něco menší plochu, 2 498 ha, pak zaujímají ostatní plodiny, ke kterým patří přadné, technické plodiny apod. Luskoviny na zrno se pěstují na 1 467 ha.

Není bez zajímavosti, že léčivé, aromatické a kořeninové rostliny se pěstují na 872 hektarech ekologické orné půdy, přičemž největší plchu zaujímají v kraji Karlovarském –  278 ha. Čechy oblíbené brambory se pak v ekologickém režimu pěstují pouze na 185 hektarech (64 ha Jihomoravský kraj, 37 ha Vysočina). Jen o něco méně orné půdy připadá na ekologické pěstování zeleniny, jahod a melounů (celkem 157 ha, nejvíce Jihomoravský kraj 84 ha). Ve Středočeském kraji se dokonce v režimu EZ pěstuje na 63 hektarech technická cukrovka.

„Je tedy vidět, že skladba plodin na orné půdě v režimu EZ je skutečně rozmanitá a zvolený osevní postup v režimu EZ tomu plně odpovídá, oproti mnohým konvenčním kolegům tak zahrnuje i například pěstování plodin, které přirozenou cestou půdu obohacují a zkvalitňují, což je velmi důležité,“ uzavřela Kateřina Nesrstová.