EK: Občané by se měli více podílet na ekologických záležitostech

V nejbližší době budou mít občané EU právně garantovanou možnost přístupu k informacím o životním prostředí, možnost podílet se na rozhodování v ekologické politice a možnost žalovat porušení ekologických předpisů. Jedná se o mezník v ochraně přírody a v procesu ekologického rozhodování, který by měl zvýšit účinnost politiky životního prostředí. Podnětem pro přijetí takovýchto opatření se stalo slaďování legislativy EU s Aarhuskou úmluvou z roku 1998.

V závěru letošního října přijala Evropská komise tři legislativní návrhy, které jsou posledním krokem k prosazení těchto předpisů do práva EU. Návrhy by měly v praxi přinést důležité změny v chování úřadů a umožnit veřejnosti či spolkům převzít odpovědnost za životní prostředí. "Jedná se o jeden z pilířů účinné politiky, který dává občanům moc chránit své životní prostředí. Ti mají teď právo vědět jaký je stav životního prostředí, mohou se spolupodílet na rozhodování a ovlivňovat tak své zdraví i kvalitu života. Dobře informovaná a aktivní veřejnost znamená také účinné předpisy a lepší prosazování ekologické politiky," tvrdí Margot Wallströmová, komisařka pro životní prostředí.

Uvedení principů Aarhuské úmluvy do orgánů a grémií EUPrvní schválené nařízení se týkalo přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí a možnosti spolupodílet se na rozhodovacím procesu. Jedná se o informace týkající se stavu životního prostředí, kvality vody, ovzduší a půdy, ale i například připravovaných opatření, plánů nebo programů. Orgány a grémia EU budou povinna zveřejňovat tyto informace na svých internetových stránkách a na dotazy občanů či ekologických organizací do jednoho měsíce (ve výjimečných případech do dvou) odpovědět. V souvislosti s tímto opatřením musí také všechny orgány Evropské unie vždy stanovit, které části veřejnosti se určité ekologické plány či programy dotýkají. Ta musí být o celé problematice včas informována, aby měla možnost poskytnout své stanovisko a podílet se tak na rozhodování.

Lepší přístup k soudůmNevládní organizace získávají možnost požadovat od evropských institucí prověření takových rozhodnutí, která podle jejich názoru nejsou v souladu s ekologickou legislativou. Poté by mělo následovat prověření orgány EU a pokud nebude záležitost vyřízena, postoupení k Evropskému soudnímu dvoru. Druhý návrh komise zakotvuje také možnost všech občanů členských států EU zakročit proti takovým opatřením nebo zanedbáním, která podle jejich názoru zasahují do životního prostředí.

Návrh na ratifikaci Aarhuské úmluvyPosledním návrhem Evropské komise bylo usnesení, které by mělo umožnit EU ratifikovat Aarhuskou úmluvu a stát se tak jejím členem. Tím by mohla Unie konečně splnit svůj závazek z roku 1998, kdy se podpisem zavázala k prosazení úmluvy do práva Unie i členských států. V roce 2003 byly skutečně přijaty dvě směrnice a členské státy vyzvány, aby je začlenily do svého právního systému nejpozději do roku 2005. Balíček návrhů předložený v letošním říjnu ale postihuje ty aspekty úmluvy, které ještě nebyly pokryty předcházejícími směrnicemi.

Aarhuská úmluva je mezinárodní dohoda, která obsahuje předpisy týkající se účasti veřejnosti na záležitostech životního prostředí a prosazování ekologické legislativy. Dále také zaručuje přístup k informacím o životním prostředí, možnost podílet se na rozhodovacích procesech, popřípadě se účinně bránit. Dohoda byla projednána v roce 1998 na konferenci ministrů životního prostředí v Aarhus. Všechny vlády zemí EU i sama EU tuto dohodu podepsaly a 30. října 2001 vešla v platnost. Na více než dvouletém vyjednávání se podílely jednak vlády, ale také neziskové organizace.

Vendula Maráková