Dracéna: oblíbená pokojovka, která měla dokázat, že rostliny mají duši

Vypadá jako palma, ale není to palma - je to dracéna z čeledi agáve. Oblíbili si ji nejen milovníci exoticky vyhlížejících rostlin, ale také pěstitelé začátečníci, kteří si vybírají nenáročné druhy. A dracéna je za tu přízeň vděčná. Možná i doslova.

la to právě dracéna, kterou měl zrovna po ruce americký vědec Cleve Backster, když zkoumal reakci rostlin na emocionální podněty. K pokusu využil detektoru lži, který napojil na její listy. Automatický zapisovač se k jeho překvapení pohnul pokaždé, když se dracéna cítila ohrožena. Namočení listu do horké kávy ji nechalo chladnou. Avšak v momentě, kdy si pohrával s myšlenkou vzít do ruky sirky a jeden z listů spálit, detektor lži nečekaně vyskočil. Jakmile Backster sirky uklidil zpět do zásuvky, rostlina se zase uklidnila.

Věříte této historce? Vědecký svět odmítl spekulace, že by rostliny mohly vnímat lidské pocity. Přesto se Backster svými experimenty proslavil a s ním i dracéna. Na čem už se ale vědci shodují spíše, je schopnost dračinců vázat na sebe škodlivé látky z okolí, a tím vytvářet v interiéru zdravější ovzduší. Pokud tedy v dracéně nenajdete citlivou společnici, objevíte v ní aspoň výkonnou čističku vzduchu.

Z druhů se u nás nejčastěji pěstuje Dracaena marginata a Dracaena fragrans, které jsou k dostání v různých kultivarech, přičemž ty pestrolisté bývají na pěstování náročnější. Dracény obecně prospívají v pokojových teplotách mezi 15 a 25 °C. Potřebují světlo, ale nesvědčí jim přímé slunce, nikdy je nestavíme do průvanu.

Se zálivkou bychom měli být opatrní, substrát by měl být sice stále vlhký, ale v misce pod květináčem by se neměla držet voda, jinak rostlině začnou uhnívat kořeny. V zimním období, kdy je méně světla, dracénu zaléváme méně a učiníme přestávku v hnojení. Suchý vzduch v okolí rostliny zvlhčíme miskami s vodou; dracény také milují rosení, které je navíc chrání před sviluškami.