Sněmovna schválila možnost vzniku komisí pro stavy sucha

O opatřeních v době sucha by mohly v budoucnu rozhodovat komise obdobně, jako je tomu při povodních. Mohly by například zakázat povolené odběry vody nebo nařídit vlastníkovi vodohospodářského zařízení jeho zprovoznění. Vládní novelu vodního zákona, která to má umožnit, dnes schválila Sněmovna. Nyní ji dostane k projednání Senát.

Komise mají podle novely vyhlašovat stavy sucha, následně vážnější stav nedostatku vody a pak krizový stav. Komise by měly být na úrovni krajů a státu. Předsedou krajské komise bude hejtman daného regionu.

Sněmovna přijala návrh zemědělského výboru, aby k jednání krajské komise museli hejtmani přizvat dotčené uživatele vody významné pro dané území uvedené v plánu pro sucho a mohli přizvat zejména zástupce dotčených obcí.

Dalšími členy budou zástupci krajského úřadu, správců povodí, Českého hydrometeorologického ústavu, policie, hasičů, hygieniků, pokud by na území kraje byla významně dopravně využívaná vodní cesta, pak bude v komisi i zástupce ministerstva dopravy. Krajské komise by měly vzniknout do tří měsíců od té doby, co bude zákon účinný.

Komise pro sucho budou moci omezit nebo zakázat odběry povrchových vod obecně, ale i u firem, které to mají od úřadů povolené, omezit užívání pitné vody z vodovodu pro veřejnou potřebu. Komise dále bude moci nařídit vlastníkům vodního díla manipulování s vodou více, než dovoluje schválený manipulační řád, upravit minimální zůstatkové průtoky či nařídit mimořádná sledování množství vod.

Suchem se bude rozumět hydrologické sucho jako výkyv hydrologického cyklu, který vzniká kvůli nedostatku srážek a projevuje se poklesem průtoků ve vodních tocích a hladiny podzemních vod. Stavem nedostatku vody se bude rozumět dočasný stav s možným dopadem na základní lidské potřeby, hospodářskou činnost a životní prostředí, kdy v důsledku sucha požadavky na užívání vod převyšují dostupné zdroje vod, a je nezbytné omezovat hospodaření s vodou a provádět další opatření.

Sněmovna na návrh zemědělského i hospodářského výboru zachovala dosavadní způsob, jakým může úřad zrušit nebo změnit povolení k nakládání s vodami. Vláda navrhovala, aby novým důvodem pro odnětí nebo změnu povolení mohla být mimo jiné významná změna podmínek rozhodných pro stanovení minimálního zůstatkového průtoku nebo minimální hladiny podzemních vod. Současné znění zákona podle vlády omezuje působnost vodoprávních úřadů. Ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) však s návrhy výborů dnes souhlasil.

S podporou Sněmovny se setkal návrh poslance Pirátů Radka Holomčíka, který má podpořit snazší využití takzvané šedé vody v budovách. Jde o vodu třeba z umyvadel nebo sprch. Pokud se hygienicky upraví, bude možné ji využívat pro splachování, úklid nebo třeba mytí aut.

Sněmovna odmítla návrh výboru pro životní prostředí vložit do zákona ustanovení, aby orgány územního plánování při pořizování územně plánovací dokumentace zohledňovaly cíle ochrany vod. Měly to dělat prostřednictvím vymezování ploch vhodných k zadržování nebo omezování odtoku vody v zastavěném nebo zastavitelném území.

Bývalý ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) prosadil svůj návrh, aby nebyl třeba úřední souhlas pro odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu v případě umisťování významných krajinných prvků. Týká se to třeba lesů, rašelinišť, vodních toků nebo například mokřadů. Od odvodů za trvalé odnětí půdy se osvobodí půda pro zřizování retenčních nádrží a rybníků.

Opatření proti suchu se zřejmě rozšíří, Sněmovna novelu schválila

Vodohospodářská opatření k ochraně před suchem se zřejmě budou moci provádět ve více na sebe navazujících katastrálních územích. Jednoduché pozemkové úpravy nebudou v širší míře vyžadovat výměny nebo převody vlastnictví pozemků. Předpokládá to novela o pozemkových úpravách, kterou dnes schválila Sněmovna. Předloha nyní zamíří k posouzení do Senátu.

Dolní komora zrušila jedno z ustanovení zákona, které se týká vlastníků lesů nebo sadů na pronajatých státních pozemcích. Státní pozemkový fond nebude povinen prodat tyto pozemky majiteli trvalého porostu, který o to požádá. Nájemci budou moci pozemky získat až na základě nabídky fondu, přičemž jejich předkupní právo zůstane zachováno.

Poslanci také upravili bezúplatný převodu náhradních pozemků při restitucích. Oprávněné osoby budou mít na podpis smlouvy dva týdny. Při nedodržení nebude pozemkový úřad smlouvou vázán.

Pozemkové úpravy umožňují podle zdůvodnění navrátit krajině ekologickou stabilitu a zmírnit dopady eroze tím, že se pozemky v určitém katastru nově uspořádají. Novela by měla zajistit, že bude možné těmito úpravami reagovat na klimatické změny. Současná právní úprava neumožňuje efektivně řešit vodohospodářská a ekologická opatření ani opatření k ochraně půdy, stojí v důvodové zprávě.

Na propojení úprav bude dohlížet ústředí Státního pozemkového úřadu. "Ústředí posoudí a vyhodnotí v kontextu s regionálními potřebami a průzkumy terénu důvodnost a účelnost spojení více celých katastrálních území do obvodu pozemkových úprav," uvádí zdůvodnění. Návrh také uvádí, že pokud obec po dokončení společných zařízení získá státní majetek, nesmí jej prodat soukromníkovi bez souhlasu ústředí.

Poslankyně SPD Monika Jarošová neprosadila svůj návrh, aby se pozemkové úpravy vykonávaly také ve prospěch zahrádkářské činnosti. Sněmovna odmítla i lidoveckou úpravu, podle níž by vlastníci pozemků museli oznamovat Státnímu pozemkovému úřadu provedení meliorace. Státní pozemkový úřad by byl naopak povinen na žádost majitele pozemku zjistit, zda v něm v minulosti byly meliorační trubky k odvodu vody umístěny.

Autor: ČTK

Tisk

Další články v kategorii Ekologie

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics
ISSN: 1804-1930


Kalendář


Podporujeme utipa.info