Dopis od kamaráda ježka

"Jest to náš, vlastně můj milý zahradní přítel - ježek, sice obmezený, ale dobrosrdečný, čestný, věrný druh, který se dívá bezstarostně na svět a zdá se, že nemůže pochopiti, že člověk může býti tak ničemný, že ho, který se tolik zaslouží o veškerenstvo, nejen zahrnuje nadávkami, ale i urputně pronásleduje a z čisté klukovské rozkoše i zabíjí." Takhle o nás psali staří přírodovědci, pro které jsme představovali starověk přírody. Na rozdíl od našeho příbuzného krtka, který se uchýlil do podzemí, jsme se my ježci příliš nezměnili. Proto píší dál: "Ježek jest šprýmový podivín a přitom dobrý, bázlivý druh, který se čestně a poctivě s námahou a prací protlouká životem." S obdivem popisují i naše vítězné souboje se zmijemi. Zaujali jsme také autory pohádek. V pohádkách vystupujeme jako neohrožení a chytří hrdinové. Ale proč vám píši. Teď na podzim budete potkávat moje malé příbuzné, kteří se narodili pozdě, nestačili se vykrmit a celí zesláblí zoufale hledají něco k snědku. Můžete potkat i jejich maminky, které je obětavě kojili a na sebe jim nezbyl čas. Když je potkáte, musíte zvážit, budete-li se o ně doma schopni starat až do jara. Ježka, kterého vezmete domů, nemůžete v zimě pustit zpět do přírody. Co stačí k ubytování. Bednička vystlaná třeba senem a umístěná v předsíni nebo teplém sklepě. Po bytě ježky volně nepouštějte, jsme nepořádní. V noci dupeme, hlasitě mlaskáme a funíme. S jídlem nebudete mít starosti. V přírodě sice lovíme hmyz, slimáky, žabky i drobné hlodavce. Někteří z nás mají rádi i ovoce. Ale jablka nekrademe. Obrázky ježků s jablky na bodlinách vznikly z toho, že se rádi parfémujeme tlejícím ovocem tak, že se v něm válíme na zádech, a tak nám tam někdy jablko zůstane. Když si nosíme listí do úkrytu nebo větší kořist, naložíme si všechno na přední nohy a přimáčkneme čumákem. Doma nám můžete nabídnout zbytky nepříliš kořeněných masitých pečených nebo vařených jídel, rizoto s masem, moučná jídla s masovými omáčkami, syrové zbytky nebo vnitřnosti ryb a zvěřiny, sýry, tvaroh, smetanové krémy i sladkou krupičnou kaši. Mléko raději ne. Tohle všechno nám můžete brzy na jaře nabídnout i na zahrádce nebo u chaty. Pokud slyšíte fámy o naší škodlivosti, nevěřte jim. Ani v bažantnicích to není tak hrozné. Mnohem víc bažantích kuřat mají na svědomí sami myslivci, protože uměle odchovaní bažanti neumějí v přírodě žít. Za vaši péči se vám odměníme na jaře a v létě ochranou vašich zahrad před slimáky, hmyzem a jinými škůdci.