Divočáci vždy škodili na drobné zvěři

Až do osmnáctého století se černá zvěr vyskytovala převážně v oborách. Na Lounsku to bylo například u Postoloprt, Kozojed a Nových Hradů, kde však tyto obory byly zrušeny již mnohem dříve. Do volné přírody se pak černá zvěř rozšířila hlavně po druhé světové válce. Od konce šedesátých let došlo k hlavnímu šíření i na bývalém území okresu Louny. Centrem výskytu se stala oblast Doupovských hor a lesní oblasti okolo Hvížďalky a Ročova. Nehojně se však černá zvěř už začínala objevovat i v oblasti Lounského středohoří, což bylo myslivci uvítáno s nadšením. Nárůst populace černé zvěře byl ohromný. V roce 1935 se u nás střelilo na celém území pouhých 585 kusů, o čtyřicet let později to už bylo 6 438 kusů, v roce 1978 neuvěřitelných 14 tisíc kusů. Dnes už bude toto číslo mnohem větší. Tento trend byl samozřejmě zaznamenán i na bývalém okrese Louny, kde se v letech 1985 až 1987 střelilo 1 700 kusů divočáků.Počáteční nadšení však po několika letech začalo u něk-terých myslivců opadat, protože černá zvěř začala páchat škody nejenom na polních kulturách a v sadech, ale podílela se i na škodách na drobné zvěři. Projevilo se to hlavně v úbytku u pernaté zvěře hnízdící na zemi i když patrně nikdy nebylo dokumentováno, jaké škody vlastně vznikly. Určité srovnání si však přesto můžeme udělat podle škod zjištěných na hnízdech tetřeva, tetřívka a jeřábka v Rusku. U tetřeva bylo zničeno na sledovaném úseku 50 % hnízd a z 58 vajec bylo vyvedeno pouze 21 mladých. U tetřívka zničili divočáci 82 % hnízd, u jeřábka 30 %. Tyto poznatky lze s určitostí aplikovat i na naše poměry, ke můžeme lesní kury nahradit bažantem, koroptví a křepelkou. Je přitom velmi pravděpodobné, že škody budou v těchto případech ještě větší.