Déšť ovlivnil odchovy kuřat

Myslivecké sdružení Lomnice v Blatné každoročně odchovává divoké kachny a bažanty. Následně pak odchovanou pernatou zvěř vypustí zpět do přírody. Odchov jednoho dospělého bažanta představuje finanční náklad dvě stě korun.

"Přestože jsou zde odchovy pernaté zvěře mnohaletou tradicí, je to velmi náročná práce vyžadující zkušenost, a ne vždy se všechno povede bez problémů," shrnuje myslivecký hospodář Karel Stejskal. Ani letošní rok není výjimkou, protože deštivé počasí bažantům neprospívá.

"V současné době zde odchováváme pět set bažantů. Poté, co bažantíky přivezeme z líhně, krmíme je speciální směsí určenou bažantům. Nese označení BŽ jedna a potom dvě, a postupně v průběhu odchovu přecházíme na přírodní krmení. To představuje rozemletá pšenice, do níž je přidaná speciální minerální směs, která obsahuje látky, které si jinak bažant najde v přírodě," přibližuje postup odchovu zkušený myslivecký hospodář. Odchov vyžaduje zkušenost a uskutečňuje se v polopřírodních podmínkách ve voliérách, které chrání rostoucí kuřata před škodnou.

Členové mysliveckého sdružení se střídají v pravidelných službách a docházejí do odchovny bažantů pernaté svěřence krmit. Voliéry jsou umístěné v přírodním areálu, který věrně přibližuje podmínky volné přírody. Tady mají bažantí slepičky a kohouti například možnost naučit se hřadovat na stromech, aby je na zemi nenalezla škodná.

"Největší škodnou pro bažanty jsou momentálně kuny," shrnuje reálné poznatky Karel Stejskal. Ty v současné době nejvíce poškozují populaci bažanta ve volné přírodě. Odchov je podle jeho slov veden tak, aby si bažanti udržovali plachost vůči člověku.

"Ve volné přírodě máme dvanáct odchoven, kam před vypuštěním bažanty rozmístíme a postupně jim voliéru asi po týdnu otevřeme. Pochopitelně je zde krmíme čím dál tím méně, aby je to nutilo hledat si přirozenou potravu v lese. Nakonec necháme ve voliéře jen několik kusů, aby se v místech, kde je vysadíme, držely," vysvětluje postup Karel Stejskal, s tím, že i ti jsou nakonec vypuštěni do volné přírody.

"Z bažantů, které jsme vypustili loni přežilo ve volné přírodě hodně kusů, ale letošní odchovy tomu neodpovídají. Není prostě rok a navíc deštivé počasí si zřejmě vybralo svou daň na odchovech bažantích kuřat i ve volné přírodě," shrnuje Karel Stejskal.

Členové mysliveckého sdružení Lomnice v Blatné ročně odpracují více než čtyři tisíce hodin mimo brigády na pracích souvisejících právě s odchovem pernaté zvěře.

"Při podzimních honech se sloví pouze část bažantích kohoutů. Slepice ve volné přírodě zůstávají. Odchov kuřat však závisí na přírodních podmínkách a letošní rok bažantím kuřatům příliš nepřál. Děštivé počasí posledních týdnů se na jejich populaci nesporně podepsalo," uzavírá Karel Stejskal.

Tisk

Další články v kategorii Ekologie

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info