Dálnice pro živočichy zůstávají na papíře
13.02.2006 | Denik.cz
Divoká zvířata stále žijí v jakémsi domácím vězení. Ostrůvky zachovalé přírody v krajině využívané člověkem jsou totiž izolované, a volně žijící zvířata nemohou mezi jednotlivými oblastmi bezpečně migrovat. V cestě jim stojí nejen dálnice, železnice, ale mnozí živočichové obtížně překonávají i velké lány otevřené zemědělské krajiny. Již v polovině devadesátých let rozhodla vláda o vybudování sítě biokoridorů. Tyto "zelené silnice"měly vytvořit pásy osázené stromy nebo jinými rostlinami původními pro konkrétní prostředí, ale také řeky neuzavřené do umělých koryt a podobně. "Zůstaly bohužel většinou pouze na papíře. Na převedení příslušných lesních porostů, vodních toků a dalších prvků do přírodního stavu či na jejich úplnou obnovu v zemědělské krajině již vláda peníze nedala," upozornil Jaromír Bláha z ekologického hnutí Duha.
Obnova biokoridorů je podle něj nutná nejen proto, aby se vytvořila ekologická kostra krajiny. Biokoridory zároveň zemědělskou krajinu oživí, vracejí do ní zeleň, rostliny, zvěř i ostatní živočichy. "Remízky, meze, mokřady rovněž pomáhají zadržovat vodu, a tak snižují sílu povodní a chrání půdu proti erozi," dodal Bláha.
Skluz ve vytváření biokoridorů přiznává i ministerstvo životního prostředí. "Rychlost je závislá nejen na množství peněz, které se pro tyto účely podaří získat, ale také na ochotě vlastníků mít na svém pozemku biokoridor a pečovat o něj," řekl Michal Pravec z odboru ekologie krajiny a lesa ministerstva. Ne všechny biokoridory jsou totiž na pozemcích, které patří obcím či státu.
Další příčinou hlemýždího tempa obnovy krajiny pomocí biokoridorů jsou časté změny územních plánů měst a obcí kvůli novým průmyslovým zónám, zónám pro bydlení a podobně. "Ale na druhou stranu je třeba říci, že se to přece jen zlepšuje. Jen to tempo není nijak závratné," zmínil Pravec. Podle odborníků patří velmi pomalý návrat zeleně do obrovských lánů mezi největší české ekologické dluhy. "Zemědělská krajina se oproti osmdesátým rokům v tomto ohledu skoro nezměnila," zmínil Bláha.
Pro financování obnovy biokoridorů bude rozhodující vládní Plán rozvoje venkova, v jehož rámci budou ministři v letošním roce rozdělovat peníze Evropské unie na příštích sedm let. "Je klíčové, aby vněm dostatek peněz určili na obnovu zeleně v krajině," uzavřel Bláha.
DALIBOR DOSTÁL
Další články v kategorii Ekologie
- Myslivci ve Zlínském kraji začali využívat drony k ochraně mláďat při sečích (27.04.2026)
- Nejsilnější El Niňo za poslední roky bude letos sužovat Asii, varují předpovědi (27.04.2026)
- Sehnat půdu v Praze není pro malé farmáře problém, chybí jim metodika (27.04.2026)
- Švýcarské fondy podpoří udržitelný turismus i posílení biodiverzity. České projekty si rozdělily téměř miliardu korun (26.04.2026)
- Italské úřady vyšetřují úhyn 18 vlků v národním parku, mají podezření na otravu (25.04.2026)
- Jak budeme pečovat o českou přírodu v blízké budoucnosti? První návrh Národního plánu na obnovu přírody je nyní otevřený k připomínkám veřejnosti (24.04.2026)
- Požárů skládek odpadů přibývá, příčinou může být i špatné třídění (24.04.2026)
- Z IROP se zatím podpořilo 222 projektů vzniku zeleně a vody za 4,8 miliardy Kč (24.04.2026)
- I extrémně nízké dávky pesticidů ohrožují mikrobiom vodních bezobratlých (23.04.2026)
- Den Země: Aby nás jednou nemuseli zachraňovat Blaničtí rytíři (22.04.2026)

Tweet



