ČR bude vydělávat na obchodu s emisemi

Jako na burze by se v budoucnu mělo obchodovat s emisemi skleníkových plynů.

V Česku v současné době probíhají intenzívní přípravy na obchodování s emisemi skleníkových plynů. Do kasy státu i jednotlivých obcí by v budoucnu tak měly přitéci miliardy korun. Hlavními zájemci o koupi českých emisí jsou Japonci, Rakušané, Nizozemci, Němci a Dánové. ˝V současné době komunikujeme s řadou států. Zatím bylo uzavřeno tzv. memorandum o porozumění s Rakouskem, další se připravují,˝ potvrzuje Jarmila Krebsová z tiskového oddělení ministerstva životního prostředí. Na obchodu s emisemi mohou vydělat ty země, které produkují méně skleníkových plynů, než mají povoleno. ČR se před šesti lety na mezinárodní konferenci o změnách klimatu v Kjótu zavázala, že do roku 2012 sníží emise o osm procent pod úroveň roku 1990. Ale už v současné době je ČR 25 procent pod touto úrovní. Svou rezervu tak může prodat zemím, které emisí naopak produkují více. Podle odhadů Deutche Bank by obchod se skleníkovými plyny mohl dosáhnout 60 miliard dolarů ročně. Česko by tak mohlo vydělat miliardy korun, neboť cena za tunu emisí se pohybuje v rozmezí tří až osmi dolarů. ČR může odprodat limit na desítky milionů tun. ˝Prodej emisí by mohl vypadat jako obchod s akciemi na burze,˝ říká Krebsová. Tento druh obchodu bude moci probíhat jen mezi zeměmi, které podepsaly kjótskou dohodu. Podle ní by emisní obchodování mělo začít v roce 2008.

Kotelna na biomasu vydělá obci miliony

Vydělat na emisích ale mohou i obce, pro které by se tento obchod mohl stát významným druhem příjmů do obecních rozpočtů. V současné době se totiž jedná o společných projektech Česka a dalších zemí. Ty budou v ČR investovat do projektů, které sníží produkci emisí. Ušetřené emise se převedou tomu státu, který peníze investoval. Některé obce v Česku počítají s tím, že by tak mohly vydělat desítky milionů korun. Příkladem je město Bystřice nad Pernštejnem. Tam před dvěma lety dokončili stavbu kotelny na biomasu v hodnotě 140 milionů korun. 55 procent nákladů bylo uhrazeno formou dotace ze Státního fondu životního prostředí. Druhou polovinu peněz získalo město pomocí úvěru. Právě nyní má ale šanci, že úvěr zaplatí zahraniční investoři, kteří na oplátku získají emise, které kotelna ušetří díky ekologickému provozu. ˝Už se u nás byli dívat Japonci a Nizozemci. Zatím nevíme, kdo bude konečný příjemce. Jednání jsou ale ve finální fázi. Čekáme, až to schválí vláda. Počítali jsme s tím vloni, ale nedopadlo to,˝ říká starosta města Josef Novotný, podle něhož chce město utržené peníze investovat do ekologických projektů. Vláda by se schválením projektu měla zabývat ještě letos. Světové prvenství v obchodu s emisemi zatím zaujímá Slovensko, které vloni podepsalo smlouvu o jejich prodeji s japonskou společností Sumitono Corp. Hodnota tohoto obchodu je odhadována až na 1,4 milionu dolarů a SR by je měla dostat už letos. Ochránci přírody ale prodej emisí kritizují, neboť podle nich nebude splněn základní cíl kjótského protokolu, kterým je snížení emisí.

Kjótský protokol

Zatím ho podepsalo 186 zemí, které dohromady produkují 43,7 procenta emisí CO2. Protokol ale bude platit, až ho ratifikuje tolik zemí, aby společná produkce emisí byla vyšší než 55 procent. Netrpělivě se proto očekává, zda svůj podpis připojí Rusko se svými 17,4 procenta. Dohodu odmítly ústy George Bushe Spojené státy, které produkují jednu třetinu emisí na světě.