Co město, to kompost. Radnice řeší bioodpad

Přesně měsíc mají ode dneška města a obce na to, aby stihly požádat o peníze na pořízení hnědých popelnic, kompostérů či drtiček biologického odpadu.

Ministerstvo životního prostředí chce letos přes Státní fond životního prostředí poslat do regionů v souhrnu až 800 milionů korun. Jde o evropské peníze, které by měly starostům pomoci s naplněním nové vyhlášky o celoročním sběru kovů a sezonním třídění bioodpadu. Žádosti bude stát přijímat až do 19. března.

Vyhláška městům nařizuje, aby lidem umožnila odevzdávat bioodpad, jako jsou rostlinné zbytky z kuchyně nebo posekaná tráva ze zahrad. Bioodpad by obce měly sbírat vždy od dubna do října. Je na nich, jak to zařídí, zda pořídí hnědé popelnice, postaví kompostárnu, či lidem nabídnou malé dotované kompostéry.

Jasný plán mají hlavně větší města. Třeba Turnov postaví kompostárnu za 13,4 milionu korun. Její kapacita bude 2700 tun ročně, pro potřeby města stačí zhruba polovina, vznikne tak teoretická rezerva pro obce z okolí. Teoretická proto, že pravidla čerpání evropských peněz zatím podle Svazu měst a obcí ČR (SMO ČR) neumožňují poskytovat volnou kapacitu sousedním městům. Velké kompostárny chtějí stavět třeba v Domažlicích či Klatovech.

Část měst půjde cestou malých „soukromých" kompostů. Takovou možnost sondují třeba v Ústí nad Labem. Ústecký magistrát se ptá občanů, zda by kompostéry chtěli, a je připraven požádat o dotaci. Pokud uspěje, chtěl by pro Ústečany pořídit nádoby na kompost 
o objemu tisíc litrů. Podobné se dají v běžném obchodě pořídit 
i za více než dva tisíce korun. Zájemce by kompostér na své zahradě používal pět let. Kompost, který by takto vytvořil, by musel na zahradě i použít. Po pěti letech by se kompostér stal jeho majetkem. Obdobně podle ankety Deníku postupují i některá menší města, třeba Holoubkov u Rokycan nebo Dobšice u Znojma.

Vekou výhodu mají města, která bioodpad či kovy sbírala už před platností nové vyhlášky. Třeba ve Šternberku na Olomoucku sbírají kovy už patnáct let, po městě je 25 nádob na sběr. Město své občany za sběr odměňuje, letos jim snížilo poplatek za komunální odpad o padesát korun na 550 korun.

Dnešek je kromě jiného také Mezinárodním dnem baterií. 
I ty jsou kolektivně sbírány. Podle společnosti Ecobat se 
v České republice každý rok vyrobí okolo 150 milionů kusů nových baterií, které mohou být velkou zátěží pro životní prostředí.

I v tomto se ale Češi hodně zlepšili, třeba za rok 2013 se podařilo sesbírat více než tisíc tun nepotřebných baterií. Sběr zajišťují hlavně prodejci elektroniky, ale i některé instituce a školy. „Aktuálně registrujeme přes 11 tisíc míst zpětného odběru baterií. Tento počet se přitom každým rokem rozšiřuje," dodává David Vandrovec z kolektivního systému zpětného odběru baterií REMA Battery.

Autor: Redakce