Chov mufloní zvěře v MS Černá Studnice

Aby čtenáři Světa myslivosti mohli získat přehled o obsahové náplni prací SOČ s tématikou myslivosti, uvádíme anotaci práce studenta 4. ročníku SLŠ Šluknov Karla Pešata ”Chov mufloní zvěře v MS Černá Studnice”, která v roce 1999 skončila v oblastním kole na 1. místě.

Práce má 21 stran textu a 4 strany příloh a je zaměřena na posouzení kvality chovu současné populace mufloní zvěře na Černostudničním hřbetu ležícím jihovýchodně od Jablonce n. N.

V kapitole o vzniku honitby je zachycen historický vývoj sahající nepřímo až do roku 1918. Pro zjednodušení je v práci používán starší název honitby z roku 1979 (v roce 1993 byla původní honitba rozdělena na dvě honitby). Celková rozloha území činí 2235 ha, lesní půda tvoří 68,5 %, zemědělská 29,5 %, vodní plochy 0,6 % a ostatní plochy tvoří 1,4 %. Klimatické podmínky jsou poměrně drsné, průměrná roční teplota vzduchu 5,5 oC, průměrné srážky 1229 mm, počet dnů se sněhovou pokrývkou 128, průměrná roční maximální výška sněhové pokrývky činí 70 cm. Rovněž terén je členitý, 30 % tvoří balvanité sutě. Nadmořská výška se pohybuje od 440 do 869 m. V lesních porostech převládají jehličnaté dřeviny - smrk 86 %, borovice 1 %, ostatní jehličnany 2 %, dále buk 2 %, bříza 4 % a ostatní listnáče 3 %.

Výskyt mufloní zvěře v celé oblasti sahá do začátku 50. let, ale v honitbě Černá Studnice byl zaznamenán až v roce 1966. ”Původní” populace byla během dalších 30 let chovu intenzivně probírána a osvěžována novou zvěří z tehdy vynikajících chovů kategorie I - II (Dlouhý Vrch, Klečná, Karlovo údolí, Žehrov, Holovousy, Orlické Podhůří, Zaječiny, Březka, Mimoň a Opočno). Stanovení kritérií chovu provedl v 70. letech Ing. F. Pospíšil. Byl navržen útlum ”staré” populace a vysazování nové, hlavně mladé zvěře (v letech 1977 - 95 bylo vypuštěno celkem 59 kusů). Zpočátku byla dovezená zvěř vypouštěna bez aklimatizace, později byly vybudovány dva aklimatizační objekty s odchytovým zařízením, které sloužily ke zjištění kvality a k očkování odchycené zvěře. Ta byla odlišena značkami připevněnými do slechů, které vyznačovaly průběrnost kusu. Odchyt se prováděl v lednu a v únoru a u chycených kusů bylo zaznamenáno datum odchytu, pohlaví, věk, zbarvení srsti, odlišnosti od standardu a naměřené parametry mufloních toulců. Bylo tak možné sledovat nejen vývoj kvality chovu, ale také individuální vývoj jednotlivých kusů, zejména beranů (viz tabulka a fotografie).

Ke zvýšení úživnosti honitby byla založena políčka o výměře 1,5 ha, byla realizována výsadba plodonosných dřevin a rovněž stavba dalších přikrmovacích zařízení. Od roku 1983 se projevovaly škody loupáním, které kulminovaly v letech 1991 - 94.

V kapitole o hospodaření se zvěří jsou zaznamenány zkušenosti s odchytem a značkováním zvěře, dále je popisována problematika provozu přezimovacích objektů a financování provozu celé honitby. Celkem se v letech 1983-97 podařilo odchytit 846 kusů mufloní zvěře (údaj však zkresluje opakované odchycení stejných kusů). V honitbě je podle bonitace normováno 50 kusů mufloní zvěře ve III. jakostní třídě, což představuje dvě třetiny NKS populace obývající Černostudniční hřbet. Autor kriticky zhodnotil přesnost jarních kmenových stavů a soustředil se na podrobnější přehled a hodnocení vývoje lovu, který kulminoval v roce 1990 (58 kusů). Poslední rok sledovaného období (1997) bylo uloveno 34 kusů. Plán lovu nebyl splněn a rovněž věková struktura lovu neodpovídala potřebám chovu. Nedostatek muflonů II. a III. věkové třídy byl způsoben i jejich nežádoucím odstřelem v okolních honitbách.

V kapitole týkající se kvality zvěře autor dokládá úroveň chovu (kategorie II) souborem 22 zlatých trofejí, který není úplný vzhledem ke špatné evidenci na chovatelských přehlídkách pořádaných po roce 1992. Nejsilnější beran dosáhl bodové hodnoty 224,25 CIC, druhý nejsilnější 223,70 CIC a dalších sedm dosáhlo hodnoty nad 210 bodů CIC. Je škoda, že 8 zlatých beranů bylo mladších 6 let, dokonce i nejsilnější mufloní beran je pouze pětiletý. Z šedesáti trofejí získaných v letech 1982-97 bylo 42 % bronzových, 18 % stříbrných a 40 % zlatých. Autor v práci dále hodnotí délkové přírůsty v jednotlivých letech věku muflonů a uvádí, že délka toulců a jejich rozloha je průměrná. V závěru rekapituluje základní problémy chovu a kriticky hodnotí nefunkčnost chovatelské oblasti.

Průběžně měřené parametry toulců mufloního berana, který byl odchytáván do 9 let věku

Pozn.: Změřené údaje jsou uvedené včetně nepřesností vzniklých při měření, které se promítly i do celkové bodové hodnoty. V roce 1993 se nepodařilo muflona odchytit.

Karel Pešata