Cesta k ekologickému německému zemědělství bude dlouhá

Pryč s agrárními továrnami a zpět k čistému hospodaření! Zhruba takové heslo má nyní v Německu konjunkturu a obsahuje sílící požadavek veřejnosti, aby se po vypuknutí nemoci "šílených krav" zemědělství přeorientovalo na ekologickou produkci. Odborníci však upozorňují, že cesta k tomu bude dlouhá a nikoli levná. Podle expertů může přestavba německého zemědělství na ekologickou produkci ve větším měřítku trvat 20 až 30 let. V současné době provozují biologický chov a rostlinnou výrobu jen asi tři procenta zemědělců. Vláda sociálních demokratů a Zelených by chtěla tuto kvótu zvýšit na zhruba deset procent během příštích pěti let. Předseda společenství biozemědělců Friedrich-Wilhelm Baringdorf slíbil kancléři Gerhardu Schröderovi podporu, i když mu "nyní fouká vítr do tváře". Cesta ale nebude procházkou růžovým sadem: "Musí se počítat s ostrými střety." Od začátku krize kolem BSE loni v listopadu, v níž Německo registruje 25 případů nemocných krav, jsou znejistěni nejen zákazníci, ale také zemědělci. Roste tak jejich zájem o ekologickou výrobu a množí se dotazy, jak se mohou přeorientovat. "Telefony se netrhnou," říká mluvčí sdružení Bioland Thomas Dosch. "Přestavba je životním rozhodnutím," dodává představitel Společenství ekologické výsadby Robert Hermanowski. Často se musí změnit nejen osevní postupy, ale také přestavět stáje nebo pořídit nové stroje, a to stojí peníze. Předpisy pro ekologickou produkci mimo jiné nařizují, že krmivo pro skot musí pocházet z vlastních přírodních zdrojů a nákup je povolen jen výjimečně. Až po dvou letech přestavbové fáze může zemědělec obdržet příslušný certifikát. Do té doby musí nabízet své výrobky za nižší ceny. Také průzkumy mínění hovoří jasně: 82 procent Němců je pro ekologickou orientaci a jen 14 procent jich dává dále přednost cenově přijatelnějšímu masovému chovu. Cena je ale zatím stále rozhodující pro většinu spotřebitelů. Zájem o "ekologicky čisté" zboží sice roste, ale ne překotně. Zejména supermarkety, kam lidé chodí spíš za levnějšími potravinami, zatím velkou poptávku po "eko" nebo "bio" masu nezaznamenávají. Větší byla před Vánocemi, kdy chtěli lidé za každou cenu mít na stole nějaké maso, ale pak nastal útlum. Markus Rippin z Centrálního informačního úřadu pro trh a ceny uvádí, že po svátcích lidé spíše od masa vůbec upouštějí, než aby přešli k nákupům ekovýrobků. Enormně se zvýšila poptávka po drůbeži či králičině. Restaurační podniky, z nichž jen málokteré nabízejí "ekologické" hovězí roštěnky nebo bifteky, teď spíše sahají v zájmu pestřejší nabídky po exotičtějších druzích masa. Velkoobchod s masem Möhring v Offenbachu uvádí, že se na dvojnásobek zvýšily objednávky pštrosího, bizoního, klokaního či krokodýlího masa. Průměrný spotřebitel ale zatím po exotice příliš nesahá. Dobře na odbyt jde také dříve stále více zapomínaná konina, jejíž ceny se ale razantně zvýšily. "Jsou dokonce vyšší, než tomu bývalo u hovězího," dodává předseda sdružení německých koňských řezníků Jens Beerwart.