Český vzduch na prodej

Čistý vzduch se v nejbližších pěti letech stane zřejmě velmi cenným vývozním artiklem. Zájemci se už houfují u plynových kohoutů, které ovládá ministerstvo životního prostředí a které se poprvé v historii otevřou v příštím roce. Japonsko včera potvrdilo, že jedná s českým ministerstvem životního prostředí o odkupu takzvaných kreditů na vypouštění oxidu uhličitého, nejznámějšího skleníkového plynu. A těch má Česko velký přebytek. Bylo totiž ve správný čas velkým špindírou. Může za to fakt, že podle Kjótského protokolu, mezinárodní dohody směřující k zpomalení globálního oteplení, má Česko během příštích pěti let snížit objem emisí CO2 o osm procent oproti stavu v roce 1990. Tehdy však byl v kurzu těžký průmysl, který později ve velkém krachoval a zbytky firem přešly na zelenější výrobu.

Díky tomu patří nyní Česko mezi nezasloužené premianty, protože dohodu z Kjóta bohatě plní – vypouštění skleníkového plynu je šestadvacet procent pod rokem 1990. „Úspory“ může Česko a ostatní země od ledna 2008 prodávat méně šťastným zájemcům, jejichž výroba byla už před dvaceti lety efektivnější a jež se musí skutečně snažit emise snižovat. Příkladem je právě Japonsko. „Jednáme s nimi několik měsíců. Čekáme však, že se ozvou i zájemci z dalších zemí,“ uvedl mluvčí ministerstva životního prostředí Jakub Kašpar. Podle odhadů ministerstva by mohlo za tyto kredity prodané zemím s potížemi splnit závazky vydělat pět až osm miliard korun. Vláda minulý týden schválila, jak s penězi za případně prodané emise naloží.

Příjmy by měly jít na podporu projektů na úsporu energií a omezení vypouštění plynů. Jedním ze zájemců o tyto peníze je i polostátní energetický kolos ČEZ.

První obchod mezi státy

Podle agentury Reuters Japonsku nezbývá nic jiného než shánět kredity v jiných zemích, které nyní ovzduší tolik neznečišťují. „Jednáme s několika rozvinutými zeměmi ve střední a východní Evropě, včetně Maďarska, Polska a České republiky,“ řekl úředník japonského ministerstva životního prostředí Yasuo Takahaši.

Vůbec první ohlášený obchod mezi státy je právě mezi Japonskem a Maďarskem. Japonci získají možnost vypustit dodatečných deset milionů tun skleníkového plynu a zaplatí za to 20 miliard jenů (asi 3,3 miliardy korun). Zdroj agentuře Reuters řekl, že právě o kredity ze zemí střední Evropy bude největší bitva. „Konkurence je velká, protože je oslovuje také řada evropských států,“ uvedl zdroj z japonské vlády.

Státy začnou s emisemi obchodovat od začátku příštího roku. Dosud mohly obchodovat firmy v rámci Evropské unie s takzvanými povolenkami. Kvůli jejich krácenému přídělu Česko letos zažalovalo Unii.