Českou přírodu okupují nepůvodní zvířata. Ochránci požadují úpravu legislativy

Stát podle ochránců přírody dostatečně neřeší problém nepůvodních zvířecích druhů, které se dostávají do volné přírody. To je případ norka amerického vypuštěného z klecového chovu a v poslední době i želvy nádherné.

Podle svazu ochránců přírody dokáže tato masožravá želva zdecimovat celé populace obojživelníků v rybnících. Želvy se přitom musely do přírody dostat jedině od chovatelů, kterým se znelíbily.

Náměstek ministra životního prostředí František Pelc řekl, že novou legislativu nepřipravují. Vypouštění nepůvodních druhů zvířat do přírody je už teď porušováním zákona a jedinou možností je podle něj osvěta.

"Nikdy nebude dostatek ochránců přírody, kteří budou u každého takového nezodpovědného činu stát a budou zvedat prst, potažmo říkat nesmíte, nesmíte nebo dostanete pokutu. Legislativa tak nemůže být tímto způsobem naplněná. Druhým rozměrem je vzdělávací a informační systém. Tudy zřejmě vede ona cesta, po které tolik voláme. Mělo by se veřejnosti vysvětlit, že nepůvodní druhy zkrátka nelze vypouštět do přírody v ČR," řekl Radiožurnálu Pelc.

Liknavá legislativa

V záchranných stanicích tak končí stále víc zvířat, která ale ochránci nemohou vypustit do přírody. Jsou to totiž v Česku nepůvodní druhy. Ochránci přírody by přivítali omezení obchodu s některými takovými druhy, například zmíněnou želvou nádhernou. Ta se dováží ze severní Ameriky.

Když vyroste a chovatelům se znelíbí, končí podle Petra Stýbla z Českého svazu ochránců přírody, ve volné přírodě. V Praze je takřka v každém rybníce. Stát je podle Stýbla liknavý v přípravě legislativy, která by bránila šíření nepůvodních druhů.

"Určitě se to řeší se situace řeší velmi nesystémově. U nepůvodních rostlin existují alespoň nějaké rostlino-lékařské předpisy, které zamezují v šíření některých nepůvodních druhů, jinak ale neexistuje legislativa, která by problém nepůvodních druhů řešila," řekl Stýblo Radiožurnálu.