Farmáři budou moct na půdě mírně ohrožené erozí sami zvolit postupy hospodaření

Zemědělci, kteří hospodaří na půdě mírně ohrožené erozí, se budou moci sami rozhodnout, jaké technologie a postupy mají používat, aby se vyhnuli odnosu části půdy vlivem srážek. Původní návrh počítal s tím, že dodržování určitých postupů bude povinné. Ministerstvo zemědělství ke zmírnění přistoupilo na základě nové analýzy Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI), podle které by původní pravidla s povinnými postupy donutila například pěstitele brambor omezit produkci. Novinářům to dnes řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Ekologické organizace se ale obávají, aby změna nepřispěla k už tak podle nich slabé ochraně půdy. Zemědělci mírnější pravidla vítají.

Nové nastavení protierozních opatření musí schválit Evropská komise, začít platit by měla letos před setím ozimých plodin. Podle Výborného nová pravidla neznamenají, že by ministerstvo ustoupilo od ambicí chránit půdu, úřad ale změnil přístup z regulačního na motivační.

"Cíl zůstává stejný, zemědělec musí mít půdní blok bez erozní události, ale je na něm, jak se pokusí cíle dosáhnout, aby zajistil, že půda nebude degradovaná. Pokud by byla, budou následovat sankce," řekl Výborný.

Za první erozní událost při nevhodném hospodaření a bez zásahu vyšší moci dostane farmář sankci ve výši tří až pěti procent z přímých plateb, podruhé už deset procent a bude přeřazen do vyšší kategorie ohrožení.

V kategorii silně erozně ohrožené půdy zůstávají pro zemědělce povinné půdoochranné technologie i jasně dané osevní postupy. Na stejném principu fungovala v původním návrhu pravidla i pro mírně ohroženou půdu, zemědělci si ale stěžovali na to, že jsou příliš přísná a složitá, ministerstvo proto odložilo termín plnění a v mezidobě připravovalo analýzu dopadů.

ÚZEI oslovil téměř 5000 zemědělských podniků, z jejich odpovědí vyplynulo, že povinné technologie a postupy by vedly ke snížení výnosů u některých plodin, větším nákladům i administrativní zátěži. Podle velmi hrubého odhadu ústavu by náklady mohly činit 488 až 597 milionů korun.

Největší dopady by zaznamenaly malé a střední podniky, konkrétně pěstitelé brambor a chovatelé dojnic, kteří by neměli kde vypěstovat krmiva, a někteří uvedli, že by zrušili produkci mléka. "To jsou důvody, které nás vedly ke změně přístupu," dodal Výborný.

Český bramborářský svaz na dotaz ČTK uvedl, že nový postup vítá. "Původní řešení by znamenalo výrazné omezení ploch brambor, zvýšení nákladů na jejich pěstování," upozornil předseda svazu Josef Králíček.

Po loňské kritice označily nová pravidla za přijatelný kompromis Agrární komora ČR i Zemědělský svaz ČR. Svaz ale upozornil, že protierozní ochrana půdy, která se v návrhu týká 65 procent zemědělské půdy, je v EU jedna z nejpřísnějších.

Podle portálu k monitoringu eroze bylo loni v ČR 509 erozních událostí, více než dvojnásobek oproti roku 2023. Ekologové už dříve uvedli, že nárůst eroze je způsoben výskytem extrémních srážek, zranitelností krajiny a nedostatečnou protierozní ochranou. Eroze podle nich způsobuje škody za miliardy korun, a kritizovali proto ministra za odložení termínu pro splnění protierozních podmínek.

V současnosti ekologové požadují zefektivnění monitoringu a kontrol erozí, bez kterého podle nich existuje významné riziko, že nový návrh sníží kvalitu protierozní ochrany.