Černá zvěř působí zemědělcům škody

Zvěř, která je v lese často rušena hospodářskou činností a turistikou, se mnohdy uchyluje do porostů zemědělských plodin. Vzrostlé porosty řepky a kukuřice, které se ve stále větší míře objevují i v oblasti Vysočiny, mohou poskytnout zvířatům úkryt od května až do října, zvláště tehdy, když se jedná o větší souvislé plochy. "Černá zvěř patří mezi zvířata s noční aktivitou. Myslivci mohou střílet pouze na ty kusy, které dobře rozeznají. Stádo obvykle po prvním výstřelu uteče a z těchto důvodů se divočáci špatně loví,"řekl nám jednatel Okresního mysliveckého spolku Oldřich Sedlář.

Podle jeho názoru je tento problém těžko řešitelný, černá zvěř má velkou reprodukční schopnost a pokud budou mnohahektarové lány, myslivci ji nemohou dost dobře ani lovit, ani plašit. Řešením by mohly být travní pásy, které by umožnily myslivcům průchod a které by rozdělily velké plochy monokultur na menší díly. "Ostatní zvěř výraznější škody na zemědělských plodinách nedělá,"doplnil Oldřich Sedlář. Podle jeho sdělení v oblasti Vysočiny žije pouze 120 kusů jelení zvěře a u dalších druhů spárkaté zvěře je to maximálně 60 kusů na tisíc hektarů plochy.

"Značné škody nám způsobuje především černá zvěř, například vyrýváním zaseté silážové kukuřice,"řekl nám předseda Zemědělského družstva v Novém Městě na Moravě Kamil Zajíček. Podle jeho sdělení je škodu těžko vyčíslit, náhrada se řeší s konkrétními mysliveckými sdruženími. Podle paragrafu 52 Mysliveckého zákona je uživatel honitby povinen uhradit škody, které byly způsobeny provozováním myslivosti na honebních pozemcích nebo na polních plodinách, ovocných nebo lesních porostech. Zákon zároveň ukládá vlastníkům pozemků, aby učinili přiměřená opatření k zabránění škod. Škody, způsobené zvěří, která unikla z obory, je povinen uhradit uživatel obory.