Bude o vodě rozhodovat Kužvart, či Fencl?

MF Dnes 2.3.2000

Bude o vodě rozhodovat Kužvart, či Fencl?

Praha - Mezi ministry životního prostředí a zemědělství Milošem Kužvartem a Janem Fenclem se rozhořel spor o to, kdo získá významné pravomoci pro využívání povrchových a podzemních vod. Fencl je už čtvrtým ministrem, s nímž se Kužvart dostal do názorového střetu. O co jde? Kužvartův resort například požaduje, aby měl kompetence i v případech, které s ochranou přírody zdánlivě nesouvisí. Třeba když někdo postaví hráz nebo malou vodní elektrárnu a odvádí část vody z říčky na turbínu. "Ale tím se přece také ovlivňuje příroda," tvrdí Kužvart. Jeden relativně malý jez podle něho může zásadně ovlivnit ekologický systém celého toku i břehů. Fenclův úřad ovšem tvrdí: Navrhujeme nechat nám veškeré kompetence, které se týkají hospodářského využití vody, ministerstvu životního prostředí by měly zůstat čistě ochranářské pravomoci, například ochrana jakosti povrchových a podzemních vod nebo udělování pokut za ekologické havárie. "Záměrem ministerstva zemědělství není získat nové kompetence oproti současnému kompetenčnímu zákonu," stojí ve stanovisku Fenclova ministerstva. "Ministerstvo zemědělství lže," tvrdí pracovník ministerstva životního prostředí, který je s kauzou dobře seznámen. Podle něho by Fenclův resort získal rozhodovací pravomoci i nad stavbou malých vodních elektráren. "O praktickou ochranu vody jako jedné z hlavních složek životního prostředí bychom přišli. Zůstala by nám pouze pravomoc udělovat pokuty nebo vytvářet koncepci ochrany vod, ale to je nedostatečné," dodal zdroj. Kužvart tvrdí, že případný přesun kompetencí by měl rovněž fatální dopad na příjmy Státního fondu životního prostředí, protože ministerstvo zemědělství podle něho počítá se zřízením "vodofondu", kam by šly například poplatky za vypouštění odpadních vod. Státní fond by tak přišel o značné příjmy, z nichž například hradí stavbu čistíren odpadních vod. "Neusilujeme o převod některých finančních zdrojů, které jsou dnes příjmem Státního fondu životního prostředí, do své působnosti," reagovalo ministerstvo zemědělství. V boji o kompetence vytáhl Kužvart ještě jeden silný argument, předvolební slib sociální demokracie. "Budeme usilovat o návrat nehospodářských kompetencí v oblastech lesního a vodního hospodářství zpět na ministerstvo životního prostředí," slibovali sociální demokraté před volbami v roce 1998. "Zůstává mi záhadou, jak se v jednobarevné vládě něco takového může dít, jak někdo nemůže dodržovat předvolební sliby," řekl Kužvart. "K tomu se nemohu vyjádřit, nejsem členem ČSSD, nevím, co strana slibovala před volbami," reagoval mluvčí ministerstva zemědělství Pavel Kovář. Spor mezi ministerstvy už dospěl tak daleko, že se úřady nedokázaly shodnout na společné verzi návrhu zákona o vodách, takže na jednání vlády půjdou dvě varianty. "Od počátku byly mezi námi nepřekonatelné rozpory, ministerstvo zemědělství má úplně jiný názor na rozdělení kompetencí," prohlásil Kužvart, proč se jeho úředníci rozhodli pro vlastní návrh. "Překvapilo nás, když ministerstvo životního prostředí předložilo svoji verzi nového zákona o vodách. Vyloučilo nás tak z účasti na konečné verzi zákona bez ohledu na naši roli předkladatele. Ministerstvo životního prostředí rozeslalo takové znění, ve kterém jsou veškeré kompetence podřízeny jemu," řekl ministr Fencl. Jeho úřad zareagoval bleskově - okamžitě dokončil svou verzi, v níž jsou rozhodující pravomoci na ministerstvu zemědělství. "Nepovažovali jsme to za šťastné a není v našem zájmu jít do sporu s jiným resortem, když jsme jednobarevná vláda," dodal mluvčí ministerstva zemědělství Pavel Kovář. Obě verze, které zatím nebyly zveřejněny, rozeslaly úřady na ostatní ministerstva, aby se k nim vyjádřila. Fencl je dalším z ministrů, s nímž se Kužvart dostal do sporu. S ministrem průmyslu Miroslavem Grégrem se Kužvart ve vládě střetl kvůli dostavbě Temelína, těžbě uranu a energetické koncepci, s ministrem pro místní rozvoj Jaromírem Císařem kvůli obchvatu Plzně a s ministrem dopravy Antonínem Peltrámem kvůli dálnici přes České středohoří.

PAVEL BAROCH