Brzdí rozvoj bioenergetických zdrojů

Kotelny na vytápění biomasou, které by měly šetřit uhlí, zemní plyn a naftu a také ovzduší od nebezpečných zplodin, si v naší republice postavilo už několik měst. Působí jako výsměch, že nákladní automobily svážející do nich odpady z lesů a pil jezdí v honbě za lacinou surovinou křížem krážem po republice a za sebou nechávají oblaka výfukových plynů.

Původní myšlenka

Kotelny na biomasu by měly podle původní myšlenky využívat suroviny dostupné v nejbližším okolí. Počítalo se s tím, že zemědělci, kteří nebudou pěstovat obilí či jiné rostliny pro výživu, budou vyrábět na uvolněných plochách mimo jiné i energetické plodiny, včetně rychle rostoucích dřevin. Pro rolníky působící například v klimatických podmínkách Českomoravské vysočiny by navíc výroba bioenergetických zdrojů byla dobrou zbraní proti krachu. To však zatím není možné, protože tomu brání přinejmenším tři právní normy. "Pokud se na polích nezačnou pěstovat energetické rostliny, do pěti let nebude v republice biomasa," varuje už dlouho senátor Josef Novotný, starosta města Bystřice nad Pernštejnem, které kotelnu na spalování obnovitelných zdrojů vlastní. "K její výrobě jsou v našem okolí výborné podmínky, ale naši případní dodavatelé nemají v prvé řadě státem uznanou sadbu, protože u nás neexistuje, a v druhé řadě nemohou pěstovat dřeviny na zemědělské půdě, protože jim to nedovolí zákon o ochraně zemědělské půdy. Konečně za třetí je třeba dosáhnout souhlasu státu s pěstováním biomasy na státní půdě a tomu se jeho správní orgán urputně brání. Možná má se státní půdou jiné úmysly," krčí Novotný rameny. Dosavadní využívání štěpků z lesní těžby a zbytků z pil pro výrobu tepla se kříží také se zájmy průmyslu. Stejnou surovinu využívá pro výrobu dřevovláknitých desek a produkty z nich například jihlavský Kronospan. Velká část dalších výrobků, ke kterým se dříve používalo masivní dřevo, je v současné době zhotovována podobným způsobem. Mohlo by se tedy stát, že do pěti let, jak varuje Novotný, by byly české lesy a dřevozpracující závody doslova vyčištěny, průmysl by neměl z čeho vyrábět a kotelny čím topit.

Dobrá zpráva

"Situace je vážná, ale dobrá zpráva je, že ministerstvo životního prostředí usiluje o nápravu," uzavírá Novotný. Minulý týden bylo například jednání se zainteresovanými stranami, které svolal ministr Libor Ambrozek. Zákon o uznávání sadby je už ve druhém čtení, vyjímání půdy by se mělo podařit do poloviny roku. Horší to je ovšem se souhlasem státu s pěstováním bioenergetických zdrojů na státní půdě. Tam se to ještě potáhne," dodal senátor.