Biopaliva zhoršují globální oteplování

Automobily na biopaliva škodí klimatu mnohem víc, než klasické vozy na benzin či naftu. Vyplývá to ze studie mezinárodního týmu vědců, který vedl laureát Nobelovy ceny za chemii Paul J. Crutzen.

Experti zjistili, že spalováním biopaliv se uvolňuje nebezpečný oxid dusný.

Oxid dusný horší oxidu uhličitého

„Emise oxidu dusného samy o sobě jakýkoliv přínos ruší,“ řekl spoluautor studie, profesor Keith Smith agentuře Reuters. Oxid dusný má zhruba třistakrát vyšší skleníkový účinek než nejznámější plyn způsobující globální oteplování – oxid uhličitý.

Vědci z Velké Británie, Německa a USA při výzkumu zjistili, že paliva z řepky a kukuřice při spalování produkují až o 70 procent více skleníkových plynů než ropná paliva. Rostliny je totiž nutno přihnojovat dusíkatými hnojivy.

Dusík se ukládá v těle rostlin i v biopalivech z nich vyrobených, a při jejich spalování se uvolňuje ve formě nebezpečného oxidu dusného. Výsledkem je, že biopaliva z kukuřice či řepky produkují 1,7 krát více skleníkových plynů než paliva z ropy. Studie do toho ovšem nezapočítává emise vznikající při sklizni, zpracování plodiny na palivo a jeho distribuci.

„Pokud sečtete nepochybný objem vznikajícího oxidu dusného plus použití fosilních paliv při výrobě, zjistíte, že používáním většiny současných biopaliv žádný prospěch nezískáte,“ řekl Smith.

Například na výrobu 1,3 litru etanolu z kukuřice se podle zjištění časopisu National Geographic spotřebuje jeden litr nafty. V tomto případě by byl výsledek používání biopaliv, zahrnující jak emise oxidu dusného tak spotřebu nafty potřebné k výrobě, téměř trojnásobek skleníkových plynů oproti ropným látkám.

Evropská unie začíná kvůli negativním vlivům svůj přístup k biopalivům přehodnocovat.

„Problémy se životním prostředím a sociální problémy, které biopaliva způsobují, jsou větší, než jsme čekali,“ řekl eurokomisař pro životní prostředí Stavros Dimas. V EU se tak nahlas začíná mluvit o ústupu od povinného desetiprocentního podílu biopaliv v roce 2020.

V České republice se musí od loňského září přimíchávat do motorové nafty řepkový olej, od ledna začalo přimíchávání biolihu do benzinu. České ministerstvo životního prostředí v reakci na sílící odpor vůči biopalivům v EU zatím žádnou změnu politiky v této oblasti nechystá.

Výzkum zaměřen na seno a slámu

„Budoucnost není v biopalivech současné generace, ale v takzvané druhé generaci, která dokáže využívat přímo rostlinnou celulózu. Tedy je možné vyrábět motorové palivo například ze sena či slámy. Taková biopaliva jsou zatím ve stádiu výzkumu a odborníci odhadují, že k dispozici na trhu by mohla být v horizontu deseti let,“ uvedl mluvčí ministerstva životního prostředí Jakub Kašpar.

Zda u nich nevznikne stejný problém s oxidem dusným, však zatím žádné vědecké studie nenaznačují.