Biopaliva: Dopad na životní prostředí může být mírný, říká Komise

Navzdory obavám veřejnosti z dopadu výroby biopaliv na využívání zemědělské půdy a ceny obilovin Komise zjistila, že desetiprocentní podíl biopaliv na celkové spotřebě pohonných hmot by v roce 2020 vytvářelo pouze mírný tlak na trhy se zemědělskými produkty.

Souvislosti:

V závěrech březnového summitu se hlavy členských států shodly na vytvoření cíle zvýšit do roku 2020 podíl biopaliv v dopravě na 10%. Stanovení tohoto cíle vyplynulo z doporučení Komise. V roce 2003 byl stanoven cíl zvýšit do roku 2010 podíl biopaliv v dopravě na 5,75%, ale Komise se rozhodla tento cíl zpřísnit na základě obav z rostoucích cen ropy, z důvodu energetické bezpečnosti a klimatických změn.

Důležitou podmínkou pro dosažení cíle pro rok 2020 je rozvoj tzv. biopaliv „druhé generace“, které se pomocí vylepšených technologických postupů vyrábí ze stonků a dřevnatých částí rostlin. V současnosti se většina biopaliv „první generace“ vyrábí z rostlinných olejů, živočišných tuků, rostlinných cukrů a škrobů. V řadě případů vyžaduje výroba první generace biopaliv značné množství půdy a má nižší účinnost oproti postupům při výrobě paliv druhé generace. Ty se však dosud nevyrábějí v průmyslovém rozsahu.

Témata:

Dosažení 10% cíle pro biopaliva v dopravě do roku 2020 by podle zprávy, kterou vypracovalo a tento týden zveřejnilo Generální ředitelství Zemědělství, „příliš nenarušilo dostupnost půdy“ v EU. Zpráva předpokládá, že by do roku 2020 muselo být pro výrobu biopaliv vyhrazeno až 15% orné půdy. Tento údaj pokládá Komise za „relativně mírný“. Z velké části by potřeby zvýšené zemědělské produkce ale pokryla půda, která v současné době leží ladem neboť v rámci Společné zemědělské politiky slouží k omezení nadměrné produkce.

Ačkoliv Komise ve své zprávě tvrdí, že využití půdy, která leží ladem, by nevedlo k zvýšenému užívání pesticidů a umělých hnojiv, ekologické organizace varují, že by mohlo ohrozit divokou zvěř. Například Světový fond na ochranu životního prostředí (WWF) 10% cíl podporuje, ale pouze za podmínky, že bude spojen s opatřeními vedoucími ke zvyšování účinnosti a dlouhodobé udržitelnosti, včetně vyhrazení půdy v rámci péče o zachování životního prostředí.

Pokud jde o ceny, Komise předpokládá, že v dlouhém období ceny obilovin vzrostou o 3-6% oproti úrovním z roku 2006. Změny v cenách krmiva pro hospodářská zvířata budou „zřejmě relativně mírné nebo neutrální“, neboť vedlejší produkty užívané při výrobě bionafty a bioethanolu mohou být podle Komise použity jako krmivo pro hospodářská zvířata. Závěry Komise k využívání zemědělské půdy a cenách ale závisí do značné míry na dostupnosti druhé generace biopaliv v průmyslovém měřítku. Jejich využití by snížilo jak požadavky na využití půdy, tak závislost EU na dovozu biopaliv. Bez druhé generace biopaliv by se ale náklady, dovozy a intenzita využívání zemědělské půdy, značně zvýšily, říká Komise.

Zpráva dále upozorňuje, že pro dosažení 10% cíle není možné spoléhat se výhradně na první generaci biopaliv. Podle zprávy by do roku 2014 mohla být technologie druhé generace s nejvyšší pravděpodobností dostupná.

Svou zprávu nezávisle na Komisi zveřejnila také nevládní organizace Eurobserv'ER. V jejím „Barometru biopaliv“ na rok 2007 sdružení uvádí, že spotřeba biopaliv vzrostla od roku 2005 o 80%. K velkému nárůstu spotřeby surového rostlinného oleje došlo zejména v Německu, kde je považován za plnohodnotné palivo.