Bez vratných obalů by zdražilo pivo

Reaguji na článek Přerostou nás haldy lahví? od poslance Libora Ambrozka. Hned na úvod si položme otázku: Která klidná síla byla ve vládě v době, kdy došlo k naprostému rozpadu systému zálohovaných lahví? To, že v polovině 90. let již skoro nebylo co řešit, je smutnou skutečností. V dubnu 1999 ministerstvo životního prostředí uzavřelo dobrovolnou dohodu s Českým průmyslovým sdružením pro obaly a životní prostředí. Díky této dohodě je dnes využíváno zhruba 25 procent obalového odpadu. Tedy přibližně polovina toho, co nyní vyžaduje Evropská unie. Je to dokladem vhodnosti činů místo pouze slov a otázek. Pro znovuzavádění vratných obalů je motivací nejen požadavek EU, ale i prostá úvaha: pokud by např. pivo bylo distribuováno v nevratných obalech, znamenalo by to, že cena každého piva se zvýší zhruba o dvě koruny. Naopak, pokud budeme schopni vytvořit pevnou zálohovou cenu pivní lahve (něco mezi 3 až 3,50 korunami), bude to znamenat samostatně funkční systém. Problematika obalových odpadů se netýká jen hromad lahví. Také množství škodlivin v nich obsažených. Ministerstvo průmyslu a obchodu po dohodě s ministerstvy životního prostředí a zdravotnictví na základě navrženého zákona o obalech vydá vyhlášku, kterou stanoví postup určování nejmenší hmotnosti a nejmenšího objemu obalů. Dále bude v podzákonné normě limitováno množství olova, kadmia, rtuti a šestimocného chromu, které nesmí být v souhrnu překročeno. Jako nejdůležitější podzákonnou normu ale vidím vyhlášku mého ministerstva o rozsahu recyklace jednotlivých druhů odpadů z obalů. Tím naplníme požadavek směrnice EU z roku 1994. Vláda nařízením určí výši zálohy pro vybrané druhy zálohovaných obalů. Zároveň ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví způsob jejich označení. Jako důležitý nástroj se zvažuje novelizace zákona o ochraně spotřebitele. Vratné obaly musí být tam, kde se takové výrobky prodávají, vykupovány po celou provozní dobu. Výkup nelze vázat na nákup zboží a množství těchto obalů nesmí být prodávajícím anebo dodavatelem omezeno. Rád bych se ještě vyjádřil k požadavkům Hnutí Duha, které novému zákonu vytýká, že neřeší prioritně např. systém vratných obalů, jako jsou lahve. V této věci srovnává naši zemi s Tureckem nebo Portugalskem. Jak už to u hnutí Duha bývá, opak je pravdou: Turecko není členem Evropské unie a nelze je tedy srovnávat s naší legislativou. Naproti tomu Portugalsko má systém vratných lahví velmi dobře stanoven vlastními vyhláškami, neboť Unie zatím neupravila současnou směrnici 94/62/EC o obalech a obalových odpadech. To teprve bude následovat a i náš český zákon proto nemůže být "papežštější než papež". Naproti tomu je však plně v souladu s evropskou směrnicí ve smyslu recyklace a využití obalových odpadů. To byl náš hlavní úkol. Systém vratných lahví je tímto zákonem nastartován, a pokud si výrobci včas uvědomí nové ekonomické souvislosti, je možné, že bude rychle obnoven. To, že požadavek Hnutí Duha podporují více než čtyři stovky měst a obcí, je potěšitelné, ale na druhou stranu by bylo užitečné, aby si hnutí uvědomilo, že šestkrát tolik obcí a měst je již zahrnuto v systému dobrovolné dohody. Základním systémem zákona není, jak se domnívá pan Kropáček z Hnutí Duha, motivovat výrobce ke snížení produkce jakýchkoliv druhů obalů. Zákon upravuje nakládání s obalovými odpady, stanovení povinností pro výrobce a distributory, stanovení jasného rámce pro uživatele a spotřebitele. To je, dle mého názoru, splněno - a ani k tomu nebylo potřeba "klidné síly".

(Autor je ministrem životního prostředí)

Miloš Kužvart