Bez peněz se ochrana životního prostředí zpomalí

Česká republika si vzala poučení z loňské Pravidelné hodnotící zprávy Evropské komise o pokroku ČR při přípravě na vstup do EU a přistoupila razantně k úkolu urychlit formální transpozici legislativy Resort životního prostředí, který byl mezi kritizovanými, ke splnění tohoto úkolu přispěl, ale četné překážky trvají.

Stále přežívá názor, že pro ochranu životního prostředí bylo učiněno maximum již vytvořením samostatného ministerstva a že jeho hlavní funkcí je pouze ochrana ohrožených druhů flóry a fauny. Ještě dnes je MŽP poslední mezi ministerstvy ve výdajové stránce státního rozpočtu. Přitom je resort odpovědný za ochranu ovzduší, vod, nakládání s odpady, kontrolu nebezpečných chemických látek, prevenci průmyslových havárií, geneticky modifikované organismy,

které dnes doslova »hýbají« nejen EU, ale celým světem. Odhady nákladů na splnění evropských standardů životního prostředí jsou ve všech kandidátských zemích známé. (V Polsku činí 28 mld. EUR, v Maďarsku 12 mld. EUR, v ČR 7 mld. EUR, na Slovensku 5 mld. EUR) V prosinci 1999 bylo zahájeno jednání mezi ČR a EU o budoucím členství v kapitole »Životní pro-

středí«. EU si stále vysoce cení, že v letech 1990 -1992 byla přijata v ČR na svou dobu velmi progresívní legislativa především v oblasti ochrany ovzduší, nakládání s odpady a ochrany přírody.

Veřejný sektor i nově rodící se soukromý začaly věnovat zlepšování stavu životního prostředí i mnohem více finančních prostředků, jejichž výše byla a je stále nezanedbatelná (celkově ročně téměř 2,5 % HDP soukromý sektor 2 %, veřejný 0,5 %). Současná jednání vycházejí z technických jednání, tzv. screeningu, z počátku roku 1999 o připravenosti ČR ke vstupu do EU v kapitole »Životní prostředí«. Odborníci MŽP ve spolupráci s odborníky jiných resortů vypracovali již v květnu 1999 »Aproximační strategii pro oblast životního prostředí«. Obsahuje nejen přesný

popis situace v ČR, ale především jasný harmonogram transpozice legislativy ES do národní legislativy včetně jejího institucionálního a finančního zabezpečení tak; aby se ČR mohla stát členskou zemí EU 1.ledna 2003. Náklady na splnění všech požadavků právních environmentálních předpisů ES v podmínkách ČR byly odhadnuty na více než 240 mld. Kč, z nichž okolo 70 % připadá na soukromou sféru. Jedná se o náklady časově rozložené až do r. 2012, kdy by mělo dojít ke splnění investičně nejnákladnějších požadavků, a to v oblasti ochrany vody a integrované prevence a kontroly znečistění. Podíl státního rozpočtu na financování požadavků převážně institucionálního a personálního zaměření pro zejména nové a náročné činnosti (nakládání

s odpady, monitoring kvality vody a ovzduší, geneticky modifikované organismy, kontrola chemických látek, řešení problematiky obalů, integrovaná prevence a omezování znečištění v průmyslu a zemědělství) by činil okolo 4 miliard Kč. S ohledem na to, že je nyní v ČR vynakládáno ročně na oblast životního prostředí zhruba 40 mld. Kč (opět s jasnou převahou soukromého sektoru a obcí), nejedná se o přehnané a nesplnitelné výpočty.

Z Aproximační strategie vychází i Poziční dokument pro vyjednávání s EU o oblasti životního prostředí, který navrhoval sedm přechodných období v oblastech většinou investičně velmi náročných. Jde například o dosažení cílových hodnot u recyklace a opětovného využití obalů, výstavbu čistíren odpadních vod pro aglomerace s 2000 -10 000 ekvivalentních obyvatel, ochranu

vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů, dodržování emisních limitů pro některé nebezpečné látky vypouštěné do vodního prostředí, některé ukazatele jakosti pitné vody, integrovanou prevenci a omezování znečišťování.

Vláda Poziční dokument schválila při vědomí nejen nároků na zpracování návrhů nové legislativy ale i nároků na státní rozpočet, rozpočty obcí, veřejné i soukromé podnikatelské sféry. MŽP ve spolupráci s Ministerstvem financí předložilo dále vládě k projednání »Investiční strategii pro financování požadavků Aproximační strategie v oblasti životního prostředí«, kterou vláda

vzala na vědomí. Ve státním rozpočtu na rok 2000 však došlo ke zkrácení požadavků na oblast životního prostředí a k odložení původně naplánovaných akcí. Rovněž tak v původním návrhu národního programu pro přípravu ČR na členství v Evropské unii s krátkodobým výhledem financování na léta 2001 a 2002 a přes návrhy MŽP (1,3 mld. Kč včetně 500 mil. Kč na spoluúčast

státu při spolufinancování projektů v rámci čerpání fondu Evropské unie ISPA na pomoc životnímu prostředí, resp.1,4 mld. Kč včetně 600 mil. Kč pro ISPA) počítalo s nízkou úrovní financování kapitoly »Životní prostředí«. Tak by byla ohrožena spoluúčast státu na spolufinancování projektů v rámci fondu ISPA. Pokračovat v trendu neposkytování minimálních potřebných finančních

prostředků na institucionální a personální zajištění přípravy na vstup by mělo za následek další nárůst přechodných období (především v oblasti ochrany vod, nakládání s odpady i ochraně ovzduší). Evropská komise i řada členských zemí EU (zvláště skandinávské) daly přátelsky najevo, že nebudou ochotny souhlasit s nárůstem žádosti o přechodná období. EU chápe potřebu přechodných období v investičně náročných oblastech, ne však v oblastech, kde by se projevila neschopnost státu financovat institucionální a personální zabezpečení naplňování legislativy. Díky snaze MŽP, ochotě MF a podpoře ze strany Ministerstva zahraničních věcí jako hlavního garanta vyjednávacího procesu se po složitých jednáních podařilo nakonec najít kompromisní východisko, které umožní zajistit podstatnou část prostředků. Na financování aproximace v kapitole »Životní prostředí« bude použito 50 % výnosu z poplatků za povolený odběr podzemních vod, tj. přibližně 500 mil. Kč ročně. I když se nejedná o plně uspokojující částku, napomůže tomu, aby nedošlo k navýšení počtu doposud předpokládaných žádostí o přechodná období.

Jiří Hlaváček, náměstek ministra životního prostředí