"Jedy" v jídle ohrožují jen malé děti

Lidé se už více bojí poškození zdraví z kouření a obezity než špatného životního prostředí

Vliv potravin na zdraví lidí v ČR je odborníky celkově příznivě hodnocen.

Ivana Kněžínková

Riziko, že dospělý člověk pozře s potravou i značné množství nebezpečných chemických látek, je v České republice poměrně nízké. "Průměrný občan v ČR nemá u žádné ze sledovaných chemických látek podle světově uznávaných limitů takový přísun, který by mohl způsobit akutní nebo chronické onemocnění," uvádí Státní zdravotní ústav ve zprávě, která byla včera zveřejněna. Člověk se však nesmí ve své stravě jednostranně orientovat třeba na rýži. Pak mu hrozí, že v jeho těle se bude zvyšovat obsah arzénu, dodávají odborníci.

Celkové průměrné příznivé hodnocení vlivu potravin na zdraví lidí v ČR se však, bohužel, nevztahuje na děti ve věku čtyř až šesti let. Podle šetření jsou jedinou skupinou z populace České republiky výrazně zasahovanou některými škodlivinami. V případě manganu až o 75 % nad doporučenou hodnotu. Přijímají totiž více potravy na kilogram tělesné váhy než dospělí. Tím však také přichází do jejich organismu více jedovatých látek.

Jak uvedl Jiří Ruprich ze Státního zdravotního ústavu, na zvýšeném příjmu manganu u těchto dětí se zřejmě také podílí zvýšená prašnost životního prostředí. Zatím sice není ještě dost potřebných studií, aby byl jasně prokázán vliv nadbytku manganu na zdraví předškoláků. Odborníci ale již upozorňují, že právě to může být důvod, proč přibývá dětí, které mají problémy se soustředěním a jsou nezdravě aktivní.

"Za svou dvacetiletou praxi pozoruji, že v posledních letech skutečně takových dětí přibývá. Jsou hůře zvladatelné, špatně se koncentrují. Pozoruji to třeba při preventivních prohlídkách, kdy se mají soustředit na čtení písmen při kontrole zraku. Nakolik to připadá na vrub přebytku manganu anebo rodinnému prostředí, kdy rodiče mají na dítě méně času, těžko posoudit. Pravdou je, že tyto děti hůře snášejí zátěž, která se na ně klade při přechodu ze školky do školy, a z toho pramení i zvýšený počet odkladů školní docházky," řekl našemu listu dětský lékař Milan Kudan.

Pozitivní zpráva se týká šetření kvality pitné vody. Ta z vodovodu, kterou je zásobována asi jedna třetina obyvatel ČR, je trvale na dobré úrovni. Také z hlediska možného přenosu infekčních onemocnění nebo otrav je tato voda podle zjištění Státního zdravotního ústavu prokazatelně bezpečná. Pokud jde např. o dusičnany, jsou v ní obsaženy pouze osmi procenty z přípustné hodnoty.

Zajímavé je, že posun oproti předchozím šetřením ústavu nastal v hodnocení zdravotních rizik samotnými obyvateli. Větší nebezpečí pro své zdraví vidí v trvalém stresu, kouření a obezitě než ve špatné kvalitě životního prostředí. Lidé si stále více uvědomují vliv životního stylu na své zdraví.

Pracovníci zdravotního ústavu považují za velmi důležitou výchovu obyvatel. Je třeba podle nich upozorňovat na vhodnou skladbu potravy, ale také na její skladování a úpravu, na nebezpečnost nekontrolovaného spalování komunálního odpadu v kamnech nebo kotlích, při němž se uvolňují nebezpečné karcinogenní látky.