„I vlny jsou tmavohnědé...“
10.12.2007 | Lidové noviny
Tisíce lidí, někteří sužovaní bolestmi hlavy a nevolností z dusivého pachu ropy, se s kbelíky a lopatami snaží očistit pláže, které v sobotu zamořila ropa z proraženého tankeru. Nejhorší ekologickou havárii, jakou kdy Jižní Korea zažila, se snaží kromě 7500 policistů, členů pobřežní stráže i dobrovolníků zvládnout také 105 lodí.
„Tohle už není moře, jaké jsme znali. Všechno se zbarvilo do tmavohněda. Vlny jsou tmavohnědé, pláže jsou pokryté nánosem mazlavé hmoty,“ citovala agentura AFP jednoho z místních obyvatel. Z hongkongského tankeru Hebei Spirit uniklo do Žlutého moře více než 10 000 tun ropy, když do něj v pátek narazil jihokorejský člun s jeřábem.
Vlivem velkého větru a silných proudů se utrhlo lano, jímž byl přivázán k vlečné lodi. Tanker Hebei Spirit kotvil asi 11 kilometrů od břehu a čekal na vyložení nákladu 260 000 tun ropy z Blízkého východu. Až včera se podařilo utěsnit poslední trhlinu, z níž nadále unikala ropa. Plocha zamořeného pobřeží, kterou nyní místní úřady odhadují asi na 17 kilometrů délky, už by se neměla zvětšovat. I tak se v moři a na pobřeží ocitlo více než dvakrát větší množství ropy, než při dosud nejhorší ekologickém neštěstí, které Jižní Koreu postihlo v roce 1995. Vláda již kvůli úniku ropy vyhlásila „stav katastrofy“.
Na moři pobřežní hlídky rozmístily speciální zátarasy, které mají bránit další ropě dostat se k pobřeží. Tmavá mazlavá tekutina už stihla přebarvit peří racků na tmavo a ohrožuje rybí farmy rozmístěné kolem pobřeží. Pláž Mallipo, která patří k nejmalebnějším v Jižní Koreji, je důležitou zastávkou pro stěhovavé ptáky, jako jsou bekasíny, divoké kachny či potápky.
Pohroma pro podnikání
Rybář Čche Kjong-hwan přišel pomoci s čištěním, ale oblast, kde žije třicet let, podle něj nemá naději. „S Mallipo je konec,“ říká, když mluví o ekonomickém dopadu katastrofy. Jeho manželka už z ropy na pobřeží onemocněla, trpí závratěmi a nevolností. V oblasti, kam ropa dorazila, je asi 4000 námořních farem a žije tu přes 60 tisíc lidí, které živí převážně rybolov, chov ryb a turistický ruch.
V loňském roce sem přijelo více než 20,6 milionu turistů a letos do září zaznamenaly statistiky 18 milionů návštěvníků. Katastrofa postihla i místní restaurace servírující mimo jiné pokrmy ze syrových ryb. „Od pátku, co se roznesla ta zpráva, jsem neměla žádné zákazníky,“ říká I Ok-hwa, která dříve měla kolem 200 zákazníků denně. „Nevím, jak si budu vydělávat na živobytí a z čeho zaplatím nájem. Bojím se, že situace bude stejná nejmíň rok.“
Další články v kategorii Ekologie
- Symbolický návrat: Zoo Hodonín zahájila zarybňování nového pavilonu přesně pět let po tornádu (07.07.2026)
- Obávané El Nino je tady a nabírá na síle. Meteorologové varují Evropu před extrémy (06.07.2026)
- MŽP vyhlásilo nové chráněné lokality včetně rozšíření Žofínského pralesa (03.07.2026)
- Jak čápi přežili horka a bouřky? Zapojte se do sledování hnízd (03.07.2026)
- Rybám v Odře chyběl kyslík, hasiči jim čeřili vodu čerpadlem (03.07.2026)
- Kdo mizí za trnkovým keřem? Startuje záchranný program motýla bourovce trnkového (02.07.2026)
- ČIŽP představila na VědaFestu 2026 moderní technologie pro ochranu přírody (02.07.2026)
- CHKO Soutok ukázal obnovu přírody. Odpůrci se ale nevzdali, půjdeme do extrému, volají (02.07.2026)
- Miska vody může o tomto víkendu zachránit životy. Pomozte vyčerpaným divokým zvířatům (02.07.2026)
- Přes 1 200 škol z Recyklohraní ukazuje, že vzdělávání k udržitelnosti má v Česku své místo. Pátý ročník Celoroční EKO hry zná své vítěze (02.07.2026)

Tweet



