„I vlny jsou tmavohnědé...“
10.12.2007 | Lidové noviny
Tisíce lidí, někteří sužovaní bolestmi hlavy a nevolností z dusivého pachu ropy, se s kbelíky a lopatami snaží očistit pláže, které v sobotu zamořila ropa z proraženého tankeru. Nejhorší ekologickou havárii, jakou kdy Jižní Korea zažila, se snaží kromě 7500 policistů, členů pobřežní stráže i dobrovolníků zvládnout také 105 lodí.
„Tohle už není moře, jaké jsme znali. Všechno se zbarvilo do tmavohněda. Vlny jsou tmavohnědé, pláže jsou pokryté nánosem mazlavé hmoty,“ citovala agentura AFP jednoho z místních obyvatel. Z hongkongského tankeru Hebei Spirit uniklo do Žlutého moře více než 10 000 tun ropy, když do něj v pátek narazil jihokorejský člun s jeřábem.
Vlivem velkého větru a silných proudů se utrhlo lano, jímž byl přivázán k vlečné lodi. Tanker Hebei Spirit kotvil asi 11 kilometrů od břehu a čekal na vyložení nákladu 260 000 tun ropy z Blízkého východu. Až včera se podařilo utěsnit poslední trhlinu, z níž nadále unikala ropa. Plocha zamořeného pobřeží, kterou nyní místní úřady odhadují asi na 17 kilometrů délky, už by se neměla zvětšovat. I tak se v moři a na pobřeží ocitlo více než dvakrát větší množství ropy, než při dosud nejhorší ekologickém neštěstí, které Jižní Koreu postihlo v roce 1995. Vláda již kvůli úniku ropy vyhlásila „stav katastrofy“.
Na moři pobřežní hlídky rozmístily speciální zátarasy, které mají bránit další ropě dostat se k pobřeží. Tmavá mazlavá tekutina už stihla přebarvit peří racků na tmavo a ohrožuje rybí farmy rozmístěné kolem pobřeží. Pláž Mallipo, která patří k nejmalebnějším v Jižní Koreji, je důležitou zastávkou pro stěhovavé ptáky, jako jsou bekasíny, divoké kachny či potápky.
Pohroma pro podnikání
Rybář Čche Kjong-hwan přišel pomoci s čištěním, ale oblast, kde žije třicet let, podle něj nemá naději. „S Mallipo je konec,“ říká, když mluví o ekonomickém dopadu katastrofy. Jeho manželka už z ropy na pobřeží onemocněla, trpí závratěmi a nevolností. V oblasti, kam ropa dorazila, je asi 4000 námořních farem a žije tu přes 60 tisíc lidí, které živí převážně rybolov, chov ryb a turistický ruch.
V loňském roce sem přijelo více než 20,6 milionu turistů a letos do září zaznamenaly statistiky 18 milionů návštěvníků. Katastrofa postihla i místní restaurace servírující mimo jiné pokrmy ze syrových ryb. „Od pátku, co se roznesla ta zpráva, jsem neměla žádné zákazníky,“ říká I Ok-hwa, která dříve měla kolem 200 zákazníků denně. „Nevím, jak si budu vydělávat na živobytí a z čeho zaplatím nájem. Bojím se, že situace bude stejná nejmíň rok.“
Další články v kategorii Ekologie
- Městský soud odmítl žalobu DIAMO na MŽP. Postup ministerstva v případu Heřmanické haldy potvrdil jako zákonný (09.10.2026)
- Schopnost přírody „vzpamatovat se“ značně přeceňujeme, varuje studie (08.10.2026)
- Vysoký počet kormoránů způsobuje škody za desítky milionů. MŽP žádá sousední státy o jejich regulaci (08.10.2026)
- Whisky se má poprvé destilovat ve vesmíru, experiment začne v roce 2028 (08.10.2026)
- Ochránci přírody a dobrovolníci zatím na Slapech zachránili přes 70.000 škeblí (07.10.2026)
- Na konci letošního roku Svitavy vyhodnotí pilotní projekt svozu gastroodpadu (07.10.2026)
- Nová studie ústavu pro krajinu zpřesňuje modely vývoje lesů v měnícím se klimatu (06.10.2026)
- Vědci vyvinuli technologii, která vyrobí hnojivo z peří nebo rybích zbytků (06.10.2026)
- Veganská strava je zdravá i pro ty nejmenší děti, ukazuje český výzkum (05.10.2026)
- Český dokument Při zemi získal hlavní cenu EKOFILMu. Festival zná vítěze 52. ročníku (05.10.2026)

Tweet



