VZTAH STÁTU K MYSLIVOSTI - PŘIPRAVOVANÝ ZÁKON O MYSLIVOSTI

Další ze série přednášek organizovaných Studentským mysliveckým spolkem posluchačů Lesnické fakulty ČZU v Praze, tentokrát na téma uvedené v nadpisu tohoto článku, se konala 25. 10. t. r. v aule ČZU v Praze. Pozvání organizátorů tentokrát přijali ředitel Odboru státní správy lesů a myslivosti Ministerstva zemědělství ČR Ing. Jaromír Vašíček, CSc., a předseda podvýboru pro myslivost, rybářství a včelařství zemědělského výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Ing. Josef Mandík.

Středem diskusí snad všech našich myslivců se v poslední době stává příprava nového zákona o myslivosti. Zejména tomuto tématu věnovali oba hosté svou pozornost. V úvodu Ing. Mandík nastínil aktivity podvýboru pro myslivost, rybářství a včelařství (dále podvýbor), jemuž předsedá. Ing. Vašíček oficiálně představil základní teze nového zákona o myslivosti připravené jeho úřadem, které by měly posloužit k všeobecné diskusi před přípravou věcného záměru nového zákona o myslivosti. Poté oba hosté reagovali na dotazy z publika.

PODVÝBOR PRO MYSLIVOST, RYBÁŘSTVÍ A VČELAŘSTVÍ ZEMĚDĚLSKÉHO VÝBORU POSLANECKÉ SNĚMOVNY PARLAMENTU ČR A JEHO VZTAH K TVORBĚ NOVÉHO ZÁKONA O MYSLIVOSTI

Úvodní řeč Ing. Mandíka se týkala činnosti podvýboru pro myslivost, rybářství a včelařství (dále podvýbor) od doby jeho vzniku. Jak Ing. Mandík uvedl, podvýbor je poradním orgánem zemědělského výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, takže nemá rozhodovací pravomoci. Jednání podvýboru je podle jednacího řádu sněmovny uzavřené, na rozdíl od výboru parlamentu, jehož zasedání je vždy veřejné, pokud se nerozhodne jinak. Podvýbor neslouží tomu, aby řešil vnitřní záležitosti myslivosti. To si mnozí myslivci neuvědomují a posílají do parlamentu mnoho dopisů s žádostmi o pomoc při řešení hranic honiteb, při komunikaci se státními úředníky atd. Tuto úlohu však podvýbor plnit nemůže.

Když podvýbor zahájil svou činnost, stanovil si určitý plán práce, který vycházel z požadavků myslivosti a který měl napomoci legislativnímu řešení daných okruhů problémů. V posledních dvou letech se věnoval určitým dílčím otázkám: trestnímu zákonu, se snahou podstatného zpřísnění pytláctví, dále návrhu změny zákona o zbraních a střelivu, kdy bylo dáno do souladu držení loveckého lístku a zbrojního průkazu skupiny C a snížila se věková hranice pro získání zbrojního průkazu skupiny C z 21 let na 18 let (proběhlo v loňském roce). Koncem loňského roku s účinností od ledna letošního roku podvýbor inicioval změnu postavení stráží. V legislativním plánu vlády na toto volební období je rovněž vydání samostatného zákona o strážích, který by plně sjednocoval jejich práva, povinnosti a postavení.

Poslední rok se v podvýboru i v celé sněmovně intenzivně hovoří o tom, že do konce volebního období by v každém případě měl být přijat nový zákon o myslivosti. Při jeho tvorbě budou problémové určité okruhy otázek. Jednou z těchto věcí je např. výklad pojmu myslivost. Při diskusích nad starým zákonem o myslivosti, při debatách se zástupci ministerstva životního prostředí a ochránci z různých organizací podvýbor sleduje, že každý subjekt má svůj pohled na pojem myslivost a jednotný názor chybí. Výklad myslivosti daný zákonem č. 23/1962 Sb. by se proto měl podrobněji upřesnit. Od tohoto upřesnění se budou odvíjet další záležitosti, jako je minimální výměra honiteb, tvorba honiteb, výčet zvěře atd.

Na ministerstvu zemědělství (MZe) pracovala téměř 8 let komise, která měla připravit zásady nového mysliveckého zákona. Konsensus ve stěžejních věcech se však nepodařilo najít. Ještě před dvěma měsíci byla na jednání podvýboru kladena otázka, zda připravit malou novelu současného mysliveckého zákona nebo úplně nový zákon. Podle Ing. Mandíka je potřeba, aby byl předložen nový zákon o myslivosti. Důvod je ten, že jakmile do sněmovny přijde malá novela zákona o myslivosti, začne zde automaticky vznikat nový zákon. To Ing. Mandík považuje za zásadní chybu. Do sněmovny musí podle něho přijít komplexní návrh zákona a zde pak mohou různé lobbistické skupiny poslancům předkládat své představy o řešení některých problémů a poslanci budou následně zvažovat, které alternativě dají přednost. Pokud se začne zákon o myslivosti tvořit až ve sněmovně, nebude to podle Ing. Mandíka dobré. Proto je vhodné, že MZe vypracovalo své zásady a očekává se, že v brzké době bude pracovat na podobě paragrafového znění. Podle svých slov sleduje Ing. Mandík mezi svými kolegy v podvýboru, že se intenzivně pracuje na poslaneckých návrzích a osobně by si přál, aby vládní návrh byl současně předložen s poslaneckým návrhem. Oba návrhy by se tak projednávaly a dalo by se s nimi pracovat ku prospěchu zvěře a myslivosti.

POHLED MINISTERSTVA ZEMĚDĚLSTVÍ NA OBSAH NOVÉHO ZÁKONA O MYSLIVOSTI SHRNUJÍ ZVEŘEJNĚNÉ TEZE

Ing. Vašíček konstatoval, že po novele zákona o myslivosti č. 270/1992 Sb., přijímané v hektických časech po roce 1990, se zvedla vlna diskusí, na kterou MZe reagovalo vytvořením pracovní skupiny složené ze zástupců vlastníků honebních pozemků, Českomoravské myslivecké jednoty, podnikatelů v lesním hospodářství, odborníků vyučujících myslivost na středních a vysokých školách a státní správy. Práce této skupiny směřovala k ujednocení názorů na základní problémy myslivecké legislativy. Bohužel, ani po 8 letech od přijetí novely se nepodařilo do dnešní doby ujednotit názor na základní otázky myslivosti, jako je zejména tvorba honiteb, minimální výměra honitby, pronájem honiteb ve vztahu k jeho délce a návaznosti na dosavadní nájemce, jmenování mysliveckého hospodáře.

Požadavek na harmonizaci našeho práva s právem EU si vynutil učinit konkrétní kroky. Původní pohled na řešení problému cestou malé novely neměl kladnou odezvu v Legislativní radě vlády, a proto bylo rozhodnuto předložit návrh nového zákona o myslivosti. Základním důvodem je skutečnost, že podle Legislativní rady vlády je zákon o myslivosti č. 23/1962 Sb. nenovelizovatelný.

Ing. Vašíček dále uvedl, že právní experti EU, kteří měli možnost posoudit náš současný myslivecký zákon, konstatovali, že myslivost není problematikou, kterou by komunitární právo EU jednotně upravovalo. Je tudíž na národních legislativách členských států EU, jak budou k myslivosti přistupovat. Přesto existují v rámci komunitárního práva EU nařízení a směrnice, které mají buď přímý, nebo nepřímý vliv na oblast myslivosti. Tato pravidla se musí do nového zákona o myslivosti zakomponovat.

Předložené teze nového zákona o myslivosti jsou východiskem pro zpracování věcného záměru zákona o myslivosti, který musí být předložen vládě do 31. 3. 2001. Do té doby je čas na prodiskutování předložených zásad, na prodiskutování celého zaměření. Teze nového zákona o myslivost, které

Ing. Vašíček přednesl (viz str. 10 - 11 tohoto časopisu), jsou zveřejněny na internetové stránce MZe (http://www.mze.cz) a může se k nim vyjádřit kdokoliv. Pracovníci MZe jsou připraveni na zaslané názory reagovat.

DISKUSE

Jak se stavíte k problematice tvorby honiteb a výše nájemného? Proč se v navrhovaných zásadách tvorby zákona o myslivosti neobjevuje nic o tom, jak by se mělo v budoucnu stanovovat nájemné?

Ing. Mandík: Otázka výše nájemného nastoupí až jako druhá věc po vyřešení toho, podle jakých kritérií se budou tvořit honitby. Budou-li tato kritéria vycházet z toho, co navrhuje v přeložených současných zásadách tvorby zákona MZe, to znamená, bude-li se vycházet pouze z vlastnických práv k půdě, bude pouze vlastník honitby rozhodovat o tom, zda bude výkon práva myslivosti provozovat sám, nebo zda honitbu pronajme někomu dalšímu. Pak by podle mého názoru měly existovat určité zásady pro pronájem. Jestliže bude vznik honiteb opačný, jestliže bude vůle tvořit honitby, zjednodušeně řečeno, podle zájmů zvěře a teprve poté dostane vlastník půdy možnost honitbu provozovat, tak i od toho musí odvíjet zásady pronájmu. Osobně jsem pro to, aby se cena za pronájem odvozovala od výtěžnosti honitby. Nepřikláním se ke konkursům, k výběrovým řízením. Jestliže je za myslivost garantem stát, tak stát by měl mít zájem, aby se peníze, které se v myslivosti “točí”, vracely zpět do myslivosti a myslivost by neměla být předmětem tržního principu. Při jednání ve sněmovně to bude jedna z nejdůležitějších věcí koncepce nového mysliveckého zákona.

Ing. Vašíček: Problematika nájemného není v tezích obsažena. MZe s regulací nájemného neuvažuje. Jakákoli regulace cen včetně nájemného za pronájem honitby je do značné míry politická otázka, která má dvě řešení: buď tento proces regulovat, nebo neregulovat. Záleží proto na situaci v poslanecké sněmovně, na vlivu jednotlivých politických stran, který budou při projednávání zákona mít.

Ing. Mandík: V této souvislosti je nutné si uvědomit, že výše uvedená problematika není pouze otázkou výše nájmu, ale i délky nájemního období. Podle mého by měly být smlouvy uzavírány na dobu neurčitou, nebo na dobu dlouhou a v případě neporušování pravidel zákona o myslivosti ze strany uživatele honitby, by vlastník honitby neměl mít důvod nájemní smlouvu měnit. Přednostní právo na prodloužení nájemní smlouvy by měl mít ten nájemce, který myslivost provozuje řádně.

Před přípravou nového zákona o myslivosti by měla být vypracována koncepce myslivosti. Ta však momentálně chybí. Počítá se s jejím vypracováním?

Ing. Vašíček: Obecnějšími otázkami týkajícími se myslivosti jsme se snažili zabývat v již zmíněné pracovní skupině, ale jak jsem již uvedl, nedocházelo ke shodě. Jednotlivé zájmové skupiny angažované v myslivosti mají diametrálně odlišné názory a MZe přistupovalo k této otázce se snahou o hledání kompromisu. Nepřipadalo nám vhodné, aby MZe samo vytvořilo koncepci myslivosti bez prodiskutování s širokou mysliveckou veřejností. Obsáhlé diskuse se vedly v průběhu přípravy lesnické koncepce a dovedu si představit, jak by vypadala diskuse o koncepci myslivosti, když myslivost má kromě racionálního podtextu do značné míry emocionální náboj. Ke kritickému přístupu by se jistě připojili i ekologičtí aktivisté a veřejnost, která vnímá myslivce díky médiím negativně.

Neměla by být role ČMMJ jako největší české myslivecké organizace nějakým způsobem zakotvena v návrhu mysliveckého zákona?

Ing. Vašíček: S touto otázkou jsme při přípravě tezí nepočítali.

Ing. Mandík: Uvést v této souvislosti do zákona o myslivosti konkrétní mysliveckou organizaci není možné, protože nikdo nemůže zaručit, že jiná myslivecká organizace se bude v budoucnu snažit aspirovat na něco podobného.

Jakou funkci by měla navrhovaná rada ministra a kdo by ji tvořil?

Ing. Vašíček: Jde o pokus sestavit poradní orgán ministra, ve kterém by byly zastoupeny jednotlivé složky zainteresovaných subjektů - vlastníci pozemků, myslivci aj. Rada ministra by dávala podněty k legislativní činnosti, která je s náplní práce MZe spojena (zejména v rovině tvorby vyhlášek) a vyjadřovala by se k dalším koncepčním otázkám. Nešlo by o exekutivní orgán, který by měl rozhodovací pravomoci. Je otázkou zda tuto radu ministra zřizovat zákonem. Podle mého názoru to není nevyhnutelné.

Ing. Mandík: Hodně by záleželo na tom, aby navrhovaná rada ministra fungovala lépe než již zmíněná ministerská komise. Snahou podvýboru pro myslivost, rybářství a včelařství již delší dobu je, aby na MZe vzniklo oddělení, které by mělo na starosti současně myslivost, rybářství a včelařství a vytvořily se podmínky pro existenci partnera pro jednotné projednávání dotační politiky v této oblasti, koncepce rozvoje atd. To podle mne zatím chybí. Jsem přesvědčen, že náš podvýbor bude fungovat i v příštím volebním období a byl bych rád, kdyby se státní správou vznikl partnerský vztah na podobné úrovni.

Počítá se v novém mysliveckém zákoně se zavedením povinného systému celoživotního vzdělání?

Ing. Vašíček: Celoživotní vzdělávání by mělo být osobním zájmem každého člověka, a tedy i myslivce. Nedovedu si představit, že bychom celoživotní vzdělávání zakotvili do zákona. O zavedení zákonné formy povinného periodického přezkušování znalostí myslivců jsme neuvažovali.

V diskusi padla celá řada konkrétních otázek, avšak odpovědí k nim se přítomní v řadě případů nedočkali. Na dotaz, jakým způsobem a na koho přejdou dosavadní pravomoci okresů ohledně státní správy myslivosti po jejich plánovaném zániku v roce 2002, nedal nikdo konkrétní odpověď. Pouze bylo konstatováno, že část pravomocí přejde na kraje, část na obce. Stejně tak při dotazu ohledně tvorby honiteb se tazatel nedočkal konkrétní odpovědi. Otázka práv a povinností mysliveckého hospodáře i otázka dob lovu zvěře a případně další dotazy, které se týkaly vyhlášky k zákonu o myslivosti, zůstaly také nezodpovězeny. Některé dotazy (např. ty, jež směřovaly k vyhlášce zákona o myslivosti) byly položené předčasně, neboť diskutovaná problematika nastoupí až po přijetí zákona o myslivosti. Jindy dokázali přednášející z odpovědi zkušeně “vybruslit”. Přítomní právníci ČMMJ upozorňovali na různé nedostatky současného zákona a jeho vyhlášek, doporučili precizaci některých paragrafů a v kontextu s legislativní úpravou myslivosti v zahraničí navrhovali řešení některých otázek (např. pronájem honiteb cizím státním příslušníkům).

Výsledný dojem z besedy? Asi jako ze situace v ministerské komisi: na základní otázky existuje spousta názorů, ale chybí jejich konsensuální řešení. Na jeho nalezení nám zbývá již jen necelý půlrok

redakce