Za potraviny se zase platilo víc

I když se na konci právě uplynulého roku dala řada věcí, například jablka, brambory, boty či televizor, koupit levněji než o rok dříve, daleko větší část zboží a služeb během dvanácti měsíců roku 2000 podražila. Prosincová inflace, tedy růst cen oproti konci předchozího roku, dosáhla čtyř procent. Oproti roku 1999, kdy ceny stouply jen nepatrně a u potravin dokonce klesaly, si tedy domácnosti musely znovu přivyknout rychlejšímu zdražování. Kdo v prosinci srovnával účtenky s rokem předchozím, zjistil, že vůbec nejvíc musel připlatit za bydlení, dopravu a část potravin. Největší skok se přitom odehrál v cenách elektřiny a plynu. Ty loni podražily o 15,1 procenta. Platby za bydlení kvůli tomu stouply o 8,1 procenta. "Elektřina, plyn, teplo a nájemné patří tradičně k regulovaným cenám, jejichž zdražení na domácnosti doléhá nejvíce. Kdyby nezdražilo už nic jiného, tak samotné zvýšení cen těchto služeb zvedlo inflaci o 1,2 procenta," uvedl ředitel odboru cenové politiky ministerstva financí Pavel Maštálka. Znamená to, že průměrná rodina bydlící v nájemním bytě, která ještě loni platila za nájem, elektřinu, vodu a další služby celkem 2750 korun, za ně letos zaplatila každý měsíc o 220 korun víc. Růst cen bydlení dokonce v minulém roce převýšil i tolik diskutované zdražování benzinu. "I když se celý rok ceny pohonných hmot pohybovaly v rekordních výškách, na konci roku začaly klesat. Při konečném srovnání loňského a předloňského prosince proto nebylo zdražení tak dramatické. Naopak deregulace energií, které si lidé všímají jen na začátku roku, dokázala posunout bydlení na nejrychleji zdražující položku uplynulého roku," říká ekonom Patria Finance David Marek. Za benzin Natural, který ještě na konci roku 1999 stál 22,20 koruny, platili letos v prosinci motoristé o čtyři až pět korun víc. Během roku se však cena přehoupla i přes třicetikorunovou hranici. Uplynulý rok také znamenal návrat ke zdražování potravin. Zatímco v roce 1999 šly ceny jídla dolů, v roce 2000 si spotřebitelé museli opět zvyknout na jejich růst. Nejvíc přitom stouply ceny masa, zeleniny a mléka. Například za kuře lidé zaplatili v prosinci o třetinu víc než rok předtím, hovězí a vepřové podražilo zhruba o desetinu. "Přestože cena drůbežího masa poměrně razantně rostla, zájem o ně neklesal. Naopak jeho obliba umožnila jít s cenou nahoru," říká bývalý obchodní ředitel drůbežářské firmy Promt Jiří Klos. I tak se některé potraviny daly loni koupit levněji než o rok dříve. Jablka zlevnila z devatenácti na šestnáct korun za kilogram, brambory o necelou korunu. Může za to hlavně vysoká úroda. Už druhým rokem také padají ceny oblečení, obuvi a elektroniky. Kdo letos o Vánocích kupoval jako dárek dámské boty, mohl ušetřit oproti předchozímu roku okolo třiceti korun. Kvůli všeobecnému zdražování také prodělala většina těch, kteří ukládají peníze do bank. Na nejrozšířenějších termínovaných vkladech totiž peněžní ústavy nabízely úrok po zdanění 3,65 procenta. Inflace ovšem vystoupala na čtyři procenta. Na každých uložených deseti tisících tak klienti tratili necelých 40 korun. Kdo nespoléhal na banky a celou svou výplatu utratil, byl na tom v boji s inflací podstatně lépe. Průměrná mzda totiž stoupla v uplynulém roce zhruba o šest procent, což inflaci bohatě pokrylo. Zaměstnanci s takovým růstem platů si tak mohli dovolit nakoupit více zboží než předloni.