Spořitelna masokombinátu vzala lidem úspory

Ostrava - Konkurs vyhlášený na severomoravský Masokombinát Martinov znamenal i úpadek podnikové spořitelny. Koncem října zde mělo 270 zaměstnanců uloženo své úspory ve výši 25 milionů. O své peníze nyní zřejmě přijdou. Podnikové spořitelny nemají z právního hlediska své opodstatnění, neměly by tedy existovat. Z tohoto důvodu nejsou vklady pojištěny, a klienti jsou tak bez šancí dostat je v případě bankrotu zpět. Podnikové spořitelny však přesto existují. "Jako klasický peněžní ústav by musela při svém založení podniková spořitelna požádat o licenci Českou národní banku," řekl Libor Vacek, tiskový mluvčí ministerstva financí. "Ale i přesto, že takovou licenci nemá, je možné spořitelnu opravdu založit. Zaměstnanci mohou například pravidelně ukládat u podniku část své mzdy. V tomto případě se jedná jen o pracovněprávní vztah," řekl Vacek. Druhá možnost podle Vacka spočívá v tom, že zaměstnavatel peníze zaměstnanců ukládá u klasické banky na podúčet. V tomto případě jde o zákonem chráněný vklad. Toto nebyl ovšem případ Masokombinátu Martinov. Tisková mluvčí masokombinátu Eva Kionková sdělila, že spořitelnu podnik založil v roce 1992. Ještě počátkem letošního roku měla 600 klientů, což byli všichni zaměstnanci, a suma vkladů činila 110 milionů korun. "Podniková spořitelna nabízela v prvních třech letech výhodnější úroky než jiné banky a zaměstnanci nemuseli pro peníze jezdit do vzdáleného města. Usnadnila jim přístup k výplatám," řekla Kionková. Ke konci října, v kritické době, to už bylo pouze 270 klientů, kteří na účtech drželi celkem 25 milionů korun. Dnes nedobytných. Předseda odborového svazu zaměstnanců v potravinářství Vladimír Marek to potvrzuje. "Spořitelna v Martinově fungovala dlouho bez stanov, první jsme viděli až v dubnu letošního roku. Na základě krachu podnikových spořitelen v ČKD Blansko a ve Zbrojovce Vsetín jsme odbory v masokombinátu na nespolehlivost těchto institucí upozornili už loni," řekl Marek. Zaměstnance však stále přitahovala vysoká míra zúročení vkladů, která činila deset procent. "Nejhorší na celé záležitosti je, že podnik neodděloval peníze vkladatelů od peněz podnikových," řekl Marek. Nyní budou vklady součástí konkursního řízení. Stát ani jiná instituce za ně neručí ani korunou. Velmi dobře - alespoň podle zaměstnanců - pracuje již několik let podniková záložna při akciové společnosti VUES - elektrické stroje a motory v Brně.