Evropská unie slibuje rozšíření od roku 2003

Brusel - První země střední a východní Evropy se mají stát členy Evropské unie do roku 2004. Předseda Evropské komise Romano Prodi a komisař pro rozšíření Günter Verheugen včera podpořili požadavek Evropského parlamentu, aby termín první vlny rozšíření umožnil občanům nových členských států zúčastnit se voleb do Evropského parlamentu v létě 2004. Oba čelní evropští politici předložili poslancům Evropského parlamentu hodnotící zprávy o pokrocích kandidátských zemí a dokument Strategie rozšíření, které komise včera schválila. Vyhnuli se však odpovědi na otázku, které země vstoupí do unie mezi prvními. Namísto toho vysvětlovali, že v nynější fázi by nebylo moudré jmenovat kandidáty, s nimiž unie může ukončit jednání v roce 2002, ani stanovovat přesný scénář rozšíření. Komise také navrhla členským zemím, aby schválily pevný harmonogram a odpovědnější přístup k jednání. "V případě Estonska, Maďarska a Polska, a s mírným rozdílem také Česka a Slovinska, dospěla komise k závěru, že pokud budou soustavně provádět reformy, splní druhé ekonomické hledisko - schopnost se vypořádat s tržními silami v unii - v blízké budoucnosti," uvedl Verheugen. Představitelé Evropské komise oznámili, že vstupní rozhovory s nejlépe připravenými kandidáty skončí v roce 2002. Unie bude podle jejich vyjádření připravena přivítat nové členy od konce téhož roku. K tomu se evropská patnáctka zavázala na svém summitu loni v prosinci v Helsinkách. Ukončení jednání v průběhu, či spíše koncem roku 2002 ale v praxi neumožní přijetí nováčků k 1. lednu 2003. Ratifikace dohod o přistoupení parlamenty všech členských zemí totiž trvají řadu měsíců. "Přivítání nemusí nutně znamenat přijetí. Vždyť i podpis smlouvy o přistoupení je vlastně jen jakýmsi přivítáním," vysvětlil zdroj z komise.