Vysazení bobrů a jeho následky

Zájem o znovuvysazení bobrů do oblastí, které dříve obývali, se projevuje nejen u nás, ale i v ostatních evropských státech. Problémy, které vznikají s rozšiřováním bobrů zachytil J. M. Bloch ve 12. čísle německého časopisu Die Pirsch na příkladu populace žijící na soutoku řek Isar a Dunaje. V roce 1976 zde byly vysazeny tři páry bobrů, které se z počátku šířily jen velmi pomalu. V polovině 90. let došlo k populační explozi, jejímž důsledkem byly nejen pokácené stromy a menší zátopy, ale i podhrabávání ochranných hrází proti vysoké vodě, čímž vzniklo nebezpečí, že budou zaplavena rozsáhlá území. Začaly se množit stížnosti kvůli pokáceným stromům, vypleněným řepništím a propadáním hospodářských strojů do nor vyhrabaných bobry. Obce si stěžovaly na poškozené čistírny odpadních vod a podhrabané silnice a cesty.

Obavy obyvatelstva z následků protržení ochranných hrází byly tak velké, že se problémem musela zabývat vláda. Úspěšný rozvoj bobří populace, kterou ochránci přírody chtějí udržet, bude znamenat vysoké výdaje. Při úpravě stavů bobrů přicházejí v úvahu také myslivci, kteří by měli stavy bobrů snižovat lovem. Ti se tomu však brání: nechtějí se sice vyhýbat jednotlivým odstřelům, ale v žádném případě si nepřejí, aby byl bobr zařazen mezi zvěř, a odmítají odpovědnost za vzniklou situaci.

Stav bobrů se upravuje také odchytem. V posledních letech bylo jenom v Bavorsku odchyceno přes 300 bobrů, kteří byli poté vysazeni v jihoevropských státech.

Uvedený příklad ukazuje, že zavádění vyhynulých původních představitelů fauny musí být vždy důkladně uváženo a na škody, které vysazené druhy způsobí, je nutné vytvořit finanční rezervy. Úvahy musí vždy vycházet ze situace současné kulturní krajiny a zájmů v ní žijícího obyvatelstva.

Tisk

Další články v kategorii

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info