Vliv dusíkaté výživy na akumulaci energie v zrnu ozimé pšenice

Jedním z faktorů, který ovlivňuje hodnotu zrna pšenice je dusík. Ten se podílí na tvorbě fotosyntetického aparátu a je nezbytnou složkou bílkovin, čímž nepřímo ovlivňuje obsah energeticky bohatých látek v zrnu i ve slámě. Zároveň ovlivňuje růst a vývoj rostlin a společně s řadou dalších faktorů působí na produktivitu celého porostu pěstovaných plodin. Rostliny velice citlivě reagují na jeho nedostatek, tak i na jeho nadbytek. K těmto negativním jevům dochází při nevhodně stanovené dávce hnojiva nebo nevhodnou dobou jeho aplikace.

Hnojení dusíkem patří k důležitým vstupům do zemědělské výroby a se zvyšujícími se cenami hnojiv je třeba tyto vstupy zefektivnit.

Hnojení podle potřeby rostlin

Jednou z možností je omezit nebo zcela vyloučit základní hnojení dusíkem a dávky regeneračního, kvantitativní a kvalitativní přihnojení přizpůsobit momentální potřebě rostlin na základě anorganického rozboru rostlin, popřípadě rozboru půdy na obsah dusíku.

Investice do obou rozborů se zemědělskému podniku vrátí, neboť se hnojí dusíkem podle potřeb rostlin a nikoliv paušálně a celoplošně na všech honech stejně. Z našich pokusů vyplynulo, že optimalizací dusíkatého hnojení lze ušetřit dusíkaté hnojivo a zároveň zvýšit výnos zrna, a tím zlepšit rentabilitu pěstované plodiny. V neposlední řadě snížíme zatížení životního prostředí nadbytečnými dávkami chemických látek a omezíme mnohdy zbytečné přejezdy mechanizačních prostředků po pozemku.

Varianty dusíkatého hnojení v maloparcelkovém pokusu

Varianty hnojení Základní hnojení Regenerační hnojení Produkční hnojení

1 0 0 0

2 30 30 45

3 0 45 60

4 Podle Nan Podle Nan Podle ARR

5 Podle Nan Podle Nan Podle ARR sníž.

6 0 Podle Nan Podle Nan

Nan - rozbory půdy na obsah dusíku, ARR - anorganický rozbor rostlin, ARR sníž. - anorganický rozbor rostlin snížený.

Maloparcelkový pokus

V letech 1993 - 1995 jsme uskutečnili maloparcelkový pokus v bramborářské výrobní oblasti v subtypu bramborářsko - žitném. Schéma pokusu obsahovalo šest variant, lišících se dávkou dusíku a termínem jeho aplikace. Jednotně se hnojilo fosforem a draslíkem, kdy dávka fosforečných hnojiv byla 60 kg P2O5 na hektar v použitém hnojivu superfosfát a draselné hnojivo obsahovalo 80 kg K2O na hektar v použitém hnojivu draselná sůl. Dusíkem se hnojilo v základním, regeneračním a produkčním hnojení, použité hnojivo bylo LAV.

Pokusnými odrůdami ozimé pšenice byly Simona, Sparta a Torysa, které jsou vyšlechtěné ke krmným účelům. Předplodinou pro všechny odrůdy a varianty byl jetel červený. Teploty a srážky v pokusných letech se pohybovaly nad dlouhodobým normálem.

Hodnocení výsledků

Jestliže hodnotíme naše tříleté pokusy pouze po stránce výnosu jednotlivých odrůd můžeme konstatovat, že nejvyšších průměrných výnosů bylo dosaženo u variant hnojení 3, tedy při dávkách dusíku 0 kg N.ha-1 v základním hnojení, 45 kg N.ha-1 v regeneračním hnojení a 60 kg N.ha-1 v produkčním hnojení, a u varianty 4, kde bylo hnojeno dusíkem v základním a regeneračním hnojení podle Nan, v produkčním hnojení podle ARR.

Naše pokusy byly dále zaměřeny na vliv dávek dusíku na akumulaci energeticky bohatých látek do obilek . Celkové množství netto energie (NE) jsme zjistili kalorimetricky a je udáno v GJ.t-1 sušiny obilek ve fázi plné zralosti, při vlhkosti 14 %.

Při hodnocení jednotlivých odrůd krmných pšenic podle celkového energetického výnosu v GJ.ha-1 jsme zjistili, že v průměru nejvyšších hodnot dosahovala odrůda Torysa a nejnižších hodnot odrůda Sparta.

Z našich výsledků vyplývá, že obsah netto energie v zrnu je poměrně stabilní hodnota ovlivněná genotypem. Vliv dusíkatého hnojení se projevuje v celkovém energetickém výnosu na hektar dost významně, neboť průměrná hodnota celkového energetického obsahu zrna pšenice se pohybovala v rozmezí od 130,08 do 153,43 GJ.ha-1. Proto se domníváme, že právě proto by mohly tyto výsledky zaujmout zpracovatele obilnin a výrobce krmných směsí. V neposlední řadě by mohly tyto pokusy přispět k rozvoji nových trendů nepotravinářského využití obilovin. Konkrétně jako jeden z možných rychle obnovitelných biologických zdrojů energie.

Srovnání výnosů v t/ha, obsahu NE v GJ/t a celkového energetického výnosu v GJ/ha u tří odrůd pšenice ozimé

Simona Sparta Torysa

Var. Výnos NE S NE Výnos NE S NE Výnos NE S NE

1 6,20 18,73 116,13 5,38 17,82 95,87 5,86 17,96 105,25

2 8,61 18,29 157,48 7,60 17,84 135,58 8,71 18,67 162,62

3 9,08 18,04 163,80 7,40 18,97 140,38 9,24 17,99 166,23

4 8,88 18,12 160,91 8,00 19,02 152,16 9,08 18,16 164,39

5 8,68 18,26 158,50 7,23 19,02 137,52 8,88 18,35 162,95

6 7,82 18,53 144,91 7,61 18,79 142,99 8,78 18,75 164,62

Autor: F.Hnilička, H. Hniličková

Zdroj: Zemědělec, VI : 13, s.6 , 1998

1.4.1998